1 Samuelova
Chapter 2
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

1 Samuelova 2

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.
1Ana orou e disse: “O meu coração exulta no SENHOR! O meu poder é exaltado no SENHOR. Abro a boca contra os meus inimigos, porque me alegro na tua salvação.
2Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš.
2Não há ninguém santo como o SENHOR, pois não há ninguém além de ti; não há Rocha alguma como o nosso Deus.
3Nemluvtež již více hrdě, a nevycházej z úst vašich slovo pyšné; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují.
3“Não falem mais com tanta arrogância. Não saia da boca de vocês a altivez, pois o SENHOR é um Deus de conhecimento. Por ele as ações são pesadas.
4Lučiště i silní potříni jsou, a mdlí opásáni jsou silou.
4“Os arcos dos poderosos são quebrados, mas os que tropeçavam são revestidos de força.
5Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest.
5Os que eram fartos trabalham em troca de pão, mas os que tinham fome já não têm. Sim, a estéril deu à luz sete filhos, e a que tinha muitos filhos desfalece.
6Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí.
6“O SENHOR mata e preserva a vida; ele faz descer ao Seol e faz subir.
7Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.
7O SENHOR empobrece e enriquece; ele humilha e também exalta.
8Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stěžeje země, na nichž založil okršlek.
8Ele levanta o pobre do pó e ergue o necessitado do monte de cinzas, para fazê-los sentar-se com os príncipes e herdar um trono de glória. Pois as colunas da terra pertencem ao SENHOR, e ele assentou o mundo sobre elas.
9Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka.
9Ele guardará os pés dos seus santos, mas os ímpios serão silenciados nas trevas; pois não é pela força que o homem prevalecerá.
10Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého.
10Os que contendem com o SENHOR serão despedaçados. Desde os céus ele trovejará contra eles. “O SENHOR julgará os confins da terra. Ele dará força ao seu rei, e exaltará o poder do seu ungido.”
11I navrátil se Elkána do Ramaty, do domu svého, a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí.
11Elcana foi para a sua casa em Ramá. E o menino servia ao SENHOR perante o sacerdote Eli.
12Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina.
12Ora, os filhos de Eli eram homens ímpios. Eles não conheciam o SENHOR.
13Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý,
13O costume dos sacerdotes para com o povo era que, quando alguém oferecia um sacrifício, o servo do sacerdote vinha enquanto a carne estava cozinhando, com um garfo de três dentes na mão;
14A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo.
14e ele o cravava na panela, no caldeirão, no tacho ou no pote. O sacerdote tomava para si tudo o que o garfo tirava. Assim faziam a todos os israelitas que iam a Siló.
15Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové.
15Sim, mesmo antes de queimarem a gordura, o servo do sacerdote vinha e dizia ao homem que sacrificava: “Dê carne para assar para o sacerdote; pois ele não aceitará carne cozida de você, mas sim crua.”
16Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu.
16Se o homem lhe dissesse: “Queime-se primeiro a gordura, e depois pegue quanto quiser”; então o servo respondia: “Não, você deve me dar agora; caso contrário, tomarei à força.”
17I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými.
17O pecado dos jovens era muito grande perante o SENHOR, pois os homens desprezavam a oferta do SENHOR.
18Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným.
18Mas Samuel ministrava perante o SENHOR, sendo ainda menino, vestindo um éfode de linho.
19A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční.
19Além disso, a sua mãe lhe fazia uma pequena túnica e a levava para ele de ano em ano, quando subia com o seu marido para oferecer o sacrifício anual.
20I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho, řka: Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného, kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu. I odešli na místo své.
20Eli abençoava Elcana e a sua mulher, dizendo: “Que o SENHOR lhe dê descendência desta mulher, em resposta ao pedido que foi feito ao SENHOR.” Então eles voltavam para a sua casa.
21Tedy navštívil Hospodin Annu, kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery. Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem.
21O SENHOR visitou Ana, e ela concebeu e deu à luz três filhos e duas filhas. O menino Samuel crescia perante o SENHOR.
22Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci, kteréž činili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy.
22Ora, Eli era muito idoso; e ouvia tudo o que os seus filhos faziam a todo o Israel, e como se deitavam com as mulheres que serviam à porta da Tenda do Encontro.
23I řekl jim: Proč činíte takové věci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto.
23Ele lhes dizia: “Por que vocês fazem tais coisas? Pois eu ouço de todo este povo sobre os seus atos malignos.
24Nikoli, synové moji, neboť není dobrá pověst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinův.
24Não, meus filhos; pois não é bom o relato que escuto! Vocês fazem o povo do SENHOR desobedecer.
25Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin.
25Se um homem pecar contra outro, Deus o julgará; mas se um homem pecar contra o SENHOR, quem intercederá por ele?” Contudo, eles não deram ouvidos à voz de seu pai, porque o SENHOR tencionava matá-los.
26Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.
26O menino Samuel crescia e conquistava cada vez mais o favor tanto do SENHOR como das pessoas.
27I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého, když byli v Egyptě, v domě Faraonově?
27Um homem de Deus veio a Eli e lhe disse: “Assim diz o SENHOR: ‘Acaso não me revelei claramente à casa de seu pai, quando estavam no Egito, escravizados à casa de Faraó?
28A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze, aby obětoval na oltáři mém, a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských.
28Não o escolhi dentre todas as tribos de Israel para ser o meu sacerdote, para subir ao meu altar, para queimar incenso e para vestir um éfode perante mim? Não dei à casa de seu pai todas as ofertas dos filhos de Israel feitas pelo fogo?
29Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého.
29Por que vocês pisam nos meus sacrifícios e nas minhas ofertas, que ordenei na minha habitação, e honram os seus filhos mais do que a mim, para se engordarem com o melhor de todas as ofertas de Israel, o meu povo?’
30Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou.
30“Portanto, diz o SENHOR, o Deus de Israel: ‘Eu havia dito de fato que a sua casa e a casa de seu pai andariam perante mim para sempre.’ Mas agora o SENHOR diz: ‘Longe de mim tal coisa; pois honrarei os que me honram, e os que me desprezam serão amaldiçoados.
31Aj, dnové přicházejí, že odetnu rámě tvé a rámě domu otce tvého, aby nebylo starce v domě tvém.
31Eis que vêm dias em que cortarei o seu braço e o braço da casa de seu pai, para que não haja nenhum idoso na sua casa.
32A viděti budeš protivníka v příbytku Páně, ve všem, čehož Bůh štědře udíleti bude Izraelovi, aniž bude starce v domě tvém po všecky dny.
32Você verá a aflição da minha habitação, em meio a toda a prosperidade que darei a Israel. E nunca mais haverá nenhum idoso na sua casa.
33A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého, abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém.
33E o único dos seus que eu não eliminar do meu altar será para consumir os seus olhos e entristecer o seu coração. Todos os descendentes da sua casa morrerão na flor da idade.
34A to měj za znamení, což přijde na dva syny tvé, Ofni a Fínesa: oba jednoho dne umrou.
34E este será o sinal para você, que virá sobre os seus dois filhos, sobre Hofni e Fineias: ambos morrerão no mesmo dia.
35Vzbudím pak sobě kněze věrného, kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude, a vzdělám jemu dům stálý, aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny.
35Levantarei para mim um sacerdote fiel, que agirá de acordo com o que está no meu coração e na minha mente. Eu lhe edificarei uma casa firme, e ele andará perante o meu ungido para sempre.
36A budeť, že kdožkoli pozůstane z domu tvého, přijde, aby se poklonil jemu, pro peníz stříbrný a pro skyvu chleba, a řekne: Připusť mne, prosím, k jedné třídě kněžské, abych jedl chléb.
36E acontecerá que todo aquele que sobrar da sua casa virá e se prostrará diante dele por uma moeda de prata e um pedaço de pão, e dirá: “Por favor, coloque-me em um dos ofícios sacerdotais, para que eu tenha um pedaço de pão para comer.”’”

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.