Kazatel
Chapter 1
Kralice Bible (1613)
vs Bíblia Portuguesa …
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Kazatel 1

Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Slova kazatele syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
1As palavras do Pregador, filho de Davi, rei em Jerusalém:
2Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, marnost nad marnostmi, a všecko marnost.
2“Vaidade de vaidades”, diz o Pregador; “Vaidade de vaidades, tudo é vaidade.”
3Jaký užitek má člověk ze všelijaké práce své, kterouž vede pod sluncem?
3Que proveito tem o homem de todo o seu trabalho, com o qual se fatiga debaixo do sol?
4Věk pomíjí, a jiný věk nastává, ačkoli země na věky trvá.
4Uma geração vai, e outra geração vem; mas a terra permanece para sempre.
5Vychází slunce, i zapadá slunce, a k místu svému chvátá, kdež vychází.
5O sol também nasce, e o sol se põe, e apressa-se para o seu lugar de onde nasce.
6Jde ku poledni, a obrací se na půlnoci, sem i tam se toče, chodí vítr, a okolky svými navracuje se vítr.
6O vento vai para o sul, e faz o seu giro para o norte. Gira continuamente em seu curso, e o vento retorna novamente aos seus circuitos.
7Všecky řeky jdou do moře, a však se moře nepřeplňuje; do místa, do něhož tekou řeky, navracují se, aby zase odtud vycházely.
7Todos os rios correm para o mar, contudo o mar não se enche. Para o lugar de onde os rios fluem, para lá eles fluem novamente.
8Všecky věci jsou plné zaneprázdnění, aniž může člověk vymluviti; nenasytí se oko hleděním, aniž se naplní ucho slyšením.
8Todas as coisas estão cheias de cansaço, mais do que se pode expressar. O olho não se satisfaz de ver, nem o ouvido se enche de ouvir.
9Což bylo, jest to, což býti má; a což se nyní děje, jest to, což se díti bude; aniž jest co nového pod sluncem.
9O que foi é o que será, e o que foi feito é o que se fará; e não há nada novo debaixo do sol.
10Jest-liž jaká věc, o níž by říci mohl: Pohleď, toť jest cosi nového? Ano již to bylo před věky, kteříž byli před námi.
10Há alguma coisa da qual se possa dizer: “Eis que, isto é novo”? Isso já existiu há muito tempo, nas eras que foram antes de nós.
11Není paměti prvních věcí, aniž také potomních, kteréž budou, památka zůstane u těch, jenž potom nastanou.
11Não há memória das coisas passadas; nem haverá memória das coisas futuras que estão por vir, entre aqueles que virão depois.
12Já kazatel byl jsem králem nad Izraelem v Jeruzalémě,
12Eu, o Pregador, fui rei sobre Israel em Jerusalém.
13A přiložil jsem mysl svou k tomu, jak bych vyhledati a vystihnouti mohl rozumností svou všecko to, což se děje pod nebem. (Takové bídné zaměstknání dal Bůh synům lidským, aby se jím bědovali.)
13Apliquei o meu coração a buscar e a investigar com sabedoria tudo o que se faz debaixo do céu. É um fardo pesado que Deus deu aos filhos dos homens para com ele se afligirem.
14Viděl jsem všecky skutky, dějící se pod sluncem, a aj, všecko jest marnost a trápení ducha.
14Tenho visto todas as obras que se fazem debaixo do sol; e eis que tudo é vaidade e um correr atrás do vento.
15Což křivého jest, nemůže se zpřímiti, a nedostatkové nemohou sečteni býti.
15O que é torto não pode ser endireitado; e o que falta não pode ser contado.
16Protož tak jsem myslil v srdci svém, řka: Aj, já zvelebil jsem a rozšířil moudrost nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě, a srdce mé dosáhlo množství moudrosti a umění.
16Eu disse a mim mesmo: “Eis que obtive para mim grande sabedoria, superando todos os que estiveram antes de mim em Jerusalém. Sim, o meu coração teve grande experiência de sabedoria e conhecimento.”
17I přiložil jsem mysl svou, abych poznal moudrost a umění, nemoudrost i bláznovství, ale shledal jsem, že i to jest trápení ducha.
17Apliquei o meu coração a conhecer a sabedoria, e a conhecer a loucura e a insensatez. Percebi que isso também era um correr atrás do vento.
18Nebo kde jest mnoho moudrosti, tu mnoho hněvu; a kdož rozmnožuje umění, rozmnožuje bolest.
18Pois em muita sabedoria há muito desgosto; e quem aumenta o conhecimento, aumenta a tristeza.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.