Zacharjáš 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Měsíce osmého, léta druhého Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi synu Barachiáše, syna Iddova, proroku, řkoucí:
1ʻI hono valu ʻoe māhina, mo hono ua ʻoe taʻu ʻa Talaiasi, naʻe hoko mai ʻae folofola ʻa Sihova kia Sakalaia ko e foha ʻo Pelekia, ko e foha ia ʻo Ito, ko e palōfita, ʻo pehē,
2Rozhněval se Hospodin na otce vaše velice.
2Kuo mamahi ʻaupito ʻa Sihova ki hoʻomou ngaahi tamai.
3Protož rci těmto: Takto praví Hospodin zástupů: Navraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a navrátím se k vám, praví Hospodin zástupů.
3Ko ia ke ke pehē kiate kinautolu, “ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau; ‘Tafoki mai ʻakimoutolu kiate au, ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, pea te u tafoki atu au kiate kimoutolu: ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau.
4Nebuďte jako otcové vaši, na něž volávali proroci onino předešlí, říkajíce: Takto praví Hospodin zástupů: Navraťte se nyní od cest svých zlých, i od skutků vašich zlých, ale neuposlechli, ani pozorovali mne, praví Hospodin.
4ʻOua te mou hangē ko hoʻomou ngaahi tamai, ʻaia naʻe kalanga ki ai ʻae kau palōfita ʻi muʻa, ʻo pehē, ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, Tafoki mai ʻanai ni mei homou ngaahi hala kovi, mo hoʻomou ngaahi faianga kovi; ka naʻe ʻikai te nau ongoʻi, pe fanongo kiate au, ʻoku pehē ʻe Sihova.
5Otcové vaši kde jsou? A proroci ti zdali na věky živi jsou?
5Ko hoʻomou ngaahi tamai, ko e fē ʻakinautolu? Pea ko e kau palōfita, he ʻoku moʻui ʻakinautolu ke taʻengata?
6Ale však slova má a soudové moji, kteréž jsem přikázal služebníkům svým prorokům, zdali nepostihli otců vašich? tak že obrátivše se, řekli: Jakž uložil Hospodin zástupů učiniti nám podlé cest našich, a podlé skutků našich, tak učinil nám.
6Ka ko ʻeku ngaahi lea, mo ʻeku ngaahi fekau, ʻaia naʻaku tuku ki he kau palōfita, ʻikai naʻa nau hoko ki hoʻomou ngaahi tamai? Pea naʻa nau foki mai, mo nau pehē, Hangē ko ia naʻe finangalo ʻa Sihova ke fai kiate kitautolu, ʻo fakatatau ki hotau ngaahi hala, pea mo ʻetau ngaahi faianga, ko ia pe kuo ne fai kiate kitautolu.’”
7Dne čtyřmecítmého, jedenáctého měsíce, kterýž jest měsíc Šebat, léta druhého Dariova, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi synu Barachiáše, syna Iddova, proroku, řkoucí:
7¶ ʻI hono uofulu ma fā ʻoe ʻaho ʻi hono hongofulu ma taha ʻoe māhina, ʻae māhina ko Sipate, ʻi hono ua ʻoe taʻu ʻo Talaiasi, naʻe hoko mai ʻae folofola ʻa Sihova kia Sakalaia, ko e foha ʻo Pelekia, ko e foha ʻo Ito, ko e palōfita, ʻo pehē,
8Viděl jsem v noci, a aj, muž sedí na koni ryzím, kterýž stál mezi myrtovím, kteréž bylo v dolině, za ním pak koně ryzí, strakaté a bílé.
8Naʻaku mamata ʻi he pō, pea vakai, ko e tangata naʻe heka ki ha hoosi kulokula, pea naʻe tuʻu ia ʻi he lotolotonga ʻoe ngaahi ʻakau ko e maile, ʻaia naʻe ʻi he teleʻa; pea naʻe muimui ʻiate ia ʻae fanga hoosi kulokula, naʻe pulepule mo lavatea.
9I řekl jsem: Kdo jsou tito, Pane můj? Řekl mi anděl ten, kterýž mluvil se mnou: Já ukáži tobě, kdo jsou tito.
9Pea naʻaku pehē ai, “ʻE hoku ʻeiki, ko hai ʻakinautolu na?” Pea naʻe pehē mai ʻe he ʻāngelo naʻa ma talanoa mo au, “Te u fakahā kiate koe ʻa hono ʻuhinga.
10Tedy odpovídaje muž ten, kterýž stál mezi myrtovím, řekl: Tito jsou, kteréž poslal Hospodin, aby zchodili zemi.
10Pea naʻe tali mai ʻe he tangata, ʻaia naʻe tuʻu ʻi he lotolotonga ʻoe ngaahi ʻakau ko e maile, ʻo ne pehē, “Ko kinautolu ʻena kuo fekau atu ʻe Sihova ke feʻaluʻaki fano ʻi māmani.”
11I odpověděli andělu Hospodinovu tomu, kterýž stál mezi myrtovím, a řekli: Zchodili jsme zemi, a aj, všecka země bezpečně bydlí, a pokoje užívá.
11Pea naʻe tali ʻekinautolu ki he ʻāngelo ʻa Sihova, ʻaia naʻe tuʻu ʻi he lotolotonga ʻoe ngaahi ʻakau ko e maile, ʻo pehē, “Kuo mau feʻaluʻaki fano ʻi māmani, pea vakai, ʻoku nofo lelei pe ʻa māmani kotoa pē, pea ʻoku fiemālie.”
12Tedy odpověděl anděl Hospodinův a řekl: Ó Hospodine zástupů, až dokudž ty se nesmiluješ nad Jeruzalémem a nad městy Judskými, na kteréž jsi hněval se již sedmdesáte let?
12¶ Pea naʻe toki tali ʻe he ʻāngelo ʻa Sihova, ʻo pehēange, “ʻE Sihova ʻoe ngaahi kautau, ʻe fēfē hono fuoloa mo hoʻo taʻeʻaloʻofa ki Selūsalema, pea mo e ngaahi kolo ʻo Siuta, ʻaia kuo ke houhau ki ai ʻi he taʻu ni ʻe fitungofulu?”
13I odpověděl Hospodin andělu tomu, kterýž mluvil se mnou, slovy dobrými, slovy potěšitelnými.
13Pea naʻe tali ʻaki ʻe Sihova ki he ʻāngelo naʻe talanoa mo au, ʻae ngaahi lea lelei mo e ngaahi lea fakafiemālie.
14Tedy řekl mi anděl, kterýž mluvil ke mně: Volej a rci: Takto praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sion horlením velikým.
14Ko ia naʻe pehē ai kiate au ʻe he ʻāngelo naʻa ma talanoa, “Kalanga, ʻa koe ʻo pehē, ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ʻoku ou fuaʻa koeʻuhi ko Selūsalema, pea mo Saione ʻi he fuaʻa ʻoku lahi.
15A hněvám se náramně na ty národy, kteříž mají pokoj; nebo když jsem já se málo rozhněval, oni pomáhali k zlému.
15Pea ʻoku ou mamahi ʻaupito ki he ngaahi puleʻanga ʻoku fakafiemālie: he naʻe kei siʻi pe ʻeku mamahi ka naʻa nau fakatupu pe ʻae mamahi.
16Protož takto praví Hospodin: Navrátil jsem se k Jeruzalému milosrdenstvím, dům můj staven bude v něm, praví Hospodin zástupů, a pravidlo vztaženo bude na Jeruzalém.
16Ko ia ʻoku pehē ai ʻe Sihova; kuo u foki mai mo e ʻaloʻofa ki Selūsalema, ʻe langa hoku fale ʻi ai, ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, pea ʻe falō atu ʻae afo ki Selūsalema.”
17Ještě volej a rci: Takto praví Hospodin zástupů: Ještěť se rozsadí města má pro hojnost dobrého; neboť utěší ještě Hospodin Sion, a vyvolí ještě Jeruzalém.
17Toe kalanga foki, ʻo pehē, “ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau; ʻe toe folofolahi atu ʻa hoku ngaahi kolo, ko e meʻa ʻi he monūʻia; pea ʻe toe fakafiemālieʻi ʻe Sihova ʻa Saione, pea te ne toe fili ʻa Selūsalema.”
18Tedy pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj, čtyři rohové.
18Pea naʻaku toki hanga hake hoku mata, pea u mamata, pea vakai, ko e nifoʻi ʻulu ʻe fā.
19I řekl jsem andělu, kterýž mluvil se mnou: Co jest toto? I řekl mi: To jsou ti rohové, kteříž zmítali Judou, Izraelem a Jeruzalémem.
19Pea ne u fehuʻi ki he ʻāngelo, ʻaia naʻa ma talanoa mo au, “Ko e hā ʻena?” ʻAia naʻa ne pehē mai, “Ko e ngaahi nifo ʻena, ʻaia kuo ne fakahēʻi ʻa Siuta, mo ʻIsileli, pea mo Selūsalema.”
20Ukázal mi také Hospodin čtyři kováře.
20Pea naʻe fakahā ʻe Sihova kiate au ʻae kau tufunga ʻe toko fā.
21I řekl jsem: Co jdou dělati tito? I mluvil, řka: Tito jsou rohové, kteříž zmítali Judou, tak že žádný nemohl pozdvihnouti hlavy své. Protož přišli tito, aby je přestrašili, a srazili rohy těch národů, kteříž pozdvihli rohu proti zemi Judské, aby ní zmítali.
21Pea naʻaku pehē ai ʻeau, “Kuo haʻu ʻakinautolu ke fai ʻae hā?” Pea ne folofola mai, ʻo pehē, “Ko e ngaahi nifo ʻena ʻaia ne ne fakahēʻi ʻa Siuta, pea ko ia naʻe ʻikai faʻa hanga hake ʻe ha tangata ʻa hono mata: ka kuo haʻu ʻakinautolu na ke maumauʻi ʻakinautolu, mo lī atu kituʻa ʻae ngaahi nifo ʻoe kau Senitaile, ʻakinautolu naʻe hiki hake honau nifo ki he fonua ʻo Siuta, ko hono fakahēʻi.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.