Žalmy 35
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Modern Hebrew Bible
1Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
1לדוד ריבה יהוה את יריבי לחם את לחמי׃
2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
2החזק מגן וצנה וקומה בעזרתי׃
3Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
3והרק חנית וסגר לקראת רדפי אמר לנפשי ישעתך אני׃
4Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
4יבשו ויכלמו מבקשי נפשי יסגו אחור ויחפרו חשבי רעתי׃
5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
5יהיו כמץ לפני רוח ומלאך יהוה דוחה׃
6Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
6יהי דרכם חשך וחלקלקות ומלאך יהוה רדפם׃
7Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
7כי חנם טמנו לי שחת רשתם חנם חפרו לנפשי׃
8Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
8תבואהו שואה לא ידע ורשתו אשר טמן תלכדו בשואה יפל בה׃
9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
9ונפשי תגיל ביהוה תשיש בישועתו׃
10A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
10כל עצמותי תאמרנה יהוה מי כמוך מציל עני מחזק ממנו ועני ואביון מגזלו׃
11Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
11יקומון עדי חמס אשר לא ידעתי ישאלוני׃
12Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
12ישלמוני רעה תחת טובה שכול לנפשי׃
13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
13ואני בחלותם לבושי שק עניתי בצום נפשי ותפלתי על חיקי תשוב׃
14Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
14כרע כאח לי התהלכתי כאבל אם קדר שחותי׃
15Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
15ובצלעי שמחו ונאספו נאספו עלי נכים ולא ידעתי קרעו ולא דמו׃
16S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
16בחנפי לעגי מעוג חרק עלי שנימו׃
17Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
17אדני כמה תראה השיבה נפשי משאיהם מכפירים יחידתי׃
18I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
18אודך בקהל רב בעם עצום אהללך׃
19Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
19אל ישמחו לי איבי שקר שנאי חנם יקרצו עין׃
20Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
20כי לא שלום ידברו ועל רגעי ארץ דברי מרמות יחשבון׃
21Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
21וירחיבו עלי פיהם אמרו האח האח ראתה עינינו׃
22Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
22ראיתה יהוה אל תחרש אדני אל תרחק ממני׃
23Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
23העירה והקיצה למשפטי אלהי ואדני לריבי׃
24Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
24שפטני כצדקך יהוה אלהי ואל ישמחו לי׃
25Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
25אל יאמרו בלבם האח נפשנו אל יאמרו בלענוהו׃
26Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
26יבשו ויחפרו יחדו שמחי רעתי ילבשו בשת וכלמה המגדילים עלי׃
27Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
27ירנו וישמחו חפצי צדקי ויאמרו תמיד יגדל יהוה החפץ שלום עבדו׃
28I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
28ולשוני תהגה צדקך כל היום תהלתך׃
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.