Žalmy 35
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
1Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
1Contende, SENHOR, com os que contendem comigo. Luta contra os que lutam contra mim.
2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
2Toma o escudo e o broquel, e levanta-te para me ajudar.
3Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
3Empunha a lança e bloqueia o caminho dos que me perseguem. Dize à minha alma: “Eu sou a sua salvação.”
4Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
4Sejam envergonhados e desonrados os que buscam a minha alma. Recuem e sejam confundidos os que tramam a minha ruína.
5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
5Sejam como a palha diante do vento, o anjo do SENHOR os afugentando.
6Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
6Seja o caminho deles escuro e escorregadio, o anjo do SENHOR os perseguindo.
7Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
7Pois sem causa esconderam a sua rede numa cova para mim. Sem causa cavaram uma cova para a minha alma.
8Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
8Venha sobre ele a destruição de surpresa. Que a rede que ele escondeu o prenda. Que ele caia nessa mesma destruição.
9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
9A minha alma se alegrará no SENHOR. Ela se regozijará na sua salvação.
10A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
10Todos os meus ossos dirão: “SENHOR, quem é como tu, que livras o pobre daquele que é forte demais para ele; sim, o pobre e o necessitado daquele que o rouba?”
11Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
11Testemunhas injustas se levantam. Elas me interrogam sobre coisas das quais nada sei.
12Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
12Elas me retribuem o mal pelo bem, trazendo desolação à minha alma.
13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
13Mas, quanto a mim, quando estavam doentes, a minha roupa era pano de saco. Eu afligi a minha alma com jejum. A minha oração retornava ao meu próprio peito.
14Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
14Eu me portei como se fosse meu amigo ou meu irmão. Curvei-me de luto, como quem chora por sua mãe.
15Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
15Mas na minha adversidade, eles se alegraram e se reuniram. Os agressores se reuniram contra mim, sem que eu o soubesse. Eles me dilaceraram, e não cessaram.
16S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
16Como os zombadores profanos em festas, eles rangeram os dentes contra mim.
17Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
17Senhor, até quando ficarás observando? Resgata a minha alma da destruição deles, a minha vida preciosa dos leões.
18I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
18Eu te darei graças na grande assembleia. Eu te louvarei entre muitos povos.
19Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
19Não deixes que os meus inimigos se alegrem injustamente sobre mim; nem deixes que aqueles que me odeiam sem causa pisquem os olhos.
20Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
20Pois eles não falam de paz, mas inventam palavras enganosas contra os pacíficos da terra.
21Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
21Sim, eles escancararam a boca contra mim. Eles disseram: “Ahá! Ahá! Os nossos olhos viram isso!”
22Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
22Tu o viste, SENHOR. Não fiques calado. Senhor, não te afastes de mim.
23Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
23Desperta! Levanta-te para me defender, meu Deus! Meu Senhor, contende por mim!
24Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
24Faze-me justiça, SENHOR meu Deus, segundo a tua justiça. Não permitas que exultem sobre mim.
25Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
25Não deixes que digam em seu coração: “Ahá! É assim que queríamos!” Não deixes que digam: “Nós o engolimos!”
26Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
26Sejam envergonhados e confundidos todos juntos os que se alegram com a minha calamidade. Vistam-se de vergonha e desonra os que se engrandecem contra mim.
27Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
27Cantem de alegria e regozijem-se os que favorecem a minha justa causa. Sim, digam eles continuamente: “Engrandecido seja o SENHOR, que tem prazer na prosperidade do seu servo!”
28I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
28A minha língua falará da tua justiça e do teu louvor o dia todo.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.