Žalmy 139
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
1O LORD, You have searched me and known me.
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
2You know when I sit and when I rise; You understand my thoughts from afar.
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
3You search out my path and my lying down; You are aware of all my ways.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
4Even before a word is on my tongue, You know all about it, O LORD.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
5You hem me in behind and before; You have laid Your hand upon me.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
6Such knowledge is too wonderful for me, too lofty for me to attain.
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
7Where can I go to escape Your Spirit? Where can I flee from Your presence?
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
8If I ascend to the heavens, You are there; if I make my bed in Sheol, You are there.
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
9If I rise on the wings of the dawn, if I settle by the farthest sea,
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
10even there Your hand will guide me; Your right hand will hold me fast.
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
11If I say, “Surely the darkness will hide me, and the light become night around me”—
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
12even the darkness is not dark to You, but the night shines like the day, for darkness is as light to You.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
13For You formed my inmost being; You knit me together in my mother’s womb.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
14I praise You, for I am fearfully and wonderfully made. Marvelous are Your works, and I know this very well.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
15My frame was not hidden from You when I was made in secret, when I was woven together in the depths of the earth.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
16Your eyes saw my unformed body; all my days were written in Your book and ordained for me before one of them came to be.
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
17How precious to me are Your thoughts, O God, how vast is their sum!
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
18If I were to count them, they would outnumber the grains of sand; and when I awake, I am still with You.
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
19O God, that You would slay the wicked— away from me, you bloodthirsty men—
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
20who speak of You deceitfully; Your enemies take Your name in vain.
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
21Do I not hate those who hate You, O LORD, and detest those who rise against You?
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
22I hate them with perfect hatred; I count them as my enemies.
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
23Search me, O God, and know my heart; test me and know my concerns.
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
24See if there is any offensive way in me; lead me in the way everlasting.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.