1 Královská 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.
1David siangpahrang loe mitong moe, saning doeh coeh boeh; khukbuen angkhuk o sak; toe ngan to bae thai ai boeh.
2I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.
2To pongah a tamnanawk mah anih khaeah, Ka angraeng siangpahrang khetzawn hanah, tangla kacuem maeto pakrong pae o si; anih mah ka angraeng siangpahrang to poeknawmsak nasoe loe, ngan bet thaih hanah anih taengah iip pae nasoe, tiah thuih o.
3A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.
3To pongah Israel prae boih ah kranghoih tangla to pakrong pae o, to naah Shunam kami Abishag to a hnuk o; anih to siangpahrang khaeah hoih o.
4Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.
4To tangla loe kranghoih parai; anih mah siangpahrang to khetzawn; toe siangpahrang loe anih hoiah taksa angkomhaih om ai.
5Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
5To naah Haggith capa Adonijah mah, Kai loe siangpahrang ah ka om tih boeh, tiah angmah hoi angmah to kasangah amkoeh. To pongah hrang lakoknawk hoi hrangnawk to lak moe, angmah hmaa ah cawnh hanah kami quipangato qoih.
6A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.
6Anih loe ampa mah, Tipongah hae baktih hmuen na sak loe? tiah thuitaek vai ai; anih loe krang doeh hoih parai, Absalom ih amnawk ah oh.
7I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.
7Adonijah loe Zeruiah capa Joab, qaima Abiathar hoiah lok angdueng o; nihnik mah Adonijah to angdoet hoi haih.
8Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.
8Toe qaima Zadok, Jehoiada capa Benaiah, tahmaa Nathan, thacak David ih misatoep kami Shimei hoi Rei cae mah loe Adonijah to angdoe o haih ai.
9Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.
9To naah Adonijah loe angmah ih nawkamya siangpahrang capanawk hoi siangpahrang ih tamna Judah kaminawk to kawk moe, tuu, maitaw tae hoi maitaw caa kathawk to lak moe, En Rogel vangpui taengah kaom Zoheleth ih thlung nuiah angbawnhaih to a sak.
10Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.
10Toe tahmaa Nathan, Benaiah, thacak misatoep kaminawk hoi amnawk Solomon to kawk ai.
11I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?
11To naah tahmaa Nathan mah Solomon amno Bathsheba khaeah, Aicae angraeng David panoek ai ah, Haggith capa Adonijah loe siangpahrang ah oh boeh, tito na panoek maw?
12Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.
12To pongah vaihi na hinghaih hoi na capa Solomon hinghaih to pahlong hanah lok kang thuih han.
13Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?
13David siangpahrang khaeah caeh loe anih khaeah, Aw, ka angraeng, siangpahrang, Kai pacoengah loe, na capa Solomon to siangpahrang ah om tih, anih loe kang hnuthaih angraeng tangkhang pongah anghnu tih, tiah na tamna kai khaeah lok na thuih na ai maw? Tipongah Adonijah loe siangpahrang ah oh loe? tiah thui ah.
14A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.
14Khenah, siangpahrang khaeah to tiah lok na thuih li naah, kai kang kun moe, na thuih ih lok to kang doet haih han, tiah a naa.
15A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.
15To pongah Bathsheba loe, Shunam kami Abishag mah khetzawn ih, mitong siangpahrang khaeah, imkhaan thungah caeh.
16Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?
16A phak naah Bathsheba loe siangpahrang hmaa ah akuep tathuk. Siangpahrang mah, Timaw na koeh? tiah a naa.
17I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.
17To naah anih mah siangpahrang khaeah, Ka angraeng, na Angraeng Sithaw ih ahmin hoiah na tamna kai khaeah, Kai pacoeng loe, na capa Solomon hae siangpahrang ah om ueloe, kang hnuthaih angraeng tangkhang nuiah anghnu tih, tiah lok na thuih.
18A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.
18Toe khenah, Adonijah vaihi siangpahrang ah oh boeh, tito ka angraeng, siangpahrang nang mah na panoek ai;
19Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.
19anih loe maitaw taenawk, kathawk parai maitawnawk hoi paroeai tuunawk to boh moe, siangpahrang capanawk boih, qaima Abiathar hoi misatuh angraeng Joab to a kawk; toe na tamna Solomon loe kawk ai.
20Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.
20Aw ka angraeng, siangpahrang, Siangpahrang nang pacoengah, mi maw angraeng tangkhang nuiah anghnu tih, tiah khet hanah, Israel kaminawk boih ih mik loe na nuiah ni oh.
21Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.
21To tih ai nahaeloe ka angraeng, siangpahrang ampanawk khaeah anghak pacoengah, kai hoi ka capa Solomon loe kami kazae baktiah ni na sah o tih boeh, tiah a naa.
22A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.
22Khenah, anih mah siangpahrang khaeah lokthuih li naah, tahmaa Nathan to athungah akun.
23I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.
23Nihnik mah siangpahrang khaeah, Tahmaa Nathan hae ah oh, tiah a naa. To pongah tahmaa loe siangpahrang hmaa ah caeh moe, a mikhmai long ah akuep pae.
24Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?
24Nathan mah, Aw ka angraeng, siangpahrang, kai pacoengah, Adonijah hae siangpahrang ah om ueloe, ka angraeng tangkhang nuiah anghnu tih, tiah na thuih maw?
25Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.
25Anih loe vaihniah caeh tathuk moe, maitaw taenawk, kathawk parai maitaw caa hoi paroeai tuunawk to angbawnhaih ah a paek; siangpahrang capanawk boih, misatuh angraengnawk hoi qaima Abiathar to a kawk; nihcae loe Adonijah hmaa ah buhcaak o moe, a naek o; Adonijah siangpahrang hinglung sawk nasoe, tiah a hang o.
26Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.
26Toe na tamna kai hoi qaima Zadok, Jehoiada capa Benaiah, na tamna Solomon loe kawk o ai.
27Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?
27Hae hmuen hae na tamna panoeksak ai ah, ka angraeng, siangpahrang mah, siangpahrang angmah pacoengah, angraeng tangkhang nuiah anghnu han koi kami to na suek boeh maw? tiah a naa.
28A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.
28To pacoengah David siangpahrang mah, Bathsheba to kawsak. Anih loe siangpahrang hmaa ah angzoh moe, a hmaa ah angdoet.
29I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,
29To naah siangpahrang mah, Raihaih ka tongh naah ka hinghaih pahlongkung, Angraeng loe hing pongah,
30Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.
30Israel Angraeng Sithaw ih ahmin hoiah nang khaeah, kai pacoengah loe, na capa Solomon to siangpahrang ah om tih, anih loe kai zuengah ka angraeng tangkhang nuiah anghnu tih, tiah ka sak ih lokkamhaih to vaihniah ka koepsak han, tiah a naa.
31A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.
31To naah Bathsheba loe long ah akuep tathuk moe, siangpahrang to khingyahaih paek pacoengah, Ka angraeng, siangpahrang David loe dungzan khoek to hing nasoe, tiah a naa.
32Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.
32David siangpahrang mah, Qaima Zadok, tahmaa Nathan hoi Jehoiada capa Benaiah to kawk oh, tiah a naa. Nihcae loe siangpahrang hmaa ah angzoh o.
33I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.
33Siangpahrang mah nihcae khaeah, Na angraeng ih tamnanawk to kawk oh; kaimah ih hrang nuiah ka capa Solomon to angthueng o sak loe, Gihon ah caeh o haih tathuk ah.
34I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.
34To ahmuen ah qaima Zadok hoi tahmaa Nathan mah, anih to Israel kaminawk ih siangpahrang ni, tiah situi bawh hoi nasoe; mongkah to ueng oh loe, Solomon siangpahrang to Sithaw mah hinglung sawksak nasoe, tiah hang oh.
35Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.
35To pacoengah anih hoi nawnto caeh o tahang ah, anih loe kai ih angraeng tangkhang nuiah anghnu ueloe, kai zuengah siangpahrang ah om tih. Anih to Israel hoi Judah kaminawk ukkung ah ka caksak boeh, tiah a naa.
36A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.
36Jehoiada capa Benaiah mah, Amen; ka angraeng, siangpahrang ih Angraeng Sithaw mah to tiah thuih boeh.
37A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.
37Angraeng loe ka angraeng siangpahrang hoi nawnto oh baktih toengah, ka angraeng David siangpahrang pongah kalen kue angraeng tangkhang ah oh hanah, Anih mah Solomon to om thuih nasoe, tiah a naa.
38A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.
38To pongah qaima Zadok, tahmaa Nathan, Jehoiada capa Benaiah, Kereth kaminawk hoi Peleth kaminawk loe caeh o tathuk moe, Solomon to David ih mule hrang nuiah angthueng o sak pacoengah, Gihon ah caeh o haih.
39Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.
39Qaima Zadok mah kahni imthung ih tuu takii thung ih situi tabu to lak moe, Solomon to bawh. To pacoengah mongkah to uengh o, kaminawk boih mah, Sithaw mah Solomon siangpahrang hinglung sawksak nasoe, tiah hang o.
40I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.
40Kaminawk boih anih hnukah caeh o tahang, kaminawk loe tamoi uengh o moe, paroeai anghoe o; nihcae ih lok pongah long to anghuenh.
41Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?
41Adonijah hoi a taengah kaom angvinnawk boih mah buhcaak pacoeng tom naah to lok to thaih o; Joab mah mongkah lok to thaih naah, Tipongmaw vangpui loe atuen apawk hoiah koi? tiah a naa.
42A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.
42To tiah lokthuih li naah, khenah, qaima Abiathar capa Jonathan to angzoh; Adonijah mah anih khaeah, Athung akun ah; nang loe kahoih kami ah na oh pongah, tamthang kahoih ni nang thui tih, tiah a naa.
43Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.
43Jonathan mah Adonijah khaeah, Aicae angraeng David mah Solomon to siangpaharng ah ohsak boeh.
44Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.
44Siangpahrang mah anih to qaima Zadok, tahmaa Nathan, Jehoiada capa Benaiah, Kereth kaminawk, Peleth kaminawk hoi nawnto patoeh moe, anih to siangpahrang ih mule hrang nuiah angthueng o sak boeh;
45I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.
45qaima Zadok hoi tahmaa Nathan mah anih to Gihon ah siangpahrang ah situi bawh hoi boeh; nihcae loe to ahmuen hoiah anghoehaih hoi angzoh o pongah, vangpui to anghuenh. To atuen apawk ni a thaih o.
46Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.
46To pacoengah Solomon loe siangpahrang angraeng tangkhang nuiah anghnut boeh.
47Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.
47Siangpahrang ih tamnanawk doeh anghoehaih lokthuih hanah aicae angraeng, David siangpahrang khaeah angzoh o; Sithaw mah Solomon ih ahmin to na hmin pongah lensak kue nasoe loe, anih ih angraeng tangkhang doeh nang ih angraeng tangkhang pongah len kue nasoe, tiah a naa o. Siangpahrang loe angsonghaih ahmuen ah tabok moe, Sithaw to a bok.
48Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.
48Kaih ih angraeng tangkhang nuiah anghnu han kami to vaihniah, ka mik hoiah nang hnuksak boeh pongah, Israel Angraeng Sithaw loe tahamhoihaih om nasoe, tiah a thuih, tiah a naa.
49I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.
49To lok to Adonijah hoi nawnto kaom angvinnawk boih mah thaih o naah, zit o pongah angthawk moe, angmacae ih loklam ah caeh o boih.
50Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.
50Toe Adonijah mah Solomon to zit pongah, caeh moe, hmaicam pong ih takii to patawnh hoiah oh.
51I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.
51Khenah, Adonijah mah Solomon siangpaharng to zit pongah, hmaicam pong ih takii to patawnh caeng moe, Solomon siangpahrang mah kai khaeah, anih ih tamna to angmah ih sumsen hoiah ka hum mak ai, tiah vaihniah lokkamhaih sah nasoe, tiah a thuih, tiah Solomon khaeah thuih pae o.
52I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.
52Solomon mah, Angmah hoi angmah to kami kahoih ah om nahaeloe, a lu nui ih sam maeto doeh long ah krah mak ai; toe a nuiah sethaih om nahaeloe dueh tih, tiah a naa.
53Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.
53To pacoengah Solomon siangpahrang mah kami to patoeh moe, anih to hmaicam hoiah angzoh o haih tathuk. Adonijah loe angzoh moe, Solomon siangpahrang hmaa ah akuep; to naah Solomon mah nangmah im ah amlaem ah, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.