1 Královská 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Tedy shromáždil Šalomoun k sobě do Jeruzaléma starší lidu Izraelského, a všecky přední z pokolení, totiž knížata čeledí otcovských s syny Izraelskými, aby přenesli truhlu smlouvy Hospodinovy z města Davidova, jenž jest Sion.
1Hili ia naʻe fakataha ʻe Solomone ʻae kau mātuʻa ʻo ʻIsileli, pea mo e houʻeiki ʻoe ngaahi faʻahinga, ko e ngaahi ʻeiki ʻi he kau mātuʻa ʻoe fānau ʻa ʻIsileli, ki he tuʻi ko Solomone ʻi Selūsalema, koeʻuhi kenau ʻohake ʻae puha ʻoe fuakava ʻa Sihova mei he Kolo ʻo Tevita, ʻaia ko Saione.
2I sešli se k králi Šalomounovi všickni muži Izraelští měsíce Etanim, v čas slavnosti; a ten měsíc jest sedmý.
2Pea naʻe fakataha ʻakinautolu ʻe he kakai tangata kotoa pē ʻo ʻIsileli ki he tuʻi ko Solomone, ʻi he fai ʻoe kātoanga ʻi he māhina ko Itanime, ʻaia ko hono fitu ia ʻoe māhina.
3A když přišli všickni starší Izraelští, vzali kněží truhlu.
3Pea naʻe haʻu ʻae kau mātuʻa kotoa pē ʻo ʻIsileli pea naʻe hiki hake ʻae puha tapu ʻe he kau taulaʻeiki.
4I přenesli truhlu Hospodinovu a stánek úmluvy, i všecka nádobí posvátná, kteráž byla v stánku; a tak přenesli to kněží a Levítové.
4Pea naʻa nau ʻo hake ʻae puha tapu ʻa Sihova, pea mo e fale fehikitaki ʻoe fakatahaʻanga, pea mo e ngaahi nāunau tapu ʻaia naʻe ʻi he fale fehikitaki, ʻio, naʻe ʻomi ia ʻe he kau taulaʻeiki pea mo e kau Livai.
5Král pak Šalomoun i všecko shromáždění Izraelské, kteréž se k němu sešlo, obětovali s ním před truhlou ovce i voly, kteříž ani popisováni ani počítáni nebyli pro množství.
5Pea ko e tuʻi ko Solomone, pea mo e fakataha kotoa pē ʻo ʻIsileli, ʻaia naʻe fakataha kiate ia, naʻa nau tutuʻu mo ia ʻi he ʻao ʻoe puha tapu ke feilaulauʻaki ʻae fanga sipi mo e fanga pulu, naʻe ʻikai faʻa ʻilo pe lau hono fiha, ko e meʻa ʻi heʻene lahi ʻaupito.
6I vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do vnitřního domu, totiž do svatyně svatých pod křídla cherubínů.
6Pea naʻe ʻomi, ki hono potu ʻae puha ʻoe fuakava ʻa Sihova ʻe he kau taulaʻeiki, ki he folofolaʻanga ʻi he fale, ʻio, ki he potu toputapu ʻaupito, ki he lalo kapakau ʻoe selupimi.
7Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu.
7He naʻe malofa atu ʻae kapakau ʻe ua ʻoe selupimi ʻi he potu ki ʻolunga ʻi he puha tapu, pea naʻe maluʻi ʻae puha tapu pea mo hono ongo haʻamo ʻe he selupimi mei ʻolunga.
8A povytáhli sochorů, tak že vidíni byli koncové jejich v svatyni k předku svatyně svatých, avšak vně nebylo jich viděti; a byli tam až do tohoto dne.
8Pea naʻa nau fakaʻamoʻamo mai ʻae ongo haʻamo, koeʻuhi ke ha atu ʻae mui haʻamo ʻi he potutapu ki muʻa ʻi he folofolaʻanga, pea naʻe ʻikai hā atu ia ki tuʻa: pea ʻoku kei ʻi ai ni ʻo aʻu mai ki he ʻaho ni.
9Nic nebylo v truhle kromě dvou tabulí kamenných, kteréž tam složil Mojžíš na Orébě, když všel Hospodin v smlouvu s syny Izraelskými, a oni šli z země Egyptské.
9Naʻe ʻikai ha meʻa ʻi he puha tapu ka ko e ongo maka lafalafa, ʻaia naʻe ʻai ki ai ʻe Mōsese ʻi Holepi, ko e potu naʻe fai ai ʻe Sihova ʻae fuakava mo e fānau ʻa ʻIsileli, hili ʻenau hao mai mei he fonua ko ʻIsipite.
10I stalo se, když vycházeli kněží z svatyně, že oblak naplnil dům Hospodinův,
10Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene hū mai ʻae kau taulaʻeiki kituʻa mei he potutapu, naʻe fakafonu ʻae fale ʻo Sihova ʻaki ʻae ʻao.
11Tak že nemohli kněží ostáti a sloužiti pro ten oblak; nebo sláva Hospodinova naplnila dům Hospodinův.
11Ko ia naʻe ʻikai faʻa tuʻu ai ʻae kau taulaʻeiki ke fai ʻenau tauhi, koeʻuhi ko e ʻao: he naʻe fakafonu ʻae fale ʻo Sihova ʻaki ʻae nāunau ʻo Sihova.
12Tedy řekl Šalomoun: Hospodin řekl, že bude přebývati v mrákotě.
12¶ Pea naʻe toki lea ʻa Solomone, “Naʻe pehē ʻe Sihova te ne nofo ʻi he poʻuli matolu.
13Jižť jsem vystavěl dům k přebývání tvému, místo, v němž bys přebýval na věky.
13Kuo u langa moʻoni ha fale kiate koe ke ke ʻafio ki ai, ko e potu tuʻumaʻu ke ke ʻafio ki ai ʻo taʻengata.”
14A obrátiv král tvář svou, požehnání dával všemu shromáždění Izraelskému, všecko pak shromáždění Izraelské stálo.
14Pea naʻe fakahanga mai ʻe he tuʻi ʻa hono fofonga ʻo ne tāpuaki ʻae fakataha kotoa pē ʻo ʻIsileli: (pea naʻe tutuʻu ki ʻolunga, ʻae fakataha kotoa pē ʻo ʻIsileli;)
15A řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mluvil ústy svými Davidovi otci mému, a skutečně naplnil to, řka:
15Pea naʻa ne pehē, “Fakafetaʻi kia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli ʻaia naʻe folofola mei hono fofonga ki heʻeku tamai ko Tevita, pea kuo ne fakamoʻoni ia ʻaki ʻa hono nima, ʻi heʻene folofola ni,
16Od toho dne, kteréhož jsem vyvedl lid svůj Izraelský z Egypta, nevyvolil jsem města z žádného pokolení Izraelského k vystavení v něm domu, kdež by přebývalo jméno mé, ale Davida jsem vyvolil, aby spravoval lid můj Izraelský.
16‘Talu mei he ʻaho naʻaku ʻomi ai ʻa hoku kakai ko ʻIsileli mei ʻIsipite, naʻe ʻikai te u fili ha kolo mei he faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli ke langa ai ha fale, koeʻuhi ke tuku ki ai ʻa hoku huafa; ka naʻaku fili ʻa Tevita ke ne pule ki heʻeku kakai ko ʻIsileli.’
17Uložil tě byl zajisté v srdci svém David otec můj stavěti dům jménu Hospodina Boha Izraelského,
17Pea naʻe ʻi he loto ʻo ʻeku tamai ko Tevita ke ne langa ha fale ki he huafa ʻo Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli.
18Ale Hospodin řekl Davidovi otci mému: Ačkoli jsi uložil v srdci svém stavěti dům jménu mému, a dobře jsi učinil, žes to myslil v srdci svém:
18Pea naʻe pehē ʻe Sihova kia Tevita ko ʻeku tamai, ‘Koeʻuhiā naʻe ʻi ho loto ia ke ke langa ha fale ki hoku huafa, naʻe lelei koe ʻi hoʻo loto ke fai ia.
19A však ty nebudeš stavěti toho domu, ale syn tvůj, kterýž vyjde z bedr tvých, on vystaví dům ten jménu mému.
19Ka neongo ia ʻe ʻikai te ke langa ʻae fale; ka ko ho foha ʻaia ʻe tupu mei ho fatu, ʻe langa ʻe ia ʻae fale ki hoku huafa.’
20A tak splnil Hospodin slovo své, kteréž byl mluvil. Nebo jsem povstal na místo Davida otce svého, a dosedl jsem na stolici Izraelskou, jakož byl mluvil Hospodin, a ustavěl jsem dům tento jménu Hospodina Boha Izraelského,
20Pea kuo fakamoʻoni ʻe Sihova ʻa ʻene folofola ʻaia naʻa ne folofolaʻaki, pea kuo u tuʻu hake au ʻi he potu ʻo ʻeku tamai ko Tevita, pea ʻoku ou nofo ki he nofoʻa fakatuʻi ʻo ʻIsileli, ʻo tatau mo e talaʻofa ʻa Sihova, pea kuo u langa ha fale ki he huafa ʻo Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli.
21A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské.
21Pea kuo u vaheʻi ʻi ai ha potu ki he puha tapu, ʻaia ʻoku ʻi ai ʻae fuakava ʻa Sihova ʻaia naʻa ne fai mo ʻetau ngaahi tamai, ʻi heʻene ʻomi kinautolu mei he fonua ko ʻIsipite.”
22Postavil se pak Šalomoun před oltářem Hospodinovým, přede vším shromážděním Izraelským, a pozdvihl rukou svých k nebi,
22Pea naʻe tuʻu ʻa Solomone ʻi he ʻao ʻoe feilaulauʻanga ʻo Sihova ʻi he ʻao ʻoe fakataha kotoa pē ʻo ʻIsileli, pea naʻa ne mafao atu ʻa hono nima ki langi:
23A řekl: Hospodine, Bože Izraelský, neníť podobného tobě Boha na nebi svrchu, ani na zemi dole, kterýž ostříháš smlouvy a milosrdenství služebníkům svým, chodícím před tebou v celém srdci svém,
23Pea naʻa ne pehē, “ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻoku ʻikai ha ʻotua ke hangē ko koe, ʻi he langi ʻi ʻolunga, pe ʻi he maama ki lalo ni, ʻa koe ʻoku ke tauhi ʻae fuakava mo e ʻaloʻofa ki hoʻo kau tamaioʻeiki ʻoku ʻeveʻeva ʻi ho ʻao ʻaki ʻa honau loto kotoa:
24Kterýž jsi splnil služebníku svému, Davidovi otci mému, to, co jsi mluvil jemu; nebo jsi mluvil ústy svými, a skutečně jsi to naplnil, jakož se dnes vidí.
24ʻA koe kuo ke fai ki hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita ko ʻeku tamai ʻaia naʻa ke talaʻofa ʻaki kiate ia: naʻa ke folofolaʻaki ia mei ho fofonga, pea kuo ke fakahoko ia ʻaki ho nima, ʻo hangē ko ia he ʻaho ni.
25Nyní tedy, ó Hospodine, Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, kterýž by seděl na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, aby chodili přede mnou, jakž jsi ty chodil přede mnou.
25Ko ia foki, ʻE Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, fai ki hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita ko ʻeku tamai ʻaia naʻa ke talaʻofa ʻaki, ʻo pehē, ʻE ʻikai te ke masiva ʻi ha tangata ʻi hoku ʻao ke nofo ki he nofoʻa fakatuʻi ʻo ʻIsileli; ʻo kapau ʻe tokanga ʻa hoʻo fānau ki honau ʻaluʻanga, ke nau ʻeveʻeva ʻi hoku ʻao ʻo hangē ko hoʻo ʻeveʻeva ʻaʻau ʻi hoku ʻao.
26Protož nyní, ó Bože Izraelský, prosím, nechť jest upevněno slovo tvé, kteréž jsi mluvil služebníku svému, Davidovi otci mému.
26Pea ko eni, ʻE ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻoku ou kole kiate koe, tuku ke fakamoʻoni ʻa hoʻo folofola, ʻaia naʻa ke folofolaʻaki ki hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita ko ʻeku tamai.
27(Ač zdali v pravdě bydliti bude Bůh na zemi? Aj, nebesa, nýbrž nebesa nebes tě neobsahují, mnohem méně dům tento, kterýž jsem vystavěl.)
27Ka ʻe nofo moʻoni ʻae ʻOtua ki he māmani? Vakai, ko e langi mo e loto langi ki ʻolunga ʻaupito, ʻoku ʻikai te ke faʻa hao ai; kae huanoa ʻae fale ni ʻaia kuo u langa?
28A popatř k modlitbě služebníka svého a k úpění jeho, Hospodine, Bože můj, slyše volání a modlitbu, kterouž služebník tvůj modlí se dnes před tebou,
28Ka neongo ia ke ke ʻafio lelei ki he lotu ʻa hoʻo tamaioʻeiki, pea ki heʻene fakakolekole, ʻE Sihova ko hoku ʻOtua, koeʻuhi ke ke ongoʻi ʻae tangi pea mo e lotu, ʻaia ʻoku lotu ʻaki ʻe hoʻo tamaioʻeiki ʻi ho ʻao he ʻaho ni:
29Aby oči tvé byly otevřené na dům tento v noci i ve dne, na místo toto, o němž jsi řekl: Tuť bude jméno mé, abys vyslýchal modlitbu, kterouž se modlívati bude služebník tvůj na místě tomto.
29Koeʻuhi ke ʻafio ʻa ho fofonga ki he fale ni ʻi he pō mo e ʻaho, ʻio, ki he potu ʻaia kuo ke folofola ai ʻo pehē, ʻE ʻi ai ʻa hoku huafa: koeʻuhi ke ke fanongo ki he lotu ʻaia ʻe fai ʻe hoʻo tamaioʻeiki ʻi he potu ni.
30Vyslýchejž tedy modlitbu služebníka svého i lidu svého Izraelského, kterouž se modlívati budou na místě tomto; ty vždy vyslýchej v místě přebývání svého na nebesích, a vyslýchaje, buď milostiv.
30Pea ke fakafanongo ki he fakakolekole ʻa hoʻo tamaioʻeiki, pea mo hoʻo kakai ʻIsileli, ʻoka nau ka lotu ʻi he potu ni: pea ke fanongo, ke ke fakamolemole.
31Když by zhřešil člověk proti bližnímu svému, a nutil by ho k přísaze, tak že by přisahati musil, a přišla by ta přísaha před oltář tvůj do domu tohoto:
31¶ “Kapau ʻe fai ha kovi ʻe ha tangata ki hono kaungāʻapi, pea ʻoku ne fai ke ne fuakava, pea ʻoku ʻomi ʻae fuakava ki he ʻao ʻo hoʻo feilaulauʻanga ʻi he fale ni:
32Ty vyslýchej na nebi a rozeznej, i rozsuď služebníky své, mstě nad bezbožným a obraceje skutky jeho na hlavu jeho, a ospravedlňuje spravedlivého, odplacuje mu vedlé spravedlnosti jeho.
32Ke ke toki fanongo ʻe koe ʻi he langi, pea ke ngāue, mo fakamaauʻi ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki, ʻi he totongi ki he angakovi, ke ʻomi ki hono ʻulu ʻa hono nunuʻa; pea ke fakatonuhiaʻi ʻae māʻoniʻoni, ʻi he ʻatu kiate ia ʻo tatau mo ʻene angatonu.
33Když by poražen byl lid tvůj Izraelský od nepřátel, proto že zhřešili proti tobě, jestliže by obrátíce se k tobě, vyznávali jméno tvé, a modléce se, poníženě prosili by tebe v domě tomto:
33¶ “ʻOka teʻia hifo ʻa hoʻo kakai ʻIsileli ʻi he ʻao ʻo honau ngaahi fili, koeʻuhi ko ʻenau fai ha kovi kiate koe, ka kuo nau toe tafoki mai kiate koe, pea nau tāpafua ʻa ho huafa, mo hū, pea fai fakakolekole kiate koe ʻi he fale ni:
34Ty vyslýchej na nebi a odpusť hřích lidu svému Izraelskému, a uveď je zase do země, kterouž jsi dal otcům jejich.
34Ke ke toki fanongo ʻe koe ʻi he langi, pea fakamolemole ʻae angahala ʻa hoʻo kakai ʻIsileli, pea ke toe ʻomi kinautolu ki he fonua ʻaia naʻa ke foaki ki heʻenau ngaahi tamai.
35Když by zavříno bylo nebe, a nepršel déšť, proto že zhřešili proti tobě, a modléce se na místě tomto, vyznávali by se jménu tvému, a od hříchů svých odvrátili by se po tvém trestání:
35¶ “ʻOka tāpuni ʻae langi, pea ʻoku ʻikai ha ʻuha ʻe tō, koeʻuhi ko ʻenau fai angahala kiate koe; pea kapau te nau lotu ʻi he potu ni, pea tāpafua ʻa ho huafa, pea nau liliu mei heʻenau angahala, ʻoka ke ka fakamamahi ʻakinautolu:
36Ty vyslýchej na nebi, a odpusť hřích služebníků svých a lidu svého Izraelského, vyuče je cestě výborné, po níž by chodili, a dej déšť na zemi svou, kterouž jsi dal lidu svému za dědictví.
36Ke ke toki fanongo ʻe koe ʻi he langi, pea fakamolemole ʻae angahala ʻa hoʻo kau tamaioʻeiki, pea mo hoʻo kakai ʻIsileli koeʻuhi ke ke akoʻi ʻakinautolu ʻi he hala lelei ʻaia ʻoku totonu ke nau ʻalu ai, pea ke foaki ʻae ʻuha ki ho fonua ʻaia kuo ke foaki ki hoʻo kakai ko honau tofiʻa.
37Byl-li by hlad na zemi, byl-li by mor, sucho, rez, kobylky, a brouci byli-li by; ssoužil-li by jej nepřítel jeho v zemi obývání jeho, aneb jakákoli rána, jakákoli nemoc:
37¶ “Kapau ʻe ai ha honge ʻi he fonua, pe ha mahaki fakaʻauha, pea ko e huhunu lahi ʻoe ngoue, pe ko e fakapopo, pe ko e heʻe maumau, pe ko e ʻunufe; kapau ʻe nofo takatakai ʻiate kinautolu ʻa honau ngaahi fili ʻi he fonua ʻo ʻenau ngaahi veʻe kolo; pe ko e hā ʻae fakaʻauha pe ko e mahaki ʻe ʻi ai;
38Všelikou modlitbu a každé úpění, kteréž by činěno bylo od kteréhokoli člověka, aneb ode všeho lidu tvého Izraelského, kdož by jen poznal ránu srdce svého, a pozdvihl by rukou svých v domě tomto,
38ʻIlonga ʻae lotu mo e kole ʻe fai ʻe ha tangata ʻe tokotaha, pe ʻe he kakai kotoa pē ʻo ʻIsileli, ʻi heʻene ʻilo taki taha ʻe he tangata ʻae kovi ʻo hono loto ʻoʻona, pea ne mafao mai ʻa hono nima ki he fale ni:
39Ty vyslýchej na nebesích v místě přebývání svého, a slituj se i učiň a odplať jednomu každému vedlé všech cest jeho, kteréž ty znáš v srdci jeho, (nebo ty sám znáš srdce všech lidí),
39Ke ke toki fanongo ʻe koe ʻi he langi ko ho ʻafioʻanga, pea fakamolemole, pea ke ngāue, mo foaki ki he tangata taki taha ʻo fakatatau ki heʻene anga, ʻaia ʻoku ke ʻafioʻi ʻa hono loto; (he ko koe, ʻio, ko koe pe tokotaha, ʻoku ke ʻilo ʻae loto ʻoe fānau kotoa pē ʻae tangata;)
40Aby se báli tebe po všecky dny, v nichž by živi byli na zemi, kterouž jsi dal otcům našim.
40Koeʻuhi ke nau manavahē kiate koe ʻi he ʻaho kotoa pē te nau moʻui ai ʻi he fonua ʻaia kuo ke foaki ki heʻemau ngaahi tamai.
41Nýbrž také cizozemec, kterýž není z lidu tvého Izraelského, přišel-li by z země daleké pro jméno tvé,
41Pea koeʻuhi foki ko e muli, ʻaia ʻoku ʻikai ʻo hoʻo kakai ʻIsileli, ka kuo haʻu mei ha fonua mamaʻo koeʻuhi ko ho huafa ʻoʻou;
42(Neboť uslyší o jménu tvém velikém a ruce tvé přesilné, a rameni tvém vztaženém), přišel-li by tedy, a modlil by se v domě tomto:
42(He te nau fanongo ki he ongoongo ʻo ho huafa lahi, pea mo ho nima mālohi, pea mo ho nima kuo mafao atu;) ʻoka haʻu ia ke lotu ʻi he fale ni;
43Ty vyslýchej na nebi v místě přebývání svého, a učiň všecko to, o čež volati bude k tobě cizozemec ten, aťby poznali všickni národové země jméno tvé, a báli se tebe jako lid tvůj Izraelský, a aby věděli, že jméno tvé vzýváno jest nad domem tímto, kterýž jsem vystavěl.
43Ke ke fanongo ʻe koe ʻi he langi ko ho ʻafioʻanga, pea ke fai ʻo fakatatau mo e meʻa kotoa pē ʻoku kole ai ʻe he muli kiate koe: koeʻuhi ke ʻilo ʻe he kakai kotoa pē ʻo māmani ki ho huafa, ke nau manavahē kiate koe, ʻo hangē ko hoʻo kakai ʻIsileli; pea koeʻuhi ke nau ʻilo ʻoku ui ʻaki ʻa ho huafa ʻae fale ni ʻaia kuo u langa.
44Když by vytáhl lid tvůj k boji proti nepříteli svému, cestou, kterouž bys poslal je, jestliže by se modlili Hospodinu naproti městu tomuto, kteréž jsi vyvolil, a naproti domu, kterýž jsem vystavěl jménu tvému:
44¶ “Kapau ʻe ʻalu ʻa hoʻo kakai kituʻa ke tauʻi ʻa honau ngaahi fili, pe ko e hā ʻae potu ko ia te ke fekau atu kinautolu ki ai, pea nau lotu kia Sihova ʻo hanga ki he kolo ʻaia kuo ke fili, pea ki he fale ʻaia kuo u langa ki ho huafa:
45Tolikéž vyslýchej na nebi modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich.
45Ke ke toki fanongo ʻe koe ʻi he langi ki heʻenau lotu mo ʻenau kole, pea ke tokonia ʻakinautolu ʻi he meʻa totonu.
46Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, kterýž by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země nepřátelské, daleké neb blízké,
46Kapau te nau angahala kiate koe, (he ʻoku ʻikai ha tangata ʻoku taʻehaangahala,) pea te ke houhau kiate kinautolu, mo ke tukuange ʻakinautolu ki he fili, koeʻuhi ke nau fetuku ʻakinautolu ko e kau pōpula ki he fonua ʻoe fili, pe ko e mamaʻo pe ko e ofi;
47A usmyslili by sobě v zemi té, do kteréž by zajati byli, a obrátíce se, modlili by se tobě v zemi těch, kteříž je zzajímali, řkouce: Zhřešiliť jsme a neprávě jsme činili, bezbožně jsme činili,
47Pea kapau te nau toe fakatokangaʻi honau loto ʻi he fonua ko ia kuo ʻave pōpula ki ai kinautolu, mo nau fakatomala, mo fakakolekole kiate koe mei he fonua ʻokinautolu naʻe ʻave pōpula kinautolu, ʻonau pehē, Kuo mau angahala, pea kuo mau fai talangataʻa, kuo mau fai ʻae kovi;
48A tak navrátili by se k tobě celým srdcem svým a celou duší svou v zemi nepřátel svých, kteříž je zzajímali, a modlili by se tobě naproti zemi své, kterouž jsi dal otcům jejich, naproti městu tomu, kteréž jsi vyvolil, a domu, kterýž jsem vzdělal jménu tvému:
48Pea pehē ʻenau tafoki mai kiate koe ʻaki ʻa honau loto kātoa, pea mo honau laumālie kotoa, ʻi he fonua ʻo honau ngaahi fili, ʻaia naʻe ʻave pōpula kinautolu, pea nau lotu kiate koe ʻo hanga ki honau fonua, ʻaia naʻa ke foaki ki heʻenau ngaahi tamai, ʻae kolo ko ia, kuo ke fili, pea mo e fale ʻaia kuo u langa ki ho huafa:
49Vyslýchejž tedy na nebesích, v místě přebývání svého, modlitbu jejich a úpění jejich, a vyveď při jejich,
49Ke ke toki fanongo ʻe koe ʻi he langi ko ho ʻafioʻanga ki heʻenau lotu mo ʻenau kole, pea ke tokonia kinautolu ʻi he meʻa totonu,
50A odpusť lidu svému, cožkoli zhřešil proti tobě, i všecka přestoupení jejich, jimiž přestoupili proti tobě, a nakloň k nim lítostí ty, kteříž je zjímali, aby se smilovali nad nimi.
50Pea ke fakamolemole ʻa hoʻo kakai ʻaia kuo angahala kiate koe, mo ʻenau fai kovi kotoa pē ʻaia kuo nau fai kovi ai kiate koe, pea ke fai ʻaloʻofa kiate kinautolu ʻi he ʻao ʻokinautolu naʻe ʻave pōpula kinautolu, koeʻuhi ke nau fai ʻofa kiate kinautolu:
51Neboť jsou lid tvůj a dědictví tvé, kteréž jsi vyvedl z Egypta, z prostřed peci železné.
51He ko hoʻo kakai kinautolu, pea ko ho tofiʻa, ʻaia naʻa ke ʻomi mei ʻIsipite, mei he lotolotonga ʻoe afi tutuʻanga ukamea:
52Nechať jsou tedy oči tvé otevřené k modlitbě služebníka tvého a k modlitbě lidu tvého Izraelského, abys je vyslýchal vždycky, když by tě koli vzývali.
52Koeʻuhi he ʻafio ʻa ho fofonga ki he kole ʻa hoʻo tamaioʻeiki, pea ki he kole ʻa hoʻo kakai ʻIsileli, ke fanongo kiate kinautolu ʻi he meʻa kotoa pē ʻoku nau tāpafua ai kiate koe.
53Nebo jsi ty oddělil je sobě za dědictví ode všech národů země, jakož jsi mluvil skrze Mojžíše služebníka svého, když jsi vyvedl otce naše z Egypta, Panovníče Hospodine.
53He naʻa ke mavahe ʻakinautolu mei he kakai kotoa pē ʻoe māmani, ko ho tofiʻa, ʻo hangē ko hoʻo folofola ʻia Mōsese ko hoʻo tamaioʻeiki, ʻi hoʻo ʻomi ʻemau ngaahi tamai mei ʻIsipite, ʻa koe, ʻE Sihova ko e ʻOtua.”
54Stalo se pak, když se přestal Šalomoun modliti Hospodinu vší modlitbou a prosbou touto, že vstal od oltáře Hospodinova, a přestal klečeti a pozdvihovati rukou svých k nebi.
54Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene fakaʻosi ʻe Solomone ʻa ʻene lotu ʻaki ʻae lotu ni mo e kole ni kia Sihova, naʻa ne tuʻu hake mei he ʻao ʻoe feilaulauʻanga ʻo Sihova, mei heʻene tūʻulutui ʻi hono tui kae mafao ʻa hono nima ki ʻolunga ki he langi.
55A stoje, dobrořečil všemu shromáždění Izraelskému hlasem velikým, řka:
55Pea naʻa ne tuʻu hake, ʻo ne tāpuakiʻi ʻae fakataha kotoa pē ʻo ʻIsileli ʻaki ʻae leʻo lahi, ʻo ne pehē,
56Požehnaný Hospodin, kterýž dal odpočinutí lidu svému Izraelskému vedlé všeho, což mluvil. Nepochybilo ani jedno slovo ze všelikého slova jeho dobrého, kteréž mluvil skrze služebníka svého Mojžíše.
56“Fakafetaʻi kia Sihova, ʻaia kuo ne foaki ʻae mālōlō ki heʻene kakai ʻIsileli ʻo fakatatau mo ia kotoa pē naʻa ne talaʻofa ki ai: kuo ʻikai ke tō noa ha momoʻi lea ʻe taha ʻo ʻene talaʻofa lelei kotoa pē, ʻaia naʻa ne talaʻofa ʻaki ʻi he nima ʻo ʻene tamaioʻeiki ko Mōsese.
57Budiž Hospodin Bůh náš s námi, jako byl s otci našimi; nezamítejž nás, ani opouštěj.
57Ke ʻiate kitautolu ʻa Sihova ko hotau ʻOtua, ʻo hangē ko ʻene ʻi heʻetau ngaahi tamai: ke ʻoua naʻa ne mahuʻi ʻiate kitautolu pe liʻaki ʻakitautolu:
58Ale nakloniž srdce naše k sobě, abychom chodili po všech cestách jeho, a ostříhali přikázaní jeho, i ustanovení jeho, a soudů jeho, kteréž přikázal otcům našim.
58Koeʻuhi ke ne ueʻi hotau loto kiate ia, ke ʻalu ʻi hono hala kotoa pē, pea ke fai ki heʻene ngaahi fekau, mo ʻene tuʻutuʻuni, mo ʻene ngaahi fakamaau, ʻaia naʻa ne fekau ki heʻetau ngaahi tamai.
59A ať jsou má tato slova, kterýmiž jsem se modlil před Hospodinem, blízko Hospodina Boha našeho dnem i nocí, tak aby vyvodil při služebníka svého, a při lidu svého Izraelského každého času a dne,
59Pea tuku ʻa ʻeku ngaahi lea ko eni, ʻaia kuo u fai ai ʻeku kole ʻi he ʻao ʻo Sihova, ke ofi ia kia Sihova ko hotau ʻOtua ʻi he ʻaho mo e pō, koeʻuhi ke ne tokoni ki he meʻa totonu ʻa ʻene tamaioʻeiki, mo e meʻa totonu ʻa ʻene kakai ʻIsileli ʻi he kuonga kotoa pē, ʻo fakatatau ki he meʻa ʻoku ʻaonga.
60Aťby poznali všickni národové země, že Hospodin sám jest Bůh, a že není kromě něho žádný.
60Koeʻuhi ke ʻilo ʻe he kakai kotoa pē ʻo māmani ʻoku ʻOtua ʻa Sihova, pea ʻoku ʻikai mo ha taha kehe.
61Budiž tedy srdce vaše celé k Hospodinu Bohu našemu, tak abyste chodili v ustanoveních jeho, ostříhajíce přikázaní jeho, tak jako dnešního dne.
61Ko ia tuku ke angatonu ʻa homou loto kia Sihova ko hotau ʻOtua, ke ʻalu ʻi heʻene ngaahi tuʻutuʻuni, pea ke fai ʻene ngaahi fekau, ʻo hangē ko e ʻaho ni.”
62Král pak a s ním všecken Izrael obětovali oběti před Hospodinem.
62¶ Pea naʻe ʻatu ʻae feilaulau ʻi he ʻao ʻo Sihova ʻe he tuʻi pea mo ʻIsileli kotoa pē mo ia.
63A obětoval Šalomoun v obět pokojnou, kterouž obětoval Hospodinu, volů dvamecítma tisíců, a ovec sto dvadceti tisíců, a posvěcovali domu Hospodinova král i všickni synové Izraelští.
63Pea naʻe ʻatu ʻe Solomone ʻae feilaulau ʻoe ngaahi feilaulau fakamelino, ʻaia naʻa ne ʻatu kia Sihova, ko e fanga pulu ʻe ua mano mo e ua afe, mo e fanga sipi ʻe taha kilu mo e ua mano. Pea naʻe pehē ʻae fakatapui ʻae fale ʻo Sihova ʻe he tuʻi pea mo e fānau kotoa pē ʻa ʻIsileli.
64Téhož dne posvětil král prostředku síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a oběti suché, a tuky pokojných obětí, proto že oltář měděný, kterýž byl před Hospodinem, byl malý, aniž mohly se na něm směstknati oběti zápalné a oběti suché, a tukové pokojných obětí.
64Pea ko e ʻaho pe ko ia naʻe fakatapui ai ʻe he tuʻi ʻae lotoʻā ʻaia naʻe ʻi he ʻao ʻoe fale ʻo Sihova: he naʻa ne ʻatu ʻi ai ʻae ngaahi feilaulau tutu, mo e ngaahi feilaulau meʻakai, pea mo e ngako ʻoe ngaahi feilaulau fakamelino: koeʻuhi naʻe siʻi fau ʻae feilaulauʻanga palasa ʻaia naʻe ʻi he ʻao ʻo Sihova ke ʻatu ai ʻae ngaahi feilaulau tutu, mo e ngaahi feilaulau meʻakai, pea mo e ngako ʻoe ngaahi feilaulau fakamelino.
65A tak držel Šalomoun toho času slavnost, a všecken Izrael s ním, shromáždění veliké odtud, kudyž se chodí do Emat, až ku potoku Egyptskému, před Hospodinem Bohem naším, za sedm dní a opět za sedm dní, to jest za čtrnácte dní.
65Pea naʻe fai ʻe Solomone ʻi he kuonga ko ia ha kātoanga, ʻaia mo ʻIsileli kātoa, ko e fakataha lahi ʻaupito, mei he hūʻanga ʻo Hemati ʻo aʻu ki he vaitafe ʻo ʻIsipite, ʻi he ʻao ʻo Sihova ko hotau ʻOtua, ʻi he ʻaho ʻe fitu mo e toe ʻaho ʻe fitu, ko e ʻaho ʻe hongofulu ma fā.
66Dne pak osmého propustil lid. Kteříž požehnavše krále, odešli do obydlí svých, radujíce se a veselíce se v srdci ze všech dobrých věcí, kteréž učinil Hospodin Davidovi služebníku svému a Izraelovi lidu svému.
66ʻI hono valu ʻoe ʻaho naʻa ne fekau ʻae kakai ke ʻalu: pea naʻa nau fakafetaʻi ki he tuʻi, pea naʻa nau ʻalu ki honau ngaahi fale ʻi he nekeneka mo e loto fiefia koeʻuhi ko e ngāue lelei kotoa pē ʻaia naʻe fai ʻe Sihova maʻa Tevita ko ʻene tamaioʻeiki, pea koeʻuhi ko ʻIsileli ko ʻene kakai.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.