1 Královská 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,
1Ka naʻe ʻofa ʻa Solomone ki he kau fefine tokolahi ʻoe kakai kehe, fakataha mo e ʻofefine ʻo Felo, ko e kau fefine mei Moape, mo ʻAmoni, mo ʻItomi, mo Saitoni, pea mo Heti;
2Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,
2Ko e ngaahi puleʻanga naʻe pehē ai ʻe Sihova ki he fānau ʻa ʻIsileli, ʻE ʻikai te mou hū atu kiate kinautolu, pea ʻe ʻikai te nau hū mai kiate kimoutolu: he ko e moʻoni te nau liliu homou loto ke muimui ki honau ngaahi ʻotua: naʻe pikitai ʻa Solomone kiate kinautolu ni ʻi he mamana ki ai.
3Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.
3Pea naʻa ne maʻu ʻae uaifi ʻe fitungeau naʻe ʻeiki lahi, pea mo e sinifu ʻe toko tolungeau: pea naʻe fakatafoki hono loto ʻe hono ngaahi uaifi.
4Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.
4He naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene fakaʻaʻau ʻo motuʻa ʻa Solomone, naʻe fakatafoki ʻa hono loto ʻe hono ngaahi uaifi ke muimui ki he ngaahi ʻotua kehe: pea naʻe ʻikai haohaoa hono loto ʻi he ʻao ʻo Sihova ko hono ʻOtua, ʻo hangē ko e loto ʻo Tevita ko ʻene tamai.
5Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.
5He naʻe muimui ʻa Solomone ki he ʻotua fefine ʻoe kakai Saitoni ko ʻAsitelote, pea kia Milikomi ko e meʻa fakalielia ʻae kakai ʻAmoni.
6I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.
6Pea naʻe fai kovi ʻa Solomone ʻi he ʻao ʻo Sihova, pea naʻe ʻikai muimui haohaoa ia kia Sihova, ʻo hangē ko Tevita ko ʻene tamai.
7Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.
7Pea naʻe langa ai ʻe Solomone ha potu māʻolunga kia Kimosi, ko e meʻa fakalielia ʻa Moape, ʻi he moʻunga ʻoku hanga ki Selūsalema, pea maʻa Moleki, ko e meʻa fakalielia ʻi he fānau ʻa ʻAmoni.
8A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.
8Pea naʻa ne fai pehē foki maʻa hono ngaahi uaifi mei he kakai kehe, ʻaia naʻe tutu meʻa namu kakala mo fai feilaulau ki honau ngaahi ʻotua.
9I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,
9¶ Pea naʻe houhau ʻa Sihova kia Solomone, koeʻuhi naʻe fakatafoki ʻa hono loto meia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻaia naʻe ha tuʻo ua mai kiate ia,
10A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.
10Mo ne tuku ʻae fekau kiate ia koeʻuhi ko e meʻa ni, ke ʻoua naʻa ne muimui ki he ngaahi ʻotua kehe: ka naʻe ʻikai fai ʻe ia ki he meʻa naʻe fekau ʻe Sihova.
11Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.
11Ko ia naʻe pehē ai ʻe Sihova kia Solomone, “Koeʻuhi kuo ke fai eni ʻe koe, pea kuo ʻikai te ke fai ki heʻeku fuakava mo ʻeku ngaahi tuʻutuʻuni ʻaia kuo u fekau kiate koe, ko e moʻoni te u hae ʻae puleʻanga meiate koe, pea te u foaki ia ki hoʻo tamaioʻeiki.
12A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.
12Ka koeʻuhi ko hoʻo tamai ko Tevita ʻe ʻikai te u fai ia ʻi ho ngaahi ʻaho ʻoʻou: ka te u hae atu ia mei he nima ʻo ho foha.
13Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.
13Ka ʻe ʻikai foki te u hae atu ʻae puleʻanga kātoa; ka te u foaki ʻae faʻahinga ʻe taha ki ho foha, koeʻuhi ko Tevita ko ʻeku tamaioʻeiki, pea koeʻuhi ko Selūsalema ʻaia kuo u fili.”
14A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.
14¶ Pea naʻe ueʻi hake ʻe Sihova ha fili kia Solomone, ko Hatati ko e tangata ʻItomi: naʻa ne ʻoe hako ʻoe tuʻi ʻi ʻItomi.
15Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,
15He naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene ʻi ʻItomi ʻa Tevita, pea kuo ʻalu hake ʻa Soape ko e ʻeiki pule ki he kau tau ke tanu kinautolu naʻe tāmate, hili ʻa ʻene teʻia ʻae kakai tangata kotoa pē ʻi ʻItomi;
16(Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské),
16(Naʻe nofo ʻi ai ʻa Soape mo ʻIsileli kātoa ʻi he māhina ʻe ono, kaeʻoua ke fakaʻauha ʻe ia ʻae kau tangata kotoa pē ʻi ʻItomi:)
17Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.
17Pea naʻe hola ʻa Hatati, ko ia mo e niʻihi ʻoe kau ʻItomi ko e kau tamaioʻeiki ʻo ʻene tamai, ke nau ʻalu ki ʻIsipite; he naʻe kei tamasiʻi siʻi pe ʻa Hatati.
18Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.
18Pea naʻa nau tuʻu hake mei Mitiane, ʻo hoko mai ki Palani: pea naʻa nau ʻave ʻae kau tangata mo kinautolu mei Palani, pea naʻa nau haʻu ki ʻIsipite, kia Felo ko e tuʻi ʻo ʻIsipite; ʻaia naʻa ne ʻange moʻona ha fale, mo ne tuku kiate ia haʻane meʻakai, ʻo ne foaki kiate ia ha konga fonua.
19A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.
19Pea naʻe ʻofeina lahi ʻa Hatati ʻi he ʻao ʻo Felo, ko ia naʻa ne foaki ai kiate ia ʻae tokoua ʻo hono uaifi ʻoʻona ke na mali, ʻio, ʻae tokoua ʻo Tapanise ko e tuʻi fefine.
20I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.
20Pea naʻe fanau kiate ia ʻe he tokoua ʻo Tapanise ʻa hono foha ko Kinupate, ʻaia naʻe fakamavae ʻe Tapanise ʻi he fale ʻo Felo: pea naʻe nofo ʻa Kinupate ʻi he ʻapi ʻo Felo fakataha mo e ngaahi foha ʻo Felo.
21Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.
21Pea ʻi he fanongo ʻe Hatati ʻi ʻIsipite kuo mohe ʻa Tevita mo ʻene ngaahi tamai, pea kuo pekia ʻa Soape ʻae ʻeiki pule ʻoe kautau, naʻe pehē ʻe Hatati kia Felo, “Tuku au ke u ʻalu, koeʻuhi ke u ʻalu ki hoku fonua ʻoʻoku.”
22Jemuž řekl Farao: Èehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.
22Pea naʻe toki pehē kiate ia ʻe Felo, “Kae vakai, kuo ke masiva ʻi he hā ʻiate au, ke pehē ai hoʻo fie ʻalu ki ho fonua ʻoʻou?” Pea naʻa ne pehēange, “ʻOku ʻikai, kae kehe pe ke tuku au ke u ʻalu.”
23Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,
23Pea naʻe ueʻi hake ʻe he ʻOtua ʻae fili ʻe tokotaha, ko Lisoni ko e foha ʻo Iliate, ʻaia naʻe hola mei heʻene ʻeiki ko Hetatesa ko e tuʻi ʻo Sopa:
24A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.
24Pea naʻa ne tānaki mai ʻae kau tangata kiate ia, pea ne hoko ko e ʻeiki ʻo ha kongakau, ʻi he kuonga naʻe teʻia ai ʻe Tevita kinautolu: pea naʻa nau ʻalu ki Tamasikusi, ʻo nofo ai, ʻo ne pule ʻi Tamasikusi.
25I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.
25Pea ko e fili ia ki ʻIsileli lolotonga ʻae ʻaho kotoa pē ʻo Solomone, ka ʻoku lau kehe ʻae kovi naʻe hoko meia Hatati: pea naʻa ne fakaliliʻa ki ʻIsileli, mo ne pule ki Silia.
26Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua), služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.
26Pea ko Selopoami ko e foha ʻo Nipati, ko e tangata ʻEfalata mei Sileta, ko e tamaioʻeiki ʻa Solomone, ko e hingoa ʻo ʻene faʻē ko Silua, ko e fefine kuo pekia hono husepāniti, ʻio, naʻa mo ia naʻa ne hiki angatuʻu ʻa hono nima ki he tuʻi.
27A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.
27Pea ko hono ʻuhinga eni ʻo ʻene hiki ʻa hono nima ke angatuʻu ki he tuʻi: naʻe langa ʻe Solomone ʻa Milo, pea naʻa ne toe langa ʻae ngaahi potu naʻe maumau ʻi he Kolo ʻo Tevita ko ʻene tamai.
28Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.
28Pea ko e tangata ko Selopoami ko e tangata toʻa lahi ia: pea ʻi heʻene mamata ʻe Solomone ki he faʻa ngāue ʻae talavou, naʻa ne fakanofo ia ke pule ki he ngāue kotoa pē ʻi he fale ʻo Siosefa.
29I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.
29Pea naʻe hoko ʻo pehē ʻi he kuonga ko ia, ʻi he ʻalu ʻa Selopoami mei Selūsalema, naʻe ʻilo ia ʻi he hala ʻe he palōfita ko ʻAhisa ko e tangata Sailo; pea kuo ne fakakofuʻaki ia ha kofu foʻou; pea ko kinaua pe ʻe toko ua naʻe ʻi he ngoue:
30Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.
30Pea naʻe puke atu ʻe ʻAhisa ki he kofu foʻou naʻa ne kofuʻaki, mo ne haehae ia ki he konga ʻe hongofulu ma ua:
31A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.
31Pea naʻa ne pehē kia Selopoami, “Toʻo ʻe koe ʻae konga ʻe hongofulu: he ʻoku pehē ʻe Sihova, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ‘Vakai, te u hae mai ʻae puleʻanga mei he nima ʻo Solomone, pea te u ange ʻae faʻahinga ʻe hongofulu kiate koe.
32Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,
32(Ka ʻe ʻiate ia ʻae faʻahinga ʻe taha koeʻuhi ko ʻeku tamaioʻeiki ko Tevita, pea koeʻuhi ko Selūsalema, ko e kolo ʻaia kuo u fili mai mei he ngaahi faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli:)
33Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.
33Koeʻuhi kuo nau liʻaki au, pea kuo nau lotu kia ʻAsitelote ko e ʻotua fefine ʻo Saitoni, mo Kimosi ko e ʻotua ʻoe kakai Moape, mo Milikomi ko e ʻotua ʻoe fānau ʻa ʻAmoni, pea kuo ʻikai ʻalu ʻakinautolu ʻi hoku ngaahi hala, ke fai totonu ʻi hoku ʻao, pea ki heʻeku ngaahi tuʻutuʻuni mo ʻeku ngaahi fakamaau, ʻo hangē ko Tevita ko ʻene tamai.
34A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.
34Ka ʻe ʻikai foki te u toʻo mei hono nima ʻae puleʻanga kātoa: ka te u tuku ia ke tuʻi ʻi he ʻaho kotoa pē ʻo ʻene moʻui koeʻuhi ko Tevita ko ʻeku tamaioʻeiki, ʻaia naʻaku fili, koeʻuhi ko ʻene fai ki heʻeku ngaahi fekau mo ʻeku ngaahi tuʻutuʻuni:
35Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,
35Ka te u toʻo mai ʻae puleʻanga mei he nima ʻo hono foha, pea te u ʻange ia kiate koe, ʻio, ʻae faʻahinga ʻe hongofulu.
36Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.
36Pea ki hono foha ʻoʻona te u ʻange ʻae faʻahinga ʻe taha, koeʻuhi ke ai ha maama maʻuaipē ʻi hoku ʻao ʻi Selūsalema kia Tevita ko ʻeku tamaioʻeiki, ʻae kolo ko ia kuo u fili ke tuku ki ai ʻa hoku huafa.
37A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.
37Pea te u fili koe, pea te ke pule ʻo tatau mo ia kotoa pē ʻoku holi ki ai ho laumālie, pea te ke tuʻi ʻi ʻIsileli.
38Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.
38Pea ʻe hoko ʻo pehē, kapau te ke fakafanongo ki he meʻa kotoa pē te u fekau kiate koe, pea ke ʻalu ʻi hoku ngaahi hala, mo ke fai totonu ʻi hoku ʻao, ke tauhi ʻeku ngaahi tuʻutuʻuni mo ʻeku ngaahi fekau, ʻo hangē ko ia naʻe fai ʻe Tevita ko ʻeku tamaioʻeiki; pehē, te u kau kiate koe, mo langa kiate koe ha fale tuʻumaʻu, ʻo hangē ko ia naʻaku fokotuʻu kia Tevita, pea te u foaki ʻa ʻIsileli kiate koe.
39Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.
39Pea koeʻuhi ko e meʻa ni te u fakamamahiʻi ʻae hako ʻo Tevita, ka ʻe ʻikai ke taʻengata.’”
40Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.
40Ko ia naʻe kumi ai ʻe Solomone ke ne tāmateʻi ʻa Selopoami. Pea naʻe tuʻu hake ʻa Selopoami, ʻo ne hola ki ʻIsipite, kia Sisaki ko e tuʻi ʻo ʻIsipite, pea naʻa ne ʻi ʻIsipite ʻo aʻu ki he pekia ʻa Solomone.
41Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.
41¶ Pea ko hono toe ʻoe ngaahi ngāue ʻa Solomone, mo ia fulipē naʻa ne fai, pea mo ʻene poto, ʻikai kuo tohi ia ʻi he tohi ʻoe ngaahi ngāue ʻa Solomone?
42Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.
42Pea ko e kuonga naʻe pule ai ʻa Solomone ʻi Selūsalema ki ʻIsileli kātoa ko e taʻu ia ʻe fāngofulu.
43I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
43Pea naʻe mohe ʻa Solomone ki heʻene ngaahi tamai pea naʻe fai hono putu ki he Kolo ʻo Tevita ko ʻene tamai: pea naʻe fetongi ia ʻi he pule ʻe hono foha ko Lehopoami.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.