Žalmy 139
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
1Au chef des chantres. De David. Psaume. Éternel! Tu me sondes et tu me connais,
2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
2Tu sais quand je m’assieds et quand je me lève, Tu pénètres de loin ma pensée;
3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
3Tu sais quand je marche et quand je me couche, Et tu pénètres toutes mes voies.
4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
4Car la parole n’est pas sur ma langue, Que déjà, ô Éternel! Tu la connais entièrement.
5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
5Tu m’entoures par derrière et par devant, Et tu mets ta main sur moi.
6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
6Une science aussi merveilleuse est au-dessus de ma portée, Elle est trop élevée pour que je puisse la saisir.
7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
7Où irais-je loin de ton esprit, Et où fuirais-je loin de ta face?
8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
8Si je monte aux cieux, tu y es; Si je me couche au séjour des morts, t’y voilà.
9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
9Si je prends les ailes de l’aurore, Et que j’aille habiter à l’extrémité de la mer,
10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
10Là aussi ta main me conduira, Et ta droite me saisira.
11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
11Si je dis: Au moins les ténèbres me couvriront, La nuit devient lumière autour de moi;
12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
12Même les ténèbres ne sont pas obscures pour toi, La nuit brille comme le jour, Et les ténèbres comme la lumière.
13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
13C’est toi qui as formé mes reins, Qui m’as tissé dans le sein de ma mère.
14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
14Je te loue de ce que je suis une créature si merveilleuse. Tes œuvres sont admirables, Et mon âme le reconnaît bien.
15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
15Mon corps n’était point caché devant toi, Lorsque j’ai été fait dans un lieu secret, Tissé dans les profondeurs de la terre.
16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
16Quand je n’étais qu’une masse informe, tes yeux me voyaient; Et sur ton livre étaient tous inscrits Les jours qui m’étaient destinés, Avant qu’aucun d’eux existât.
17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
17Que tes pensées, ô Dieu, me semblent impénétrables! Que le nombre en est grand!
18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
18Si je les compte, elles sont plus nombreuses que les grains de sable. Je m’éveille, et je suis encore avec toi.
19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
19O Dieu, puisses-tu faire mourir le méchant! Hommes de sang, éloignez-vous de moi!
20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
20Ils parlent de toi d’une manière criminelle, Ils prennent ton nom pour mentir, eux, tes ennemis!
21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
21Éternel, n’aurais-je pas de la haine pour ceux qui te haïssent, Du dégoût pour ceux qui s’élèvent contre toi?
22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
22Je les hais d’une parfaite haine; Ils sont pour moi des ennemis.
23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
23Sonde-moi, ô Dieu, et connais mon cœur! Éprouve-moi, et connais mes pensées!
24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
24Regarde si je suis sur une mauvaise voie, Et conduis-moi sur la voie de l’éternité!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.