Žalmy 77
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1Глас мој иде к Богу, и ја призивам Њега; глас мој иде к Богу, и Он ће ме услишити.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2У дан туге своје тражих Господа; ноћу је рука моја подигнута, и не спушта се; душа моја неће да се утеши.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3Помињем Бога, и уздишем; размишљам, и трне дух мој.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4Држим очи своје да су будне; клонуо сам, и не могу говорити.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5Пребрајам старе дане и године од векова.
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6Опомињем се песама својих ноћу; разговарам се са срцем својим, и испитујем дух свој:
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7„Зар ће се довека гневити на нас Господ, и неће више љубити?
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8Зар је засвагда престала милост Његова, и реч се прекинула од колена на колено?
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9Зар је заборавио милостив бити и у гневу затворио милосрђе своје?”
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10И рекох: Жалосна је за мене ова промена деснице Вишњега.
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11Памтим дела Господња; памтим пређашње чудо Твоје.
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12Мислио сам о свим делима Твојим, размишљао о радњи Твојој;
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13Боже! Пут је Твој свет; који је Бог тако велик као Бог наш?
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14Ти си Бог, који си чинио чудеса, показивао силу своју међу народима;
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15Мишицом си одбранио народ свој, синове Јаковљеве и Јосифове.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16Видеше Те воде, Боже, видеше Те воде, и устрепташе, и бездане се задрмаше.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17Из облака лијаше вода, облаци даваху глас, и стреле Твоје лећаху.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18Грмљаху громови Твоји по небу; муње Твоје севаху по васиљеној, земља се тресаше и њихаше.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19По мору беше пут Твој, и стазе Твоје по великој води, и траг Твој не познаваше се.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20Водио си народ свој као овце руком Мојсијевом и Ароновом.
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
no verse 21 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.