Žalmy 35
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
1Contend with my opponents, O LORD; fight against those who fight against me.
2Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
2Take up Your shield and buckler; arise and come to my aid.
3Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
3Draw the spear and javelin against my pursuers; say to my soul: “I am your salvation.”
4Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
4May those who seek my life be disgraced and put to shame; may those who plan to harm me be driven back and confounded.
5Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
5May they be like chaff in the wind, as the angel of the LORD drives them away.
6Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
6May their path be dark and slick, as the angel of the LORD pursues.
7Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
7For without cause they laid their net for me; without reason they dug a pit for my soul.
8Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
8May ruin befall them by surprise; may the net they hid ensnare them; may they fall into the hazard they created.
9Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
9Then my soul will rejoice in the LORD and exult in His salvation.
10A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
10All my bones will exclaim, “Who is like You, O LORD, who delivers the afflicted from the aggressor, the poor and needy from the robber?”
11Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
11Hostile witnesses come forward; they make charges I know nothing about.
12Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
12They repay me evil for good, to the bereavement of my soul.
13Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
13Yet when they were ill, I put on sackcloth; I humbled myself with fasting, but my prayers returned unanswered.
14Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
14I paced about as for my friend or brother; I was bowed down with grief, like one mourning for his mother.
15Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
15But when I stumbled, they assembled in glee; they gathered together against me. Assailants I did not know slandered me without ceasing.
16S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
16Like godless jesters at a feast, they gnashed their teeth at me.
17Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
17How long, O Lord, will You look on? Rescue my soul from their ravages, my precious life from these lions.
18I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
18Then I will give You thanks in the great assembly; I will praise You among many people.
19Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
19Let not my enemies gloat over me without cause, nor those who hate me without reason wink in malice.
20Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
20For they do not speak peace, but they devise deceitful schemes against those who live quietly in the land.
21Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
21They gape at me and say, “Aha, aha! Our eyes have seen!”
22Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
22O LORD, You have seen it; be not silent. O Lord, be not far from me.
23Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
23Awake and rise to my defense, to my cause, my God and my Lord!
24Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
24Vindicate me by Your righteousness, O LORD my God, and do not let them gloat over me.
25Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
25Let them not say in their hearts, “Aha, just what we wanted!” Let them not say, “We have swallowed him up!”
26Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
26May those who gloat in my distress be ashamed and confounded; may those who exalt themselves over me be clothed in shame and reproach.
27Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
27May those who favor my vindication shout for joy and gladness; may they always say, “Exalted be the LORD who delights in His servant’s well-being.”
28I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
28Then my tongue will proclaim Your righteousness and Your praises all day long.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.