Žalmy
Chapter 77
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 77

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1Meu clamor sobe a Deus! Sim, clamo a Deus por socorro, e para que ele me ouça.
2Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2No dia da minha angústia, busquei o Senhor. Minha mão ficou estendida de noite, e não se cansou. Minha alma recusou ser consolada.
3V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3Lembro-me de Deus, e gemo. Eu me queixo, e o meu espírito desfalece. Selá.
4Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4O Senhor mantém as minhas pálpebras abertas. Estou tão perturbado que não consigo falar.
5Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5Tenho pensado nos dias de outrora, nos anos dos tempos antigos.
6I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6Lembro-me da minha canção de noite. Medito em meu próprio coração; e o meu espírito investiga diligentemente:
7Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7“O Senhor nos rejeitará para sempre? Nunca mais nos mostrará o seu favor?
8Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8O seu amor leal desapareceu para sempre? A sua promessa falhou para todas as gerações?
9Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9Será que Deus se esqueceu de ser misericordioso? Será que, em sua ira, ele reteve a sua compaixão?” Selá.
10Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10Então eu pensei: “Vou apelar para isto: os anos da mão direita do Altíssimo.”
11I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11Lembrarei dos feitos do SENHOR; pois me lembrarei das suas maravilhas da antiguidade.
12Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12Também meditarei em todas as suas obras, e considerarei os seus feitos.
13A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13O seu caminho, ó Deus, está no santuário. Que deus é grande como Deus?
14Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14O Senhor é o Deus que faz maravilhas. O Senhor tornou a sua força conhecida entre os povos.
15Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15Com o seu braço, o Senhor resgatou o seu povo, os filhos de Jacó e de José. Selá.
16Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16As águas o viram, ó Deus. As águas o viram e se contorceram. As profundezas também se agitaram.
17Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17As nuvens derramaram água. Os céus ressoaram com trovões. As suas flechas também relampejaram por todos os lados.
18Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18A voz do seu trovão estava no redemoinho. Os relâmpagos iluminaram o mundo. A terra tremeu e se abalou.
19Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19O seu caminho foi pelo mar, as suas veredas pelas grandes águas. As suas pegadas não foram conhecidas.
20Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20O Senhor guiou o seu povo como a um rebanho, pela mão de Moisés e Arão.
21Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
no verse 21 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.