1 Královská 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.
1Ora, o rei Davi estava velho e de idade avançada; cobriam-no com roupas, mas ele não conseguia se aquecer.
2I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.
2Portanto, seus servos lhe disseram: “Que se busque uma jovem virgem para o meu senhor, o rei. Que ela fique diante do rei e cuide dele; e que ela se deite em seus braços, para que o meu senhor, o rei, possa se aquecer.”
3A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.
3Então, buscaram uma jovem bonita por todos os territórios de Israel, encontraram Abisague, a sunamita, e a trouxeram ao rei.
4Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.
4A jovem era muito bonita; ela cuidava do rei e o servia, mas o rei não a conheceu intimamente.
5Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
5Então Adonias, filho de Hagite, exaltou a si mesmo, dizendo: “Eu serei rei.” E preparou para si carros e cavaleiros, e cinquenta homens para correrem adiante dele.
6A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.
6Seu pai nunca o havia contrariado em momento algum, dizendo: “Por que você fez isso?” Ele também era um homem de muito boa aparência, e havia nascido depois de Absalão.
7I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.
7Ele consultou Joabe, filho de Zeruia, e o sacerdote Abiatar; e eles seguiram Adonias e o ajudaram.
8Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.
8Mas o sacerdote Zadoque, Benaia, filho de Joiada, o profeta Natã, Simei, Rei e os valentes que pertenciam a Davi não estavam com Adonias.
9Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.
9Adonias sacrificou ovelhas, bois e bezerros cevados junto à pedra de Zoelete, que fica perto de En-Rogel; e convidou todos os seus irmãos, os filhos do rei, e todos os homens de Judá, os servos do rei;
10Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.
10mas não convidou o profeta Natã, nem Benaia, nem os valentes, nem o seu irmão Salomão.
11I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?
11Então Natã falou a Bate-Seba, mãe de Salomão, dizendo: “Você não ouviu que Adonias, filho de Hagite, reina, e Davi, nosso senhor, não sabe disso?
12Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.
12Agora, portanto, venha, por favor, deixe-me dar-lhe um conselho, para que você possa salvar a sua própria vida e a vida do seu filho Salomão.
13Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?
13Vá ao rei Davi e diga-lhe: ‘O senhor, meu rei, não jurou à sua serva, dizendo: “Certamente o seu filho Salomão reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono”? Por que, então, Adonias reina?’
14A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.
14Eis que, enquanto você ainda estiver lá falando com o rei, eu também entrarei depois de você e confirmarei as suas palavras.”
15A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.
15Bate-Seba foi até o rei em seu quarto. O rei estava muito velho; e Abisague, a sunamita, estava servindo ao rei.
16Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?
16Bate-Seba inclinou-se e prestou reverência ao rei. O rei perguntou: “O que você deseja?”
17I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.
17Ela lhe respondeu: “Meu senhor, você jurou pelo SENHOR seu Deus à sua serva: ‘Certamente o seu filho Salomão reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono.’
18A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.
18Agora, eis que Adonias reina; e você, meu senhor, o rei, não sabe disso.
19Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.
19Ele sacrificou bois, bezerros cevados e ovelhas em abundância, e convidou todos os filhos do rei, o sacerdote Abiatar e Joabe, o comandante do exército; mas não convidou o seu servo Salomão.
20Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.
20Quanto a você, meu senhor, o rei, os olhos de todo o Israel estão sobre você, para que lhes diga quem se assentará no trono do meu senhor, o rei, depois dele.
21Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.
21Caso contrário, acontecerá que, quando o meu senhor, o rei, descansar com os seus pais, eu e o meu filho Salomão seremos considerados criminosos.”
22A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.
22Eis que, enquanto ela ainda falava com o rei, o profeta Natã entrou.
23I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.
23Anunciaram ao rei, dizendo: “Eis o profeta Natã!” Quando ele entrou na presença do rei, prostrou-se diante do rei com o rosto em terra.
24Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?
24Natã disse: “Meu senhor, ó rei, por acaso você disse: ‘Adonias reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono’?
25Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.
25Pois ele desceu hoje, e sacrificou bois, bezerros cevados e ovelhas em abundância, e convidou todos os filhos do rei, os comandantes do exército e o sacerdote Abiatar. Eis que eles estão comendo e bebendo diante dele, e dizendo: ‘Viva o rei Adonias!’
26Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.
26Mas ele não convidou a mim, o seu servo, nem ao sacerdote Zadoque, nem a Benaia, filho de Joiada, nem ao seu servo Salomão.
27Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?
27Foi esta coisa feita pelo meu senhor, o rei, sem que você tenha revelado aos seus servos quem deveria se assentar no trono do meu senhor, o rei, depois dele?”
28A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.
28Então o rei Davi respondeu: “Chamem Bate-Seba para mim.” Ela entrou na presença do rei e ficou de pé diante dele.
29I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,
29O rei fez um juramento e disse: “Tão certo como vive o SENHOR, que resgatou a minha alma de toda a adversidade,
30Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.
30com toda a certeza, assim como eu jurei a você pelo SENHOR, o Deus de Israel, dizendo: ‘Certamente o seu filho Salomão reinará depois de mim, e ele se assentará no meu trono em meu lugar’; eu com toda a certeza farei isso hoje.”
31A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.
31Então Bate-Seba inclinou-se com o rosto em terra, prestou reverência ao rei e disse: “Que o meu senhor, o rei Davi, viva para sempre!”
32Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.
32O rei Davi disse: “Chamem-me o sacerdote Zadoque, o profeta Natã e Benaia, filho de Joiada.” Eles vieram à presença do rei.
33I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.
33O rei lhes disse: “Levem com vocês os servos do seu senhor, façam o meu filho Salomão montar na minha própria mula, e levem-no para baixo, a Giom.
34I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.
34Que o sacerdote Zadoque e o profeta Natã o unjam ali como rei sobre Israel. Toquem a trombeta e digam: ‘Viva o rei Salomão!’
35Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.
35Depois subam atrás dele, e ele virá e se assentará no meu trono; pois ele será rei em meu lugar. Eu o designei para ser governante sobre Israel e sobre Judá.”
36A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.
36Benaia, filho de Joiada, respondeu ao rei e disse: “Amém. Que o SENHOR, o Deus do meu senhor, o rei, assim o confirme.
37A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.
37Assim como o SENHOR esteve com o meu senhor, o rei, que ele também esteja com Salomão, e torne o seu trono maior do que o trono do meu senhor, o rei Davi.”
38A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.
38Então o sacerdote Zadoque, o profeta Natã, Benaia, filho de Joiada, os quereteus e os peleteus desceram, fizeram Salomão montar na mula do rei Davi, e o levaram a Giom.
39Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.
39O sacerdote Zadoque pegou o chifre de óleo da Tenda e ungiu Salomão. Eles tocaram a trombeta, e todo o povo gritou: “Viva o rei Salomão!”
40I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.
40Todo o povo subiu atrás dele, tocando flautas e alegrando-se com grande alegria, de modo que a terra estremeceu com o som deles.
41Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?
41Adonias e todos os convidados que estavam com ele ouviram isso quando terminavam de comer. Quando Joabe ouviu o som da trombeta, perguntou: “Por que há esse barulho de alvoroço na cidade?”
42A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.
42Enquanto ele ainda falava, eis que chegou Jônatas, filho do sacerdote Abiatar; e Adonias disse: “Entre, pois você é um homem de valor e traz boas notícias.”
43Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.
43Jônatas respondeu a Adonias: “Com toda a certeza, o nosso senhor, o rei Davi, constituiu Salomão como rei.
44Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.
44O rei enviou com ele o sacerdote Zadoque, o profeta Natã, Benaia, filho de Joiada, os quereteus e os peleteus; e eles o fizeram montar na mula do rei.
45I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.
45O sacerdote Zadoque e o profeta Natã o ungiram rei em Giom. De lá eles subiram se alegrando, de modo que a cidade está em alvoroço. Esse é o barulho que vocês ouviram.
46Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.
46Além disso, Salomão já está assentado no trono do reino.
47Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.
47E mais, os servos do rei vieram abençoar o nosso senhor, o rei Davi, dizendo: ‘Que o seu Deus torne o nome de Salomão melhor do que o seu nome, e torne o trono dele maior do que o seu trono’; e o rei se inclinou em sua cama.
48Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.
48O rei também disse o seguinte: ‘Bendito seja o SENHOR, o Deus de Israel, que hoje concedeu que alguém se assentasse no meu trono, permitindo que os meus próprios olhos o vissem.’”
49I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.
49Todos os convidados de Adonias ficaram com medo, levantaram-se e cada um seguiu o seu caminho.
50Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.
50Adonias teve medo de Salomão; ele se levantou, foi e agarrou-se às pontas do altar.
51I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.
51Informaram a Salomão: “Eis que Adonias teme o rei Salomão; pois, eis que ele está agarrado às pontas do altar, dizendo: ‘Que o rei Salomão me jure primeiro que não matará o seu servo à espada.’”
52I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.
52Salomão disse: “Se ele se mostrar um homem de valor, nem um só fio de seu cabelo cairá por terra; mas, se for achada maldade nele, ele morrerá.”
53Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.
53Então o rei Salomão mandou mensageiros, e o desceram do altar. Ele veio e prostrou-se diante do rei Salomão; e Salomão lhe disse: “Vá para a sua casa.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.