1 Samuelova 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Byl muž nějaký z Ramataim Zofim, s hory Efraim, jehož jméno bylo Elkána, syn Jerochama, syna Elihu, syna Tohu, syna Zuf Efratejského.
1Havia um certo homem de Ramataim-Zofim, da região montanhosa de Efraim, e o seu nome era Elcana, filho de Jeroão, filho de Eliú, filho de Toú, filho de Zufe, um efraimita.
2A ten měl dvě ženy, jméno jedné Anna, a jméno druhé Penenna. Měla pak Penenna děti, ale Anna neměla dětí.
2Ele tinha duas mulheres: o nome de uma era Ana, e o nome da outra, Penina. Penina tinha filhos, mas Ana não os tinha.
3I chodíval muž ten z města svého každého roku, aby se klaněl a obětoval Hospodinu zástupů, do Sílo, kdež byli dva synové Elí, Ofni a Fínes, kněží Hospodinovi.
3Este homem subia da sua cidade de ano em ano para adorar e sacrificar ao SENHOR dos Exércitos em Siló. Lá estavam os dois filhos de Eli, Hofni e Fineias, sacerdotes do SENHOR.
4Když pak přišel den, v němž obětoval Elkána, dal Penenně manželce své, a všechněm synům i dcerám jejím díly.
4Quando chegava o dia em que Elcana oferecia o sacrifício, ele dava porções à sua mulher Penina e a todos os filhos e filhas dela;
5Anně pak dal díl jeden výborný, nebo Annu miloval, ale Hospodin zavřel byl život její.
5mas a Ana ele dava uma porção dupla, porque amava Ana, embora o SENHOR lhe tivesse cerrado o ventre.
6Přesto kormoutila ji také velmi protivnice její, toliko aby ji popouzela, proto že Hospodin zavřel byl život její.
6A sua rival a provocava severamente, para irritá-la, porque o SENHOR lhe havia cerrado o ventre.
7To když činíval každého roku, a Anna též chodívala do domu Hospodinova, tak ji kormoutívala protivnice; ona pak plakávala a nic nejídala.
7E assim acontecia ano após ano; sempre que Ana subia à casa do SENHOR, a sua rival a provocava. Por isso ela chorava e não comia.
8Tedy řekl jí Elkána muž její: Anna, proč pláčeš? A proč nejíš? Proč tak truchlí srdce tvé? Zdaliž já nejsem tobě lepší nežli deset synů?
8Elcana, o seu marido, lhe perguntava: “Ana, por que você chora? Por que não come? Por que você está tão triste? Por acaso eu não sou melhor para você do que dez filhos?”
9Vstala tedy Anna, když pojedli v Sílo a napili se; a Elí kněz seděl na stolici u veřeje chrámu Hospodinova.
9Uma vez, depois que terminaram de comer e beber em Siló, Ana se levantou. Ora, o sacerdote Eli estava sentado na sua cadeira, junto à porta do templo do SENHOR.
10Ona pak jsuci v hořkosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi.
10Ela estava com a alma amargurada, e orou ao SENHOR, chorando muito.
11A učinila slib, řkuci: Hospodine zástupů, jestliže vzhlédneš na trápení děvky své a rozpomeneš se na mne, a nezapomeneš na děvku svou, ale dáš služebnici své plod pohlaví mužského: tedy dám jej tobě, Hospodine, po všecky dny života jeho, a břitva nevejde na hlavu jeho.
11E fez um voto, dizendo: “Ó SENHOR dos Exércitos, se tu de fato olhares para a aflição da tua serva, e te lembrares de mim, e não te esqueceres da tua serva, mas deres à tua serva um filho, então eu o dedicarei ao SENHOR por todos os dias da sua vida, e nenhuma navalha passará sobre a sua cabeça.”
12I stalo se, když se dlouho modlila před Hospodinem, že Elí pozor měl na ústa její.
12Como ela continuasse a orar perante o SENHOR, Eli observava a sua boca.
13Ale Anna mluvila v srdci svém; toliko rtové její se hýbali, hlasu pak jejího nebylo slyšeti. I domníval se Elí, že by opilá byla.
13Ora, Ana falava no seu coração; apenas os seus lábios se moviam, mas não se ouvia a sua voz. Por isso, Eli pensou que ela estivesse embriagada.
14Protož řekl jí Elí: Dlouho-liž budeš opilá? Vystřízvěj z vína svého.
14E Eli lhe disse: “Até quando você ficará embriagada? Livre-se do seu vinho!”
15Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem.
15Ana respondeu: “Não, meu senhor, eu sou uma mulher de espírito abatido. Não bebi vinho nem bebida forte, mas derramei a minha alma perante o SENHOR.
16Nepřirovnávejž děvky své k ženě bezbožné, nebo z velikého myšlení a hořkosti své mluvila jsem až dosavad.
16Não considere a sua serva uma mulher ímpia; pois tenho falado até agora por causa da intensidade da minha queixa e da minha angústia.”
17Jíž odpověděl Elí, řka: Jdiž u pokoji, a Bůh Izraelský dejž tobě k prosbě tvé, zač jsi ho prosila.
17Então Eli respondeu: “Vá em paz; e que o Deus de Israel lhe conceda a petição que você lhe fez.”
18I řekla: Ó by nalezla děvka tvá milost před očima tvýma! Tedy odšedši žena cestou svou, pojedla, a tvář její nebyla více smutná.
18Ela disse: “Que a sua serva encontre favor aos seus olhos.” Então a mulher seguiu o seu caminho e comeu; e a sua expressão facial já não era triste.
19I vstali velmi ráno, a poklonu učinivše před Hospodinem, navrátili se, a přišli do domu svého do Ramata. Poznal pak Elkána Annu manželku svou, a Hospodin rozpomenul se na ni.
19Eles se levantaram de madrugada, adoraram perante o SENHOR, e então retornaram para a sua casa em Ramá. Elcana teve relações com Ana, sua mulher, e o SENHOR se lembrou dela.
20I stalo se po vyplnění dnů, jakž počala Anna, že porodila syna, a nazvala jméno jeho Samuel; nebo řekla: Vyprosila jsem ho na Hospodinu.
20Passado o tempo, Ana concebeu e deu à luz um filho; e ela o chamou de Samuel, dizendo: “Porque o pedi ao SENHOR.”
21Šel pak muž ten Elkána se vší čeledí svou, aby obětoval Hospodinu obět výroční a slib svůj.
21Elcana e toda a sua casa subiram para oferecer ao SENHOR o sacrifício anual e o seu voto.
22Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky.
22Mas Ana não subiu, pois disse ao seu marido: “Não irei até que o menino seja desmamado; então o levarei, para que ele se apresente perante o SENHOR, e fique lá para sempre.”
23I řekl jí Elkána muž její: Učiň, cožť se dobrého vidí, zůstaň, dokudž neodchováš jeho. Ó by toliko utvrdil Hospodin slovo své! A tak zůstala žena, a krmila syna svého, až jej i odchovala.
23Elcana, o seu marido, lhe disse: “Faça o que lhe parecer melhor. Fique até que o tenha desmamado; somente que o SENHOR confirme a sua palavra.” Assim a mulher ficou e amamentou o seu filho até o desmamar.
24Potom, když ho odchovala, vedla jej s sebou, se třmi volky a jednou efi mouky a nádobou vína, i uvedla jej do domu Hospodinova v Sílo; dítě pak ještě bylo malé.
24Depois de desmamá-lo, ela o levou consigo, juntamente com três novilhos, um efa de farinha e um odre de vinho, e o trouxe à casa do SENHOR em Siló. O menino ainda era pequeno.
25Tedy zabili volka a přivedli dítě k Elí.
25Eles sacrificaram o novilho e trouxeram o menino a Eli.
26Ona pak řekla: Poslyš mne, pane můj. Jako jest živa duše tvá, pane můj, já jsem žena ta, kteráž jsem stála tuto s tebou, modleci se Hospodinu.
26Ela disse: “Ah, meu senhor, tão certo como o senhor vive, eu sou aquela mulher que esteve aqui perto do senhor, orando ao SENHOR.
27Za toto dítě jsem prosila, a dal mi Hospodin k prosbě mé to, čehož jsem prosila od něho.
27Foi por este menino que eu orei, e o SENHOR me concedeu a petição que lhe fiz.
28Protož já také oddávám jej Hospodinu; po všecky dny, v nichž živ bude, oddanýť jest Hospodinu. A učinil tu poklonu Hospodinu.
28Portanto, eu também o dediquei ao SENHOR. Por toda a sua vida ele será dedicado ao SENHOR.” E ali ele adorou ao SENHOR.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.