Žalmy 22
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův.
1Meu Deus, meu Deus, por que me desamparou? Por que está tão longe de me salvar, e das palavras do meu gemido?
2Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2Meu Deus, eu clamo de dia, mas não responde; de noite, e não me calo.
3Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3Contudo, você é santo, você que habita nos louvores de Israel.
4Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4Nossos pais confiaram em você. Eles confiaram, e você os livrou.
5V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5Clamaram a você, e foram libertos. Confiaram em você, e não foram decepcionados.
6K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6Mas eu sou verme, e não homem; opróbrio dos homens, e desprezado pelo povo.
7Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7Todos os que me veem zombam de mim. Eles me insultam com os lábios. Eles balançam a cabeça, dizendo:
8Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8“Ele confia no SENHOR. Que ele o livre. Que ele o resgate, já que nele se agrada.”
9Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9Contudo, você me tirou do ventre. Você me fez confiar quando eu ainda estava aos seios de minha mãe.
10Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10Fui lançado sobre você desde o ventre materno. Você é o meu Deus desde que minha mãe me deu à luz.
11Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11Não fique longe de mim, pois a angústia está perto. Pois não há ninguém para ajudar.
12Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12Muitos touros me cercaram. Fortes touros de Basã me rodearam.
13Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13Eles abrem bem as suas bocas contra mim, como leões que despedaçam a presa e rugem.
14Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14Sou derramado como água. Todos os meus ossos estão desconjuntados. Meu coração é como cera. Derreteu-se dentro de mim.
15Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15Minha força secou-se como um caco de barro. Minha língua gruda no céu da boca. Você me levou ao pó da morte.
16Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16Pois cães me cercaram. Um bando de malfeitores me rodeou. Eles traspassaram minhas mãos e meus pés.
17Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17Posso contar todos os meus ossos. Eles me olham e me encaram.
18Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18Eles dividem as minhas vestes entre si. Eles lançam sortes sobre a minha roupa.
19Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19Mas não fique longe, SENHOR. Você é o meu socorro. Apresse-se em me ajudar!
20Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20Livre a minha alma da espada, a minha vida preciosa do poder do cão.
21Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21Salve-me da boca do leão! Sim, você me resgatou dos chifres dos bois selvagens.
22Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22Declararei o seu nome aos meus irmãos. No meio da congregação, eu o louvarei.
23I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23Vocês que temem ao SENHOR, louvem-no! Todos vocês, descendentes de Jacó, glorifiquem-no! Reverenciem-no, todos vocês, descendentes de Israel!
24Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24Pois ele não desprezou nem abominou a aflição do aflito, nem escondeu dele o seu rosto; mas quando ele clamou, ele ouviu.
25Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25O meu louvor a você será na grande congregação. Cumprirei os meus votos diante daqueles que o temem.
26O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26Os humildes comerão e se fartarão. Louvarão ao SENHOR aqueles que o buscam. Que os corações de vocês vivam para sempre.
27Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27Todos os confins da terra se lembrarão e se voltarão para o SENHOR. Todas as famílias das nações adorarão diante de você.
28Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28Pois o reino é do SENHOR. Ele é o governante sobre as nações.
29Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29Todos os ricos da terra comerão e adorarão. Todos os que descem ao pó se prostrarão diante dele, até mesmo aquele que não consegue manter a sua alma viva.
30Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30A posteridade o servirá. As gerações futuras ouvirão falar sobre o Senhor.
31Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31Eles virão e declararão a sua justiça a um povo que ainda vai nascer, pois ele o fez.
32Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
no verse 32 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.