Žalmy 77
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1私は神に向かって叫ぶ。 まことに、助けを求めて神に叫ぶ。 神は私に耳を傾けてくださる。
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2苦難の日に、私は主を求めた。 私の手は夜も伸ばされたまま、疲れることがなかった。 私の魂は慰められることを拒んだ。
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3私は神を思い起こしてうめく。 思い巡らすうちに、私の霊は弱り果てる。 セラ。
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4あなたは私のまぶたを閉じさせてくださらない。 私はあまりに思い悩んで、話すことができない。
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5私は昔の日々、 いにしえの年月を思い巡らす。
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6私は夜、自分の歌を思い出す。 私は心の中で思い巡らし、 私の霊は問い続ける。
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7「主はとこしえに私たちを拒絶されるのだろうか。 もはや好意を示されないのだろうか。
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8その慈しみは永遠に消え去ったのだろうか。 その約束は代々にわたって絶えてしまったのだろうか。
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9神は恵みを施すことを忘れられたのだろうか。 怒りのうちに、そのあわれみを閉ざされたのだろうか。」 セラ。
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10そのとき、私は言った。「私はこのことを思い起こそう。 いと高き方の右の手が働いた年月を。」
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11私は主の御業を思い出す。 まことに、昔のあなたの不思議な御業を思い出す。
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12私はまた、あなたのすべての働きを思い巡らし、 あなたのなさったことを深く考える。
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13神よ、あなたの道は聖所にある。 神のように大いなる神がいるだろうか。
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14あなたは不思議な御業を行う神である。 あなたはその力を国々の民の間に示された。
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15あなたは御腕をもってご自分の民を、 ヤコブとヨセフの子らを贖われた。 セラ。
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16神よ、水はあなたを見た。 水はあなたを見て、もだえた。 深淵もまた震えた。
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17雲は水を注ぎ出した。 空は雷鳴をとどろかせた。 あなたの矢もまた飛び交った。
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18あなたの雷の声はつむじ風の中に響いた。 稲妻は世界を照らし出した。 地は震え、揺れ動いた。
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19あなたの道は海の中にあり、 あなたの通り道は大水の中にあった。 あなたの足跡は誰にも知られなかった。
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20あなたはご自分の民を羊の群れのように、 モーセとアロンの手によって導かれた。
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
no verse 21 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.