Žalmy 139
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
1SENHOR, tu me sondaste, e me conheces.
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
2Tu conheces o meu sentar e o meu levantar. De longe percebes os meus pensamentos.
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
3Tu esquadrinhas o meu caminho e o meu deitar, e conheces intimamente todos os meus caminhos.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
4Pois não há uma só palavra na minha língua, mas eis que, SENHOR, tu a conheces totalmente.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
5Tu me cercas por trás e pela frente. Colocaste a tua mão sobre mim.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
6Este conhecimento está além de mim. É tão elevado. Não consigo alcançá-lo.
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
7Para onde eu poderia ir, fugindo do teu Espírito? Ou para onde eu poderia fugir da tua presença?
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
8Se eu subir aos céus, tu lá estás. Se eu fizer a minha cama no Seol, eis que tu lá estás!
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
9Se eu tomar as asas da alvorada, e habitar nas extremidades do mar,
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
10mesmo ali a tua mão me guiará, e a tua mão direita me segurará.
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
11Se eu disser: “Certamente as trevas me encobrirão. A luz ao meu redor se tornará noite”,
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
12mesmo as trevas não se escondem de ti, mas a noite brilha como o dia. As trevas são como a luz para ti.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
13Pois tu formaste o meu ser mais íntimo. Tu me teceste no ventre da minha mãe.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
14Eu te darei graças, pois fui feito de modo assombroso e maravilhoso. As tuas obras são maravilhosas. A minha alma sabe muito bem disso.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
15A minha estrutura não estava escondida de ti, quando eu era feito em segredo, tecido nas profundezas da terra.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
16Os teus olhos viram o meu corpo. No teu livro foram todos escritos, os dias que foram ordenados para mim, quando ainda não havia nenhum deles.
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
17Quão preciosos para mim são os teus pensamentos, ó Deus! Quão vasta é a soma deles!
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
18Se eu os contasse, seriam em maior número do que a areia. Quando acordo, ainda estou contigo.
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
19Quem dera tu, ó Deus, matasses os ímpios. Afastem-se de mim, homens sanguinários!
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
20Pois eles falam contra ti com maldade. Os teus inimigos tomam o teu nome em vão.
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
21SENHOR, acaso não odeio aqueles que te odeiam? Não me aflijo com os que se levantam contra ti?
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
22Eu os odeio com ódio perfeito. Eles se tornaram meus inimigos.
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
23Sonda-me, ó Deus, e conhece o meu coração. Prova-me, e conhece os meus pensamentos.
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
24Vê se há em mim algum caminho mau, e guia-me pelo caminho eterno.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.