Jóel 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu:
1A palavra do SENHOR que veio a Joel, filho de Petuel.
2Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich?
2Ouçam isto, vocês, anciãos, e escutem, todos vocês, habitantes da terra! Algo assim já aconteceu em seus dias, ou nos dias de seus pais?
3Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní.
3Contem sobre isso aos seus filhos, e que seus filhos contem aos filhos deles, e os filhos deles, à geração seguinte.
4Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové.
4O que o enxame de gafanhotos deixou, o grande gafanhoto comeu. O que o grande gafanhoto deixou, o gafanhoto comeu. O que o gafanhoto deixou, a lagarta comeu.
5Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich.
5Acordem, bêbados, e chorem! Uivem, todos vocês, bebedores de vinho, por causa do vinho doce, pois foi cortado da boca de vocês.
6Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví.
6Pois uma nação subiu contra a minha terra, forte e sem número. Seus dentes são dentes de leão, e tem as presas de uma leoa.
7Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich.
7Arrasou a minha videira, e despojou a minha figueira. Arrancou a sua casca e a jogou fora. Seus galhos ficaram brancos.
8Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své.
8Lamente como uma virgem vestida de pano de saco pelo marido de sua juventude!
9Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi.
9A oferta de cereais e a oferta de bebida foram cortadas da casa do SENHOR. Os sacerdotes, ministros do SENHOR, estão de luto.
10Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul.
10O campo está arrasado. A terra pranteia, pois o cereal está destruído, O vinho novo secou, e o azeite escasseia.
11Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní.
11Envergonhem-se, agricultores! Uivem, vinhateiros, pelo trigo e pela cevada; pois a colheita do campo pereceu.
12Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských.
12A videira secou, e a figueira murchou— a romãzeira, também a palmeira e a macieira, sim, todas as árvores do campo murcharam; pois a alegria murchou entre os filhos dos homens.
13Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti.
13Vistam-se de pano de saco e lamentem, sacerdotes! Uivem, ministros do altar. Venham, passem a noite vestidos de pano de saco, ministros do meu Deus, pois a oferta de cereais e a oferta de bebida foram retidas da casa do seu Deus.
14Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu:
14Santifiquem um jejum. Convoquem uma assembleia solene. Reúnam os anciãos e todos os habitantes da terra na casa do SENHOR, o seu Deus, e clamem ao SENHOR.
15Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází.
15Ai daquele dia! Pois o dia do SENHOR está próximo, e virá como destruição da parte do Todo-Poderoso.
16Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání.
16Não foi o alimento cortado diante dos nossos olhos, a alegria e o regozijo da casa do nosso Deus?
17Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé.
17As sementes apodrecem debaixo dos seus torrões. Os celeiros estão desolados. Os armazéns estão em ruínas, pois o cereal murchou.
18Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou.
18Como gemem os animais! As manadas de gado estão perplexas, porque não têm pasto. Sim, os rebanhos de ovelhas estão desolados.
19K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní.
19SENHOR, a ti eu clamo, pois o fogo devorou os pastos do deserto, e a chama queimou todas as árvores do campo.
20Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.
20Sim, os animais do campo suspiram por ti, pois os ribeiros de água secaram, e o fogo devorou os pastos do deserto.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.