Kazatel 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Slova kazatele syna Davidova, krále v Jeruzalémě.
1Paroles de l’Ecclésiaste, fils de David, roi de Jérusalem.
2Marnost nad marnostmi, řekl kazatel, marnost nad marnostmi, a všecko marnost.
2Vanité des vanités, dit l’Ecclésiaste, vanité des vanités, tout est vanité.
3Jaký užitek má člověk ze všelijaké práce své, kterouž vede pod sluncem?
3Quel avantage revient-il à l’homme de toute la peine qu’il se donne sous le soleil?
4Věk pomíjí, a jiný věk nastává, ačkoli země na věky trvá.
4Une génération s’en va, une autre vient, et la terre subsiste toujours.
5Vychází slunce, i zapadá slunce, a k místu svému chvátá, kdež vychází.
5Le soleil se lève, le soleil se couche; il soupire après le lieu d’où il se lève de nouveau.
6Jde ku poledni, a obrací se na půlnoci, sem i tam se toče, chodí vítr, a okolky svými navracuje se vítr.
6Le vent se dirige vers le midi, tourne vers le nord; puis il tourne encore, et reprend les mêmes circuits.
7Všecky řeky jdou do moře, a však se moře nepřeplňuje; do místa, do něhož tekou řeky, navracují se, aby zase odtud vycházely.
7Tous les fleuves vont à la mer, et la mer n’est point remplie; ils continuent à aller vers le lieu où ils se dirigent.
8Všecky věci jsou plné zaneprázdnění, aniž může člověk vymluviti; nenasytí se oko hleděním, aniž se naplní ucho slyšením.
8Toutes choses sont en travail au-delà de ce qu’on peut dire; l’œil ne se rassasie pas de voir, et l’oreille ne se lasse pas d’entendre.
9Což bylo, jest to, což býti má; a což se nyní děje, jest to, což se díti bude; aniž jest co nového pod sluncem.
9Ce qui a été, c’est ce qui sera, et ce qui s’est fait, c’est ce qui se fera, il n’y a rien de nouveau sous le soleil.
10Jest-liž jaká věc, o níž by říci mohl: Pohleď, toť jest cosi nového? Ano již to bylo před věky, kteříž byli před námi.
10S’il est une chose dont on dise: Vois ceci, c’est nouveau! Cette chose existait déjà dans les siècles qui nous ont précédés.
11Není paměti prvních věcí, aniž také potomních, kteréž budou, památka zůstane u těch, jenž potom nastanou.
11On ne se souvient pas de ce qui est ancien; et ce qui arrivera dans la suite ne laissera pas de souvenir chez ceux qui vivront plus tard.
12Já kazatel byl jsem králem nad Izraelem v Jeruzalémě,
12Moi, l’Ecclésiaste, j’ai été roi d’Israël à Jérusalem.
13A přiložil jsem mysl svou k tomu, jak bych vyhledati a vystihnouti mohl rozumností svou všecko to, což se děje pod nebem. (Takové bídné zaměstknání dal Bůh synům lidským, aby se jím bědovali.)
13J’ai appliqué mon cœur à rechercher et à sonder par la sagesse tout ce qui se fait sous les cieux: c’est là une occupation pénible, à laquelle Dieu soumet les fils de l’homme.
14Viděl jsem všecky skutky, dějící se pod sluncem, a aj, všecko jest marnost a trápení ducha.
14J’ai vu tout ce qui se fait sous le soleil; et voici, tout est vanité et poursuite du vent.
15Což křivého jest, nemůže se zpřímiti, a nedostatkové nemohou sečteni býti.
15Ce qui est courbé ne peut se redresser, et ce qui manque ne peut être compté.
16Protož tak jsem myslil v srdci svém, řka: Aj, já zvelebil jsem a rozšířil moudrost nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě, a srdce mé dosáhlo množství moudrosti a umění.
16J’ai dit en mon cœur: Voici, j’ai grandi et surpassé en sagesse tous ceux qui ont dominé avant moi sur Jérusalem, et mon cœur a vu beaucoup de sagesse et de science.
17I přiložil jsem mysl svou, abych poznal moudrost a umění, nemoudrost i bláznovství, ale shledal jsem, že i to jest trápení ducha.
17J’ai appliqué mon cœur à connaître la sagesse, et à connaître la sottise et la folie; j’ai compris que cela aussi c’est la poursuite du vent.
18Nebo kde jest mnoho moudrosti, tu mnoho hněvu; a kdož rozmnožuje umění, rozmnožuje bolest.
18Car avec beaucoup de sagesse on a beaucoup de chagrin, et celui qui augmente sa science augmente sa douleur.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.