Žalmy 71
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
1Éternel! je cherche en toi mon refuge: Que jamais je ne sois confondu!
2Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
2Dans ta justice, sauve-moi et délivre-moi! Incline vers moi ton oreille, et secours-moi!
3Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
3Sois pour moi un rocher qui me serve d’asile, Où je puisse toujours me retirer! Tu as résolu de me sauver, Car tu es mon rocher et ma forteresse.
4Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
4Mon Dieu, délivre-moi de la main du méchant, De la main de l’homme inique et violent!
5Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
5Car tu es mon espérance, Seigneur Éternel! En toi je me confie dès ma jeunesse.
6Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
6Dès le ventre de ma mère je m’appuie sur toi; C’est toi qui m’as fait sortir du sein maternel; Tu es sans cesse l’objet de mes louanges.
7Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
7Je suis pour plusieurs comme un prodige, Et toi, tu es mon puissant refuge.
8Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
8Que ma bouche soit remplie de tes louanges, Que chaque jour elle te glorifie!
9Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
9Ne me rejette pas au temps de la vieillesse; Quand mes forces s’en vont, ne m’abandonne pas!
10Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
10Car mes ennemis parlent de moi, Et ceux qui guettent ma vie se consultent entre eux,
11Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
11Disant: Dieu l’abandonne; Poursuivez, saisissez-le; il n’y a personne pour le délivrer.
12Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
12O Dieu, ne t’éloigne pas de moi! Mon Dieu, viens en hâte à mon secours!
13Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
13Qu’ils soient confus, anéantis, ceux qui en veulent à ma vie! Qu’ils soient couverts de honte et d’opprobre, ceux qui cherchent ma perte!
14Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
14Et moi, j’espérerai toujours, Je te louerai de plus en plus.
15Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
15Ma bouche publiera ta justice, ton salut, chaque jour, Car j’ignore quelles en sont les bornes.
16Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
16Je dirai tes œuvres puissantes, Seigneur Éternel! Je rappellerai ta justice, la tienne seule.
17Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
17O Dieu! Tu m’as instruit dès ma jeunesse, Et jusqu’à présent j’annonce tes merveilles.
18Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
18Ne m’abandonne pas, ô Dieu! Même dans la blanche vieillesse, Afin que j’annonce ta force à la génération présente, Ta puissance à la génération future!
19Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
19Ta justice, ô Dieu! Atteint jusqu’au ciel; Tu as accompli de grandes choses: ô Dieu! Qui est semblable à toi?
20Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
20Tu nous as fait éprouver bien des détresses et des malheurs; Mais tu nous redonneras la vie, Tu nous feras remonter des abîmes de la terre.
21Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
21Relève ma grandeur, Console-moi de nouveau!
22I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
22Et je te louerai au son du luth, je chanterai ta fidélité, mon Dieu, Je te célébrerai avec la harpe, Saint d’Israël!
23Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
23En te célébrant, j’aurai la joie sur les lèvres, La joie dans mon âme que tu as délivrée;
24Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
24Ma langue chaque jour publiera ta justice, Car ceux qui cherchent ma perte sont honteux et confus.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.