Žalmy 83

Kralice Bible (1613)

Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic

1Píseň a žalm Azafův.

1Боже! Немој замукнути, немој ћутати, нити почивај, Боже!

2Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

2Јер ево непријатељи Твоји узавреше, и који Те ненавиде, подигоше главу.

3Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

3По народ Твој зло наумише, и договарају се на изабране Твоје.

4Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

4Рекоше: Ходите да их истребимо између народа да се више не спомиње име Израиљево.

5Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

5Сложно присташе и супрот Теби веру ухватише:

6Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

6Насеља Едомова и Исмаиловци, Моав и Агарени,

7Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

7Гевал и Амон и Амалик, Филистеји с Тирцима;

8Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

8И Асур удруже се с њима; постадоше мишица синовима Лотовим.

9Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.

9Учини им онако као Мадијану, као Сисари, као Јавину на потоку Кисону.

10Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

10Који су истребљени у Аендору, нагнојише собом земљу.

11Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

11Уради с њима, с кнезовима њиховим, као с Оривом и Зивом, и са свима главарима њиховим као са Зевејем и Салманом.

12Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

12Јер говоре: Освојимо насеља Божија.

13Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

13Боже мој! Заповеди нека буду као прах, као песак пред ветром.

14Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

14Као што огањ сажиже шуму, и као пламен што запаљује горе,

15Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

15Тако их погнај буром својом и вихором својим смети их.

16Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

16Покриј лице њихово срамотом, да би тражили име Твоје, Господе!

17Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

17Нека се стиде и сраме довека, нека се смету и изгину!

18Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

18И нека знају да си Ти, коме је име Господ, једини највиши над свом земљом.

19A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

no verse 19 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.