1 Samuelova 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jehož jméno bylo Elkána, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf Efratejského.
1Vakai naʻe ai ha tangata ʻo Lamateimi-Sofimi ʻoe moʻunga ʻo ʻIfalemi, ko hono hingoa ko ʻElikena, ko e foha ʻo Seloami ko e foha ʻo Elihu, ko e foha ʻo Tohu: ko e foha ʻo Sufi, ko e tangata ʻEfalata:
2A ten měl dvě ženy, jméno jedné Anna, a jméno druhé Penenna. Měla pak Penenna děti, ale Anna neměla dětí.
2Pea naʻe toko ua hono uaifi; ko e hingoa ʻoe tokotaha ko ʻAna, pea ko Penina ʻae hingoa ʻoe tokotaha: pea naʻe ai ʻae fānau ʻa Penina, ka naʻe ʻikai ha fānau ʻa ʻAna.
3I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi.
3Pea naʻe ʻalu hake ʻae tangata ni mei heʻene kolo ki Sailo ʻi he taʻu kotoa pē ke lotu mo ʻatu ʻae feilaulau kia Sihova ʻoe ngaahi kautau. Pea naʻe ʻi ai ʻae ongo foha ʻo Ilai, ko Hofini mo Finiasi ko e ongo taulaʻeiki ʻo Sihova.
4Když pak přišel den, v němž obětoval Elkána, dal Penenně manželce své, a všechněm synům i dcerám jejím díly.
4¶ Pea ʻi he hoko ʻae ʻaho ke fai ʻae feilaulau ʻe ʻElikena, naʻa ne vahe kia Penina ko hono uaifi, mo ʻene ngaahi tama kotoa pē mo ʻene ngaahi taʻahine ʻa honau ʻinasi.
5Anně pak dal díl jeden výborný, nebo Annu miloval, ale Hospodin zavřel byl život její.
5Ka naʻa ne ʻatu kia ʻAna ʻae vahe lahi he naʻe ʻofa ia kia ʻAna: ka kuo tāpuni hono manāva ʻe Sihova.
6Přesto kormoutila ji také velmi protivnice její, toliko aby ji popouzela, proto že Hospodin zavřel byl život její.
6Pea naʻe fakamamahi lahi ia ʻe hono fili, ke ne lāunga, ko e meʻa ʻi he tāpuni hono manāva ʻe Sihova.
7To když činíval každého roku, a Anna též chodívala do domu Hospodinova, tak ji kormoutívala protivnice; ona pak plakávala a nic nejídala.
7Pea ʻi heʻene fai pehē pe ʻi he taʻu kotoa pē, naʻa ne ʻalu hake ki he fale ʻo Sihova, pea loto mamahi ai ia; ko ia naʻe tangi ai ia, pea naʻe ʻikai kai.
8Tedy řekl jí Elkána muž její: Anna, proč pláčeš? A proč nejíš? Proč tak truchlí srdce tvé? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů?
8Pea pehē ai ʻe ʻElikena ko hono husepāniti kiate ia, “ʻAna ko e hā ʻoku ke tangi ai? Pea ko e hā ʻoku ʻikai te ke kai? Pea ko e hā ʻoku mamahi ai ho loto? ʻIkai ʻoku ou lelei hake kiate koe ʻi he tama ʻe hongofulu?”
9Vstala tedy Anna, když pojedli v Sílo a napili se; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova.
9¶ Pea naʻe tuʻu hake ʻa ʻAna hili ʻenau kai mo inu ʻi Sailo. Pea naʻe nofo ʻae taulaʻeiki ko Ilai ʻi he nofoʻa ofi ki he pou ʻi he fale ʻo Sihova.
10Ona pak jsuci v hořkosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi.
10Pea naʻe mamahi lahi hono laumālie, ʻo ne lotu kia Sihova, pea tangi lahi.
11A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.
11Pea naʻe fai ʻe ia ʻae fuakava, ʻo ne pehē, “ʻE Sihova ʻoe tokolahi, kapau ko e moʻoni te ke ʻafio mai ki he mamahi ʻa hoʻo kaunanga, ʻo manatuʻi au, ʻo ʻikai fakangaloʻi ʻa hoʻo kaunanga, ka ke foaki ki hoʻo kaunanga ʻae tama, pehē te u foaki ia kia Sihova ʻi he ʻaho kotoa pē ʻo ʻene moʻui, pea ʻe ʻikai ʻai ha tele ki hono ʻulu.”
12I stalo se, když se dlouho modlila před Hospodinem, že Elí pozor měl na ústa její.
12Pea naʻe pehē, ʻi heʻene lotu maʻu pē ʻi he ʻao ʻo Sihova, naʻe vakai ʻe Ilai ʻa hono loungutu.
13Ale Anna mluvila v srdci svém; toliko rtové její se hýbali, hlasu pak jejího nebylo slyšeti. I domníval se Elí, že by opilá byla.
13Ka naʻe lea ʻa ʻAna ʻi hono loto pea naʻe ngaue hono loungutu ka naʻe ʻikai ongoʻi hono leʻo: ko ia naʻe mahalo ai ʻe Ilai kuo konā ia.
14Protož řekl jí Elí: Dlouho-liž budeš opilá? Vystřízvěj z vína svého.
14Pea naʻe pehē ʻe Ilai kiate ia, “ʻE tuku ʻafē ʻa hoʻo konā? tukuange hoʻo uaine ʻiate koe.”
15Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem.
15Pea naʻe leaange ʻa ʻAna ʻo pehē, “ʻOku ʻikai, ʻE hoku ʻeiki, ka ko e fefine loto mamahi au: naʻe ʻikai te u inu uaine pe ha inu mālohi, ka kuo u lilingi hoku laumālie ʻi he ʻao ʻo Sihova.
16Nepřirovnávejž děvky své k ženě bezbožné, nebo z velikého myšlení a hořkosti své mluvila jsem až dosavad.
16ʻOua naʻa ke ui hoʻo kaunanga ko e ʻofefine ʻoe kovi: he kuo u lea pe ʻi he lahi ʻo ʻeku feinga mo ʻeku mamahi.”
17Jíž odpověděl Elí, řka: Jdiž u pokoji, a Bůh Izraelský dejž tobě k prosbě tvé, zač jsi ho prosila.
17Pea naʻe lea ai ʻa Ilai ʻo pehē, “ʻAlu fiemālie pē: pea ʻofa ke tuku kiate koe ʻe he ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻae kole ʻaia kuo ke kole kiate ia.”
18I řekla: Ó by nalezla děvka tvá milost před očima tvýma! Tedy odšedši žena cestou svou, pojedla, a tvář její nebyla více smutná.
18Pea pehē ʻe ia, “Tuku ke maʻu ʻe hoʻo kaunanga ʻae fiemālie ʻi ho ʻao.” Pea naʻe ʻalu ʻae fefine ʻi hono hala, pea kai, pea naʻe ʻikai kei matapeko ia.
19I vstali velmi ráno, a poklonu učinivše před Hospodinem, navrátili se, a přišli do domu svého do Ramata. Poznal pak Elkána Annu manželku svou, a Hospodin rozpomenul se na ni.
19¶ Pea naʻa nau tuʻu hengihengi hake ʻi he ʻapongipongi, ʻo lotu ʻi he ʻao ʻo Sihova, pea ʻalu, ʻo hoko atu ki honau fale ʻi Lama: pea naʻe ʻilo ʻe ʻElikena ʻa hono uaifi; pea naʻe manatuʻi ia ʻe Sihova.
20I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu.
20Pea hili ʻae ngaahi māhina ʻoe feitama ʻa ʻAna, pea pehē, naʻe fāʻeleʻi ʻe ia ʻae tama, ʻo ne ui hono hingoa ko Samuela, ʻo pehē, “Ko e meʻa ʻi heʻeku kole ia meia Sihova.”
21Šel pak muž ten Elkána se vší čeledí svou, aby obětoval Hospodinu obět výroční a slib svůj.
21Pea naʻe ʻalu hake ʻae tangata ko ʻElikena mo hono fale kotoa pē, ke ʻatu kia Sihova ʻae feilaulau ʻoe taʻu, mo ʻene fuakava.
22Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky.
22Ka naʻe ʻikai ʻalu ʻa ʻAna; he naʻe pehē ʻe ia ki hono husepāniti, “ʻE ʻikai te u ʻalu kaeʻoua ke mavae ʻae tamasiʻi, pea u toki ʻave ia, koeʻuhi ke fakahā ia ʻi he ʻao ʻo Sihova, pea ke nofomaʻu ai ia ʻo taʻengata.
23I řekl jí Elkána muž její: Učiň, cožť se dobrého vidí, zůstaň, dokudž neodchováš jeho. Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své! A tak zůstala žena, a krmila syna svého, až jej i odchovala.
23Pea naʻe pehēange ʻe hono husepāniti ko ʻElikena kiate ia, “Ke ke fai ʻaia ʻoku lelei kiate koe; tatali ke ʻoua ke ke mavae ia; kae kehe ke fokotuʻumaʻu ʻe Sihova ʻene folofola.” Ko ia naʻe nofo ai ʻae fefine ʻo fakahuhu ʻene tama, pea toki fakamavae ia.
24Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé.
24¶ Pea hili ʻa hono fakamavae ia, naʻa ne ʻave ia, pea mo e fanga pulu ʻe tolu, mo e efa ʻe taha ʻoe mahoaʻa, mo e hina uaine ʻe taha, ʻo ʻomi ia ki he fale ʻo Sihova ʻi Sailo: pea naʻe kei siʻi ʻae tama.
25Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí.
25Pea naʻa na tāmateʻi ʻae pulu, pea ʻomi ʻae tamasiʻi kia Ilai.
26Ona pak řekla: Poslyš mne, pane můj. Jako jest živa duše tvá, pane můj, já jsem žena ta, kteráž jsem stála tuto s tebou, modleci se Hospodinu.
26Pea naʻe pehē ʻe ia, “ʻE hoku ʻeiki, hangē ʻoku moʻoni ʻa hoʻo moʻui, ʻe hoku ʻeiki, ko au ko e fefine naʻe tuʻu ofi kiate koe ʻi heni, ʻo lotu kia Sihova.
27Za toto dítě jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosbě mé to, čehož jsem prosila od něho.
27Naʻaku kole ʻae tamasiʻi ni; pea kuo tuku mai ʻe Sihova ʻa ʻeku kole ʻaia ne u fai kiate ia:
28Protož já také oddávám jej Hospodinu; po všecky dny, v nichž živ bude, oddanýť jest Hospodinu. A učinil tu poklonu Hospodinu.
28Ko ia foki ʻoku ou toe ʻatu ia kia Sihova; ʻe tuku ia kia Sihova ʻi heʻene moʻui kotoa pē.” Pea naʻe lotu ia kia Sihova ʻi ai.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.