1 Královská 20
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.
1Syria siangpahrang Ben-Hadad mah angmah ih misatuh kaminawk to pakhueng boih; siangpahrang quithum hnetto, hrangnawk, hrang lakoknawk hoiah misatuk hanah caeh tahang moe, Samaria to takui khoep, to pacoengah a tuk.
2I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,
2Anih mah laicaehnawk to vangpui thungah, Israel siangpahrang Ahab khaeah patoeh moe, anih khaeah, Ben-Hadad mah,
3A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.
3nang ih sui hoi phoisanawk loe kai ih ni; ka hoih koek na zunawk hoi na caanawk doeh kai ih boeh ni, tiah a thuih, tiah a naa.
4I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.
4Israel siangpahrang mah, Aw siangpahrang, ka angraeng, na thuih ih lok baktih toengah, kaimah hoi ka tawnh ih hmuennawk boih loe nang ih ni, tiah a naa.
5Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.
5Laicaehnawk angzoh o let moe, Ben-Hadad mah, Nang ih sui hoi phoisanawk, na zu hoi na caanawk to nang paek hanah kami kang patoeh,
6Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.
6toe khawnbang vaihi tue thuem ah, ka tamnanawk kang patoeh han, nihcae mah na im hoi na tamnanawk ohhaih im to pakrong o tih, nihcae mah koeh ih atho kana hmuennawk to la o boih ueloe, phaw o tih, tiah a thuih, tiah a naa o.
7A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.
7To naah Israel siangpahrang mah a prae thung ih kacoehtanawk boih to kawk moe, nihcae khaeah, Khen oh, hae kami loe kawkrukmaw raihaih pakrong; ka zu hoi ka caanawk, ka sui hoi phoisanawk to lak hanah kami patoeh naah, ka kaang pae ai, tiah a naa.
8I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.
8Kacoehtanawk hoi kaminawk boih mah, a lok tahngai pae hmah loe, a hnik ih hmuen doeh poek hmah, tiah a naa o.
9Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.
9To pongah anih mah Ben-Hadad ih laicaehnawk khaeah, Ka angraeng siangpahrang khaeah hae tiah thui pae oh; na tamna patoeh moe, hnik hmaloe ih hmuen to ka sak han, toe hae hmuen loe ka sah mak ai, tiah a thuih, tiah thui paeh, tiah a naa. Laicaehnawk loe amlaem o moe, Ben-Hadad khaeah lok to sin pae o.
10Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.
10Ben-Hadad mah Ahab khaeah laicaeh kalah maeto patoeh let, Samaria to ka phraek han, to ih maiphu to ka hnukbang kaminawk boih mah, ban tamsum to sin o han ih mataeng doeh khawt mak ai, to tiah ka sah ai nahaeloe sithawnawk mah to pongah kanung aep ah ka nuiah sah nasoe, tiah a naa.
11Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.
11Israel siangpahrang mah, Maiphaw maica hoi amthoep kami loe, maiphaw maica angkringh kami baktiah amoek han om ai, tiah thuih paeh, tiah a naa.
12I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.
12To lok to imthung ah Ben-Hadad hoi nawnto mu kanae, angmah ih angraengnawk mah thaih o naah, a tamnanawk khaeah, Misatuk hanah amsak oh, tiah a naa. To pongah nihcae mah vangpui to tuk hanah amsak o.
13A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.
13Khenah, Israel siangpahrang Ahab khaeah tahmaa maeto angzoh moe, Angraeng mah, Pop parai hae misatuh kaminawk hae na hnuk maw? Khenah, vaihniah hae kaminawk hae na ban ah kang paek han, to tiah ni kai loe Angraeng ni, tiah nang panoek o tih, tiah a thuih, tiah a naa.
14A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.
14Ahab mah, Mi khaeah maw paek tih? tiah a naa. Anih mah, prae ahap ukkungnawk hoi thendoengnawk khaeah paek tih, tiah Angraeng mah thuih, tiah a naa. Mi mah maw misatuk han lokpaek tih? tiah a dueng let bae. Tahmaa mah, Nang mah na paek tih, tiah a naa.
15A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.
15To pongah prae ukkung angraengnawk hoi thendoengnawk to Ahab mah kawk, kami cumvai hnet, quithumto pacoeng, hnetto angzoh o; nihcae pacoengah Israel kaminawk boih to pakoep o naah, kami sang sarihto phak.
16I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.
16Nihcae loe athun ah caeh o; Ben-Hadad hoi angmah bomkung siangpahrang quithumto pacoeng, hnettonawk loe angmacae iihhaih im ah mu paquih o.
17A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří),
17Prae ukkung angraengnawk hoi thendoengnawk to hmaloe ah caeh o. Ben-Hadad mah patoeh ih kaminawk mah anih khaeah, Samaria vangpui hoiah kaminawk angzoh o, tiah a naa o.
18A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.
18Anih mah, Angdaehhaih sak hanah angzo o cadoeh, kahing ah angzo o haih loe, misatuk han angzo o cadoeh, kahing ah angzo o haih ah, tiah a naa.
19Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.
19Prae ukkung angraengnawk hoi thendoengnawk loe vangpui thung hoiah tacawt o, misatuh kaminawk loe nihcae hnukah bang o.
20A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.
20Nihcae mah angmacae ih misanawk to hum o boih pongah, Syria kaminawk loe cawnh o; Israel kaminawk mah nihcae to patom o. Toe Syria siangpahrang Ben-Hadad loe hrang angthueng misatuh kaminawk hoi nawnto cawnh pongah, a loih.
21Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.
21Israel siangpahrang loe hmabangah tacawt moe, hrangnawk hoi hrang lakoknawk to paro pae pacoengah, paroeai Syria kaminawk to hum.
22Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.
22Tahmaa loe Israel siangpahrang khaeah angzoh moe, anih khaeah, Na thacaksak loe, kawbangmaw ka sak han, tiah poek het ah; Syria siangpahrang loe nang tuk hanah hmabang saning ah angzo let tih, tiah a naa.
23Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.
23Syria siangpahrang ih tamnanawk mah anih hanah, nihcae ih sithawnawk loe mae ukkung sithaw ah oh o; to pong ni aicae pongah thacak o; toe nihcae to azawn ah tuh o si, to tiah nahaeloe nihcae pongah tha a cak o kue tih, tiah poekhaih kahoih to paek o.
24Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.
24Hae hmuen hae sah ah; siangpahrangnawk boih to takhoe ah loe, nihcae zuengah misatuh angraengnawk to suem ah.
25Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.
25Canghniah misa sung kami hoi hrang lakok angthueng misatuh kaminawk to kroek ah; to tiah ni Israel kaminawk to azawn ah a tuh o thaih ueloe, nihcae pongah tha a cak o kue tih, tiah a naa o. Nihcae mah thuih ih lok to anih mah tahngaih pae.
26I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.
26Hmabang saning phak let naah loe, Ben-Hadad mah Syria kaminawk to kok moe, Israel caanawk tuk hanah Aphek vangpui ah caeh o tahang.
27Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.
27Israel kaminawk mah doeh kami to kok o moe, caaknaek paroep o pacoengah, misatuk hanah caeh o toeng; Syria kaminawk loe prae boih ah koi o; Israel kaminawk loe nihcae hmaa ah tetta maeh caa hnetto baktiah ni oh o.
28V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.
28To naah Sithaw ih kami to angzoh moe, Israel siangpahrang khaeah, Angraeng mah, Syria kaminawk mah, Angraeng loe mae ukkung Sithaw ah poek o; azawn ukkung Sithaw ah poek o ai pongah, pop parai hae misatuh kaminawk hae na ban ah kang paek han, to naah kai loe Angraeng ni, tiah nang panoek o tih, tiah a thuih, tiah a naa.
29A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.
29Nihcae loe ni sarihto thung mikhmai kangtongh ah hae bang ahmuen hoi ho bang ahmuen ah atai o; ni sarihto naah misatuk amtong o; Israel kaminawk mah nito thungah, khok hoi misatuh Syria kami sang cumvaito hum o.
30Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.
30Kaom kanghmatnawk loe, Aphek vangpui ah cawnh o; to naah vangpui sipae to tanimh moe, kami sang pumphae sarihto taeh moe, duek o; Ben-Hadad loe vangpui thungah cawnh moe, imthung ah anghawk.
31I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.
31Angmah ih tamnanawk mah anih khaeah, Khenah, Israel imthung takoh siangpahrangnawk loe kami tahmenhaih palungthin tawnh o, tiah ka thaih o; to pongah kazii angzaeng si loe, lu to qui hoiah zaeng pacoengah, Israel siangpahrang khaeah caeh o si; to tiah nahaeloe na hinghaih pahlong khoe doeh om tih, tiah a naa o.
32A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.
32To pongah nihcae mah kazii to angzaeng o moe, lu to qui hoiah zaeng o pacoengah, Israel siangpahrang khaeah caeh o moe, Na tamna Ben-Hadad mah, Ka hinghaih pahlung raeh nasoe, tiah a thuih, tiah a naa o. Siangpahrang mah, Anih loe hing vop maw? Anih loe kai ih amnawk ni, tiah a naa.
33Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.
33To kaminawk loe siangpahrang Ahab mah thuih ih lok to kahoih ah poek o moe, a thuikoehhaih lok to karangah naeh pae o; ue, namnawk Ben-Hadad loe hing vop, tiah a naa o. Siangpahrang mah, Caeh oh loe, anih to hoi oh, tiah a naa. Ben-Hadad anih khaeah angzoh naah, Ahab mah angmah ih hrang lakok pongah lak tahang.
34Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.
34Ben-Hadad mah anih khaeah, Kampa mah nampa khae hoiah lak ih vangpuinawk to kang paek let han; kampa mah Samaria vangpui ah sak ih baktih toengah, Damaska vangpui ah nangmah hanah hmuenmae zawhhaih to sah ah, tiah a naa. Ahab mah, Angdaehhaih lok na thuih pongah kang loisak han, tiah a naa. To pongah anih hoi lokkamhaih sak pacoengah, anih to caehsak.
35Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.
35Angraeng mah paek ih lok hoiah tahmaa capa maeto mah angmah ih imtaeng kami maeto khaeah, Kai hae na takroek ah, tiah a naa. Toe to kami mah angmak pae.
36Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.
36To pacoengah tahmaa mah to kami khaeah, Angraeng ih lok na tahngai ai pongah, ka hmaa hoi na tacawt pacoengah, kaipui mah na kaek tih, tiah a naa. To kami tacawt pacoeng, akra ai ah kaipui mah anih to hnuk naah, anih to kaek maat.
37Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.
37Tahmaa mah kalah kami maeto hnuk let naah anih khaeah, Kai hae na hum ah tiah a naa let bae; to pongah to kami mah anih to takroek moe, ahma caak.
38I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.
38To pacoengah tahmaa loe caeh moe, siangpahrang to loklam ah zing; a mikhmai to pala hoiah khuk khoep moe, minawk kalah baktiah angsak.
39A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.
39Siangpahrang anih taengah phak naah tahmaa mah, Na tamna loe misa angtukhaih ahmuen ah caeh; misa angtukhaih ahmuen hoiah angzo kami maeto mah, a naeh ih kami maeto kai khaeah ang hoih; Hae kami hae kahoih ah toep ah; anih hae nang hmatsak ving nahaeloe, anih hinghaih zuengah na hinghaih to anghma tih, to tih ai boeh loe phoisa talent maeto paek han angaih, tiah ang naa.
40V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.
40Toe na tamna loe hae bangah ho bangah tok ka sak moe, kong ai pongah, naeh ih kami to anghmat ving, tiah a naa. To naah Israel siangpahrang mah, anih khaeah, Na thuih ih lok baktiah, na nuiah lokcaekhaih om tih, tiah a naa.
41Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.
41Tahmaa mah mik zaenghaih pala to karangah khok naah, Israel siangpahrang mah anih loe tahmaa maeto ni, tiah panoek.
42I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.
42To naah tahmaa mah siangpahrang khaeah, Angraeng mah, Kai mah paduek han ka suek ih kami to na loisak; to pongah anih hinghaih zuengah na hinghaih mah zok ueloe, anih ih kaminawk mah tongh zuengah, nang ih kaminawk mah tongh o tih, tiah a thuih, tiah a naa.
43Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.
43To naah Israel siangpaharng loe mawnhaih hoi palungboenghaih hoiah Samaria vangpui ih siangpahrang im ah caeh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.