1 Samuelova 30
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Byl pak, když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu, den třetí, jakž Amalechitští byli vpád učinili k straně polední i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypálili jej.
1Quando Davi e seus homens chegaram a Ziclague no terceiro dia, os amalequitas haviam feito uma incursão contra o sul e contra Ziclague. Atacaram Ziclague e a incendiaram.
2A zajali ženy, kteréž byly v něm. Nezabili žadného, ani malého ani velikého, ale szajímali a odešli cestou svou.
2Levaram cativas as mulheres e todos os que estavam na cidade, tanto pequenos como grandes. Não mataram ninguém, mas os levaram consigo e seguiram seu caminho.
3A když přišel David a muži jeho k městu, aj, vypáleno bylo ohněm, a ženy jejich, též synové a dcery jejich zajati byli.
3Quando Davi e seus homens chegaram à cidade, viram que ela tinha sido incendiada e que suas mulheres, seus filhos e suas filhas haviam sido levados cativos.
4Tedy David i lid jeho, kterýž s ním byl, pozdvihše hlasu svého, plakali, až již více plakati nemohli.
4Então Davi e o povo que estava com ele levantaram a voz e choraram até não terem mais forças para chorar.
5Obě také manželky Davidovy zajaty jsou, Achinoam Jezreelitská, a Abigail žena někdy Nábale Karmelského.
5As duas mulheres de Davi também haviam sido levadas cativas: Ainoã, de Jezreel, e Abigail, viúva de Nabal, do Carmelo.
6I ssoužen jest David náramně, nebo se smlouval lid, aby ho ukamenovali, (hořkostí zajisté naplněna byla duše všeho lidu, jednoho každého pro syny jeho a pro dcery jeho). Však posilnil se David v Hospodinu Bohu svém.
6Davi ficou profundamente angustiado, pois o povo falava em apedrejá-lo; todos estavam amargurados por causa de seus filhos e filhas. Davi, porém, encontrou forças no SENHOR, seu Deus.
7I řekl David Abiatarovi knězi, synu Achimelechovu: Medle, vezmi na sebe efod. I vzal Abiatar efod pro Davida.
7Davi disse ao sacerdote Abiatar, filho de Aimeleque: “Por favor, traga o éfode até aqui.” Abiatar levou o éfode a Davi.
8Tázal se pak David Hospodina, řka: Mám-li honiti lotříky ty? A dohoním-li se jich? I řekl jemu: Hoň, nebo se jich jistě dohoníš, a své mocně vysvobodíš.
8Então Davi consultou o SENHOR: “Se eu perseguir este bando, conseguirei alcançá-lo?” O SENHOR respondeu: “Persiga-o, pois certamente o alcançará e recuperará tudo.”
9A tak odšed David sám i těch šest set mužů, kteříž byli s ním, přišli až ku potoku Bezor; někteří pak tu pozůstali.
9Davi partiu com os seiscentos homens que estavam com ele e chegou ao riacho de Besor, onde ficaram os que não puderam prosseguir.
10I honil je David se čtyřmi sty mužů; nebo bylo pozůstalo dvě stě mužů, kteříž ustavše, nemohli přejíti potoka Bezor.
10Davi continuou a perseguição com quatrocentos homens; duzentos ficaram para trás porque estavam exaustos demais para atravessar o riacho de Besor.
11A nalezše muže Egyptského v poli, přivedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali jemu také i vody píti.
11Encontraram um egípcio no campo e o levaram a Davi. Deram-lhe pão, e ele comeu; deram-lhe também água para beber.
12Dali jemu též kus hrudy fíků a dva hrozny suché. A tak pojedl a okřál zase, (nebo byl nic nejedl ani nepil tři dni a tři noci).
12Deram-lhe ainda um pedaço de bolo de figos e dois cachos de passas. Depois de comer, ele recuperou as forças, pois não comia pão nem bebia água havia três dias e três noites.
13Zatím řekl jemu David: Èí jsi ty? A odkud jsi? Kterýž odpověděl: Rodem jsem z Egypta, služebník muže Amalechitského, a opustil mne pán můj, proto že jsem stonal, dnes třetí den.
13Davi lhe perguntou: “A quem você pertence? De onde você vem?” Ele respondeu: “Sou um jovem egípcio, servo de um amalequita. Meu senhor me abandonou porque fiquei doente há três dias.
14Byli jsme zajisté vpád učinili k straně polední Ceretejského, a v tu stranu, kteráž jest Judova, a ku poledni, kteráž jest Kálefova, a Sicelech jsme vypálili ohněm.
14Fizemos uma incursão contra o sul dos quereteus, contra o território de Judá e contra o sul de Calebe; e incendiamos Ziclague.”
15Tedy řekl jemu David: Mohl-li bys dovésti mne k těm lotříkům? Kterýž řekl: Přisáhni mi skrze Boha, že mne nezabiješ, a že mne nevydáš v ruku pána mého, a přivedu tě na ty lotříky.
15Davi lhe perguntou: “Você pode me levar até esse bando?” Ele respondeu: “Jure-me por Deus que não me matará nem me entregará nas mãos do meu senhor, e eu o levarei até o bando.”
16I přivedl ho. (A aj, byli se rozprostřeli po vší té zemi, jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi kořistmi tak velikými, kteréž pobrali z země Filistinské a z země Judovy.)
16Quando o egípcio levou Davi até lá, os amalequitas estavam espalhados por toda a região, comendo, bebendo e dançando por causa do grande despojo que haviam tomado da terra dos filisteus e da terra de Judá.
17Protož bil je David od večera až do večera druhého dne, aniž kdo z nich ušel, kromě čtyř set mládenců, kteříž vsedše na velbloudy, utekli.
17Davi os atacou desde o crepúsculo daquele dia até a tarde do dia seguinte. Nenhum deles escapou, a não ser quatrocentos jovens que montaram em camelos e fugiram.
18A tak odjal David všecko, což byli pobrali Amalechitští; také obě ženy své vysvobodil David.
18Davi recuperou tudo o que os amalequitas haviam levado e resgatou suas duas mulheres.
19A nezhynulo jim nic, ani malého ani velikého, i z synů i ze dcer, i z loupeže a ze všeho, což jim vzato bylo; všecko zase David přivedl.
19Nada lhes faltou, nem pequeno nem grande, nem filhos nem filhas, nem despojo nem coisa alguma que os amalequitas tivessem levado. Davi trouxe tudo de volta.
20Nadto szajímal David všecka stáda bravů i skotů, kteráž hnali před dobytkem svým, a pravili: Totoť jsou kořisti Davidovy.
20Davi tomou todas as ovelhas e todo o gado. Os homens conduziam esses animais à frente dos outros rebanhos e diziam: “Este é o despojo de Davi.”
21Přišel pak David k těm dvěma stům mužů, kteříž byli ustali, tak že nemohli jíti za Davidem, jimž byli kázali zůstati při potoku Bezor; tedy vyšli vstříc Davidovi a lidu, kterýž byl s ním. A přistoupiv David k tomu lidu, pozdravil jich přátelsky.
21Davi voltou até os duzentos homens que estavam exaustos demais para segui-lo e que haviam sido deixados junto ao riacho de Besor. Eles saíram ao encontro de Davi e do povo que estava com ele. Quando Davi se aproximou, cumprimentou-os.
22Ale všickni, což jich koli bylo zlých a bezbožných mezi těmi muži, kteříž chodili s Davidem, mluvili, řkouce: Poněvadž nešli s námi, nedáme jim z kořistí, kteréž jsme odjali, toliko každému manželku jeho a syny jeho, aby vezmouce je, odešli.
22Então todos os homens maus e perversos dentre os que haviam ido com Davi disseram: “Como eles não foram conosco, não lhes daremos nada do despojo que recuperamos, exceto a mulher e os filhos de cada um. Que os levem e vão embora.”
23David pak řekl: Nečiňte tak, bratří moji, s tím, což nám dal Hospodin, kterýž nás ostříhal a dal vojsko, jenž vytáhlo proti nám, v ruku naši.
23Davi, porém, disse: “Meus irmãos, vocês não podem agir assim com aquilo que o SENHOR nos deu. Ele nos protegeu e entregou em nossas mãos o bando que veio contra nós.
24A kdož vás uposlechne v té věci? Nebo jakýž bude díl toho, kterýž vyšel k bitvě, takovýž bude díl i toho, kterýž hlídal břemen; rovně se děliti budou.
24Quem dará ouvidos a vocês nesse assunto? A parte de quem vai à batalha será igual à parte de quem fica com a bagagem. Todos receberão partes iguais.”
25A tak bývalo od toho dne i potom, nebo to za právo a obyčej uložil v Izraeli až do tohoto dne.
25A partir daquele dia, Davi estabeleceu isso como estatuto e ordenança para Israel, até o dia de hoje.
26A když přišel David do Sicelechu, poslal z těch kořistí starším Juda, přátelům svým, řka: Teď máte dar z loupeží nepřátel Hospodinových.
26Quando Davi chegou a Ziclague, enviou parte do despojo aos anciãos de Judá, seus amigos, dizendo: “Aqui está um presente para vocês, tirado do despojo dos inimigos do SENHOR.”
27Těm, kteříž byli v Bethel, a kteříž v Rámat ku poledni, a kteříž byli v Jeter;
27Enviou aos que estavam em Betel, em Ramote do Sul e em Jatir;
28Též kteříž v Aroer, a kteříž v Sefama, a kteříž v Estemo;
28aos que estavam em Aroer, Sifmote e Estemoa;
29A kteříž v Rachal, a kteříž v městech Jerachmeelových, a kteříž v městech Cinejského;
29aos que estavam em Racal, nas cidades dos jerameelitas e nas cidades dos queneus;
30I těm, kteříž v Horma, a kteříž v Korasan, a kteříž v Atach;
30aos que estavam em Hormá, Borasã e Atac;
31A kteříž byli v Hebronu, i po všech místech, na nichž býval David s lidem svým.
31aos que estavam em Hebrom e a todos os lugares onde Davi e seus homens costumavam permanecer.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.