1 Královská 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Tedy shromáždil Šalomoun k sobě do Jeruzaléma starší lidu Izraelského, a všecky přední z pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova, jenž jest Sion.
1Solomon siangpahrang mah, David vangpui Zion hoiah Angraeng lokkamhaih thingkhong to aput hanah, Israel kacoehtanawk, acaeng lu koeknawk hoi Israel imthung takoh kacoehtanawk to Jerusalem ah amkhuengsak boih.
2I sešli se k králi Šalomounovi všickni muži Izraelští měsíce Etanim, v čas slavnosti; a ten měsíc jest sedmý.
2Israel nongpanawk loe khrah sarihto haih, Ethanim khrah thung ih poih sakhaih niah, Solomon siangpahrang khaeah amkhueng o boih.
3A když přišli všickni starší Izraelští, vzali kněží truhlu.
3Israel kacoehtanawk to angzoh o boih, qaimanawk mah thingkhong to aput o.
4I přenesli truhlu Hospodinovu a stánek úmluvy, i všecka nádobí posvátná, kteráž byla v stánku; a tak přenesli to kněží a Levítové.
4Nihcae mah Angraeng ih thingkhong to aput o tahang, kaminawk ih kahni im hoi kahni imthungah kaom kaciim laom sabaenawk doeh sinh o boih; to hmuennawk loe qaima hoi Levinawk mah aput o boih.
5Král pak Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali s ním před truhlou ovce i voly, kteříž ani popisováni ani počítáni nebyli pro množství.
5Solomon siangpahrang hoi a taengah kaom, Israel kaminawk loe, thingkhong hmaa ah oh o boih; thui laek ai moe, kroek laek ai tuu, maitaw taenawk hoiah angbawnhaih a sak o.
6I vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do vnitřního domu, totiž do svatyně svatých pod křídla cherubínů.
6Qaimanawk mah Angraeng lokkamhaih thingkhong to im thungah aput o moe, kaciim koek ahmuen, Sithaw lokthuihaih ahmuen thung ih, cherubim pakhraeh tlim ah suek o.
7Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu.
7Cherubim hnik loe thingkhong nuiah pakhraeh phok hoi tahang moe, thingkhong hoi aputhaih cung to khuk hoi khoep.
8A povytáhli sochorů, tak že vidíni byli koncové jejich v svatyni k předku svatyně svatých, avšak vně nebylo jich viděti; a byli tam až do tohoto dne.
8Aputhaih cung loe sawk parai pongah athung bang lokthuihaih hma ih hmuenciim hoiah amtueng; toe hmuenciim tasa bang hoiah loe amtueng ai; to tiah vaihi khoek to oh.
9Nic nebylo v truhle kromě dvou tabulí kamenných, kteréž tam složil Mojžíš na Orébě, když všel Hospodin v smlouvu s syny Izraelskými, a oni šli z země Egyptské.
9Israel kaminawk loe Izip prae thung hoiah tacawt o moe, Angraeng mah nihcae hoi lokmaihaih sak naah, Mosi mah Horeb ah pacaengh ih thlung kangphaek daek hnetto khue ai ah loe, tidoeh thingkhong thungah om ai.
10I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Hospodinův,
10Qaimanawk hmuenciim hoi caeh o pacoengah, Angraeng ih im to tamai mah ayaw khoep.
11Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův.
11Tamai oh pongah qaimanawk loe, angmacae ih tok to sah o thai ai boeh; Angraeng ih im loe Angraeng lensawkhaih hoiah koi.
12Tedy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.
12To naah Solomon mah, Kathah parai tamai kamnum thungah ka oh han, tiah Angraeng mah thuih, tiah a naa.
13Jižť jsem vystavěl dům k přebývání tvému, místo, v němž bys přebýval na věky.
13Na ohhaih im, dungzan na ohhaih ahmuen to, nang hanah ka sak tangtang boeh.
14A obrátiv král tvář svou, požehnání dával všemu shromáždění Izraelskému, všecko pak shromáždění Izraelské stálo.
14Israel kaminawk angdoet o naah, siangpahrang mah angqoi moe, nihcae to tahamhoihaih paek;
15A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a skutečně naplnil to, řka:
15anih mah, kampa David khaeah pakha hoi thuih ih lok to aban hoiah koepsakkung, Israel Angraeng Sithaw khaeah tahamhoihaih om nasoe; to Sithaw mah,
16Od toho dne, kteréhož jsem vyvedl lid svůj Izraelský z Egypta, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení v něm domu, kdež by přebývalo jméno mé, ale Davida jsem vyvolil, aby spravoval lid můj Izraelský.
16Kaimah ih kami Israelnawk Izip prae thung hoiah ka hoih na ni hoi kamtong, Kai ih ahmin ohhaih im sak hanah, Israel acaengnawk boih thungah, vangpui maeto doeh kaqoi ai; toe David loe kaimah ih Israel kaminawk uk hanah ka qoih boeh, tiah a thuih.
17Uložil tě byl zajisté v srdci svém David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského,
17Israel Angraeng Sithaw ahmin ohhaih im maeto sak hanah, kampa David mah poekhaih palungthin to a tawnh.
18Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobře jsi učinil, žes to myslil v srdci svém:
18Toe Angraeng mah kampa David khaeah, Kaih ih ahmin ohhaih im sak hanah palung thungah na poek pongah, kahoih hmuen to na sak boeh.
19A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.
19Toe im to na sah mak ai; na thii ngan hoiah tacawt na caa mah ni, Kai ih ahmin ohhaih im to sah tih, tiah a naa.
20A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského,
20Angraeng loe a thuih ih lok to akoepsak; kampa David angdoethaih ahmuen to kai mah ka toep, Angraeng lokkamhaih baktih toengah, vaihi Israel angraeng tangkhang pongah kang hnut moe, Israel Angraeng Sithaw ohhaih im to ka sak boeh.
21A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské.
21Aicae ampanawk Izip prae thung hoiah Angraeng angmah zaehhoih naah, nihcae hoi a sak ih Angraeng lokkamhaih thingkhong suekhaih ahmuen to, to imthungah ka sak boeh, tiah a thuih.
22Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
22Solomon loe Angraeng ih hmaicam hma hoi Israel kaminawk boih hmaa ah angdoet moe, van bangah ban payangh pacoengah,
23A řekl: Hospodine, Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi svrchu, ani na zemi dole, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,
23anih mah, Aw Israel Angraeng Sithaw, van ranuih hoi long tlim ah nang baktih Sithaw maeto doeh om ai; nang loe na hmaa ah poekhaih palungthin boih hoi kacaeh na tamnanawk nuiah lokkamhaih hoi palungnathaih to na tawnh;
24Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, co jsi mluvil jemu; nebo jsi mluvil ústy svými, a skutečně jsi to naplnil, jakož se dnes vidí.
24na tamna kampa David khaeah suek ih lok to na caksak; pakha hoi lok na thuih moe, vaihni ih baktih toengah na ban hoiah na koepsak.
25Nyní tedy, ó Hospodine, Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, kterýž by seděl na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, aby chodili přede mnou, jakž jsi ty chodil přede mnou.
25Vaihi Israel Angraeng Sithaw, Ka hmaa ah na caeh baktih toengah, na caanawk mah doeh ka hmaa ah caeh o toeng hanah, a caeh o haih loklam ah acoe o nahaeloe, Israel angraeng tangkhang nuiah, ka hmaa ah anghnu han koi kami boeng mak ai, tiah lok na kamhaih to caksak ah.
26Protož nyní, ó Bože Izraelský, prosím, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému, Davidovi otci mému.
26Vaihi Aw Israel Sithaw, na tamna kampa David khaeah, na suek ih lok to tangtang ah phasak ah.
27(Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes tě neobsahují, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)
27Toe Sithaw loe long ah oh tangtang maw? Khenah, vannawk boih pong kasang koek van mataeng doeh nang hanah acaeh ai; ka sak ih hae im cae loe kawkruk maw tamcaek tih?
28A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine, Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se dnes před tebou,
28Toe Aw ka Angraeng Sithaw, na tamna lawkthuihaih lok hoi tahmen ang hnikhaih to talawk ah loe, vaihniah na hmaa ah na tamna qahhaih hoi lawkthuihaih to tahngai ah.
29Aby oči tvé byly otevřené na dům tento v noci i ve dne, na místo toto, o němž jsi řekl: Tuť bude jméno mé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.
29Hae ahmuen ah Kai ih ahmin om tih, tiah thuih ih lok baktih toengah, hae ahmuen hoi im bangah aqum athun na mik to padaih loe, na tamna mah hae ahmuen ah lawkthuihaih to tahngai ah.
30Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto; ty vždy vyslýchej v místě přebývání svého na nebesích, a vyslýchaje, buď milostiv.
30Na tamna hoi nangmah ih Israel kaminawk mah, hae ahmuen bangah lawkthuih o naah, tahngai paeh; Na ohhaih ahmuen van hoiah tahngai paeh loe, na thaih naah, tahmen ah.
31Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář tvůj do domu tohoto:
31Kami mah a imtaeng kami nuiah hmuen sakpazae pongah, lokkamhaih sak hanah kang zoh, tiah a thuih moe, hae im ih na hmaicam hmaa ah lokkamhaih sah nahaeloe,
32Ty vyslýchej na nebi a rozeznej, i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným a obraceje skutky jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu vedlé spravedlnosti jeho.
32van hoiah tahngai ah loe sah paeh; zaehaih tawn kami loe a sakpazaehaih baktih toengah a lu nuiah krahsak loe, katoeng kami mah a toenghaih tho to hnuk moe, a zaehaih loihsak hanah, na tamnanawk to lokcaek ah.
33Když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se k tobě, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě prosili by tebe v domě tomto:
33Nangmah ih Israel kaminawk loe na hmaa ah zae o boeh pongah, misa mah pazawk naah, nangmah khaeah amlaem o let moe, na hmin to palawk o pacoengah, hae im thungah lawkthui o moe, tahmenhaih na hni o nahaeloe,
34Ty vyslýchej na nebi a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a uveď je zase do země, kterouž jsi dal otcům jejich.
34nang mah van hoiah tahngai paeh loe, nangmah ih Israel kaminawk zaehaih to tahmen paeh, ampanawk khaeah na paek ih prae ah nihcae to hoi let ah.
35Když by zavříno bylo nebe, a nepršel déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by se jménu tvému, a od hříchů svých odvrátili by se po tvém trestání:
35Nang ih kaminawk na hmaa ah zae o pongah, van thok to khah ving moe, kho doeh angzo ai, to naah nihcae mah hae bangah angqoi hoi lawkthuih o moe, na hmin to taphong o pacoengah, nihcae raihaih na paek naah, zaehaih thung hoiah amlaem o let nahaeloe,
36Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyuče je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.
36van hoiah tahngai paeh loe, na tamna Israel kaminawk ih zaehaih to tahmen pae ah; nihcae pazui hanah loklam kahoih to patuek loe, nangmah ih kaminawk han qawk ah na paek ih prae thungah kho angzosak ah.
37Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho, rez, kobylky, a brouci byli-li by; ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána, jakákoli nemoc:
37Prae thungah khokhahaih phak naah maw, takhi sae song naah maw, dantui maw, pakhuhnawk maw, to tih ai boeh loe amii mah maw, misa mah nihcae ih vangpuinawk takui o naah maw, to tih ai boeh loe nathaih kasae hoi ngoinathaih oh naah maw,
38Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by činěno bylo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, kdož by jen poznal ránu srdce svého, a pozdvihl by rukou svých v domě tomto,
38nangmah ih Israel kaminawk boih mah, poek patangkhanghaih to panoek o moe, lawkthuihaih, tahmen hnikhaih hoiah hae im bangah ban payangh o nahaeloe,
39Ty vyslýchej na nebesích v místě přebývání svého, a slituj se i učiň a odplať jednomu každému vedlé všech cest jeho, kteréž ty znáš v srdci jeho, (nebo ty sám znáš srdce všech lidí),
39nihcae lawkthuihaih to na ohhaih van ahmuen hoiah tahngai paeh loe, nihcae zaehaih to tahmen ah; nihcae ih palungthin na panoek pae baktih toengah, kami boih a sak o ih hmuen baktiah pathok ah; kaminawk ih palungthin loe nangmah khue ni panoek.
40Aby se báli tebe po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.
40To tiah ni nang mah kampanawk khaeah na paek ih prae thungah khosak o nathung nang zithaih to tawn o tih.
41Nýbrž také cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé,
41Nang ih Israel kaminawk thungah kathum ai, angvinnawk loe na hmin pongah kangthla parai prae hoiah angzoh o moe,
42(Neboť uslyší o jménu tvém velikém a ruce tvé přesilné, a rameni tvém vztaženém), přišel-li by tedy, a modlil by se v domě tomto:
42na hmin lensawkhaih hoi na ban payanghaih tamthang a thaih o pongah, nihcae angzo o moe, hae im bangah lawkthui o nahaeloe,
43Ty vyslýchej na nebi v místě přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aťby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby věděli, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.
43na ohhaih van ahmuen hoiah tahngai pae ah; long ah kaom kaminawk boih mah na hmin panoek o moe, nang ang zit o pacoengah, na hmin han ih ni hae im hae ka sak, tiah nihcae mah panoek o thai hanah, Israel kaminawk khaeah na sak pae ih baktih toengah, angvin mah hnik ih hmuen to sah paeh.
44Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepříteli svému, cestou, kterouž bys poslal je, jestliže by se modlili Hospodinu naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a naproti domu, kterýž jsem vystavěl jménu tvému:
44Na patoeh ih baktih toengah, nangmah ih kaminawk mah misatuk han caeh o naah, na qoih ih vangpui hoi nang ih ahmin hanah ka sak ih im bangah angqoi o moe, lawkthui o nahaeloe,
45Tolikéž vyslýchej na nebi modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich.
45nihcae lawkthuihaih hoi tahmenhnikhaih to van hoiah tahngai paeh loe, nihcae mah koeh ih tok to sah paeh.
46Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, kterýž by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země nepřátelské, daleké neb blízké,
46Kazae ai kami midoeh om ai baktih toengah, nihcae mah na hmaa ah zae o naah, palung na phui pongah nihcae to misanawk ban ah na paek naah, misanawk mah nihcae to ahmuen kangthla ah maw, kanghnai ah maw misa prae ah misong ah hoi o ving cadoeh,
47A usmyslili by sobě v zemi té, do kteréž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi těch, kteříž je zzajímali, řkouce: Zhřešiliť jsme a neprávě jsme činili, bezbožně jsme činili,
47misong ah hoihhaih prae thungah poek amkhraih o moe, nang khaeah lawkthuihaih hoiah tahmenhaih ang hnik o, Ka zae o boeh; kahoih ai hmuen to ka sak o moeng boeh; kasae parai hmuen ka sak o moeng boeh, tiah thui o moe,
48A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi nepřátel svých, kteříž je zzajímali, a modlili by se tobě naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, naproti městu tomu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:
48nihcae misong ah hoikung misanawk ih prae thungah, a poek o haih palungthin boih hoiah nang khaeah amlaem o let pacoengah, ampanawk khaeah na paek ih prae, na qoih ih vangpui hoi Na hmin hanah ka sak ih im bangah lawkthuihhaih hoiah tahmenhaih hni o nahaeloe,
49Vyslýchejž tedy na nebesích, v místě přebývání svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich,
49na ohhaih van ahmuen hoiah nihcae lawkthuihaih hoi tahmen hnikhaih lok to tahngai paeh loe, nihcae ih tok to sah paeh.
50A odpusť lidu svému, cožkoli zhřešil proti tobě, i všecka přestoupení jejich, jimiž přestoupili proti tobě, a nakloň k nim lítostí ty, kteříž je zjímali, aby se smilovali nad nimi.
50Nang khaeah zaehaih sah o cadoeh, na hmaa ah a sak o pazaehaih hmuennawk boih to tahmen ah loe, nangmah ih kaminawk misong ah caeh haih kaminawk mah nihcae nuiah tahmenhaih tawnh o thai hanah, nihcae han tahmenhaih palungthin to paek ah;
51Neboť jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl z Egypta, z prostřed peci železné.
51nihcae loe Izip prae ih sum pakawhaih hmai kamngaeh thung hoiah na loisak ih nangmah ih kami, nang ih qawktoep kami ah ni oh o;
52Nechať jsou tedy oči tvé otevřené k modlitbě služebníka tvého a k modlitbě lidu tvého Izraelského, abys je vyslýchal vždycky, když by tě koli vzývali.
52na tamna mah tahmen hnikhaih bangah na mik to padai paeh loe, nangmah ih Israel kaminawk mah tahmen hnikhaih boih to tahngai paeh.
53Nebo jsi ty oddělil je sobě za dědictví ode všech národů země, jakož jsi mluvil skrze Mojžíše služebníka svého, když jsi vyvedl otce naše z Egypta, Panovníče Hospodine.
53Aw Angraeng Sithaw, kampanawk to Izip prae thung hoiah na zaeh naah, na tamna Mosi khaeah na thuih ih lok baktih toengah, nihcae loe nang mah long kaminawk boih thung hoiah nangmah ih qawktoep hanah na qoih boeh, tiah lawk a thuih.
54Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi.
54Solomon mah Angraeng khaeah lawkthuih moe, tahmen hnikhaih boeng pacoengah, khokkhu cangkrawn moe, van bangah ban payangh hoi lawkthuihaih ahmuen, Angraeng ih hmaicam hma hoiah angthawk tahang.
55A stoje, dobrořečil všemu shromáždění Izraelskému hlasem velikým, řka:
55Angdoet tahang moe, Israel acaengnawk khaeah, tha hoi a hangh pacoengah hae tiah tahamhoihaih paek,
56Požehnaný Hospodin, kterýž dal odpočinutí lidu svému Izraelskému vedlé všeho, což mluvil. Nepochybilo ani jedno slovo ze všelikého slova jeho dobrého, kteréž mluvil skrze služebníka svého Mojžíše.
56a lokkamhaih baktiah Israel kaminawk khaeah misa amgdinghaih paekkung Angraeng khaeah tahamhoihaih om nasoe; a tamna Mosi khaeah paek ih kahoih lokkamhaih to maeto doeh amkhraengsak ai.
57Budiž Hospodin Bůh náš s námi, jako byl s otci našimi; nezamítejž nás, ani opouštěj.
57Aicae ampanawk a oh thuih baktih toengah, aicae khaeah doeh aicae ih Angraeng Sithaw to om nasoe; kaicae hae na caeh taak hmah loe, pahnawt doeh pahnawt hmah nasoe.
58Ale nakloniž srdce naše k sobě, abychom chodili po všech cestách jeho, a ostříhali přikázaní jeho, i ustanovení jeho, a soudů jeho, kteréž přikázal otcům našim.
58Angmah ih loklam ah caehsak moe, aicae ampanawk khaeah paek ih lokpaekhaihnawk hoi a thuih ih loknawk, a lokcaekhaihnawk to pazui thai hanah, aicae ih palungthin angmah khaeah paqoi nasoe.
59A ať jsou má tato slova, kterýmiž jsem se modlil před Hospodinem, blízko Hospodina Boha našeho dnem i nocí, tak aby vyvodil při služebníka svého, a při lidu svého Izraelského každého času a dne,
59Angraeng hmaa ah tahmen ka hnikhaih loknawk boih aicae Angraeng Sithaw khaeah aqum athun zoi nasoe; ni thokkruek angaihaih baktiah angmah ih Israel kaminawk hoi a tamnanawk koehhaih to angcoengsak nasoe;
60Aťby poznali všickni národové země, že Hospodin sám jest Bůh, a že není kromě něho žádný.
60to tiah ni long pum ih kaminawk mah, Angraeng loe Sithaw ah oh, kalah Sithaw roe om ai boeh, tiah panoek o thai tih.
61Budiž tedy srdce vaše celé k Hospodinu Bohu našemu, tak abyste chodili v ustanoveních jeho, ostříhajíce přikázaní jeho, tak jako dnešního dne.
61Vaihniah sak ih baktih toengah, angmah ih loklam ah pazui moe, a paek ih lok pakuem thai hanah, aicae Angraeng Sithaw khaeah poekhaih palungthin akoepsak nasoe, tiah a thuih.
62Král pak a s ním všecken Izrael obětovali oběti před Hospodinem.
62To pacoengah siangpahrangnawk hoi a taengah kaom Israel kaminawk boih mah, Angraeng hmaa ah angbawnhaih to sak o.
63A obětoval Šalomoun v obět pokojnou, kterouž obětoval Hospodinu, volů dvamecítma tisíců, a ovec sto dvadceti tisíců, a posvěcovali domu Hospodinova král i všickni synové Izraelští.
63Solomon siangpahrang mah Angraeng khaeah paek ih angdaeh angbawnhaih loe, maitaw tae sang pumphae hnetto, tuu sang cumvai pumphaeto phak. Siangpahrang hoi Israel kaminawk boih mah Angraeng ih im to tathlang o.
64Téhož dne posvětil král prostředku síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a oběti suché, a tuky pokojných obětí, proto že oltář měděný, kterýž byl před Hospodinem, byl malý, aniž mohly se na něm směstknati oběti zápalné a oběti suché, a tukové pokojných obětí.
64Angraeng hmaa ah kaom sumkamling hoi sak ih hmaicam loe, hmai angbawnhaih, canghum angbawnhaih hoi angdaeh angbawnhaih ah paek ih moithawk angbawnhaih sak hanah acaeh ai boeh pongah, to na ni roe ah siangpahrang mah Angraeng im hma ih longhma um ah angbawnhaih to sak.
65A tak držel Šalomoun toho času slavnost, a všecken Izrael s ním, shromáždění veliké odtud, kudyž se chodí do Emat, až ku potoku Egyptskému, před Hospodinem Bohem naším, za sedm dní a opět za sedm dní, to jest za čtrnácte dní.
65To naah Solomon mah Israel kaminawk hoi nawnto, aicae Angraeng Sithaw hmaa ah, ni sarih, sarihto, sangqum boih ah ni hatlaipalito thung, anghoehaih hoiah poih to a sak; Hammath akunhaih hoi Izip prae vapui khoek to paroeai kaminawk angzoh o.
66Dne pak osmého propustil lid. Kteříž požehnavše krále, odešli do obydlí svých, radujíce se a veselíce se v srdci ze všech dobrých věcí, kteréž učinil Hospodin Davidovi služebníku svému a Izraelovi lidu svému.
66Ni tazetto naah loe, siangpahrang to tahamhoihaih paek o moe, angmacae im ah amlaem o boih; a tamna David hoi angmah ih kami Israel caanawk khaeah Angraeng mah kahoih hmuennawk boih sak pae pongah, palungthin anghoehaih hoiah koi o.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.