Žalmy 78
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
1Cantique d’Asaph. Mon peuple, écoute mes instructions! Prêtez l’oreille aux paroles de ma bouche!
2Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
2J’ouvre la bouche par des sentences, Je publie la sagesse des temps anciens.
3Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
3Ce que nous avons entendu, ce que nous savons, Ce que nos pères nous ont raconté,
4Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
4Nous ne le cacherons point à leurs enfants; Nous dirons à la génération future les louanges de l’Éternel, Et sa puissance, et les prodiges qu’il a opérés.
5Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
5Il a établi un témoignage en Jacob, Il a mis une loi en Israël, Et il a ordonné à nos pères de l’enseigner à leurs enfants,
6Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
6Pour qu’elle fût connue de la génération future, Des enfants qui naîtraient, Et que, devenus grands, ils en parlassent à leurs enfants,
7Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
7Afin qu’ils missent en Dieu leur confiance, Qu’ils n’oubliassent pas les œuvres de Dieu, Et qu’ils observassent ses commandements,
8Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
8Afin qu’ils ne fussent pas, comme leurs pères, Une race indocile et rebelle, Une race dont le cœur n’était pas ferme, Et dont l’esprit n’était pas fidèle à Dieu.
9Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
9Les fils d’Éphraïm, armés et tirant de l’arc, Tournèrent le dos le jour du combat.
10Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
10Ils ne gardèrent point l’alliance de Dieu, Et ils refusèrent de marcher selon sa loi.
11Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
11Ils mirent en oubli ses œuvres, Ses merveilles qu’il leur avait fait voir.
12Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
12Devant leurs pères il avait fait des prodiges, Au pays d’Égypte, dans les campagnes de Tsoan.
13Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
13Il fendit la mer et leur ouvrit un passage, Il fit dresser les eaux comme une muraille.
14Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
14Il les conduisit le jour par la nuée, Et toute la nuit par un feu éclatant.
15Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
15Il fendit des rochers dans le désert, Et il donna à boire comme des flots abondants;
16Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
16Du rocher il fit jaillir des sources, Et couler des eaux comme des fleuves.
17A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
17Mais ils continuèrent à pécher contre lui, A se révolter contre le Très-Haut dans le désert.
18A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
18Ils tentèrent Dieu dans leur cœur, En demandant de la nourriture selon leur désir.
19A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
19Ils parlèrent contre Dieu, Ils dirent: Dieu pourrait-il Dresser une table dans le désert?
20Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
20Voici, il a frappé le rocher, et des eaux ont coulé, Et des torrents se sont répandus; Pourra-t-il aussi donner du pain, Ou fournir de la viande à son peuple?
21A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
21L’Éternel entendit, et il fut irrité; Un feu s’alluma contre Jacob, Et la colère s’éleva contre Israël,
22Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
22Parce qu’ils ne crurent pas en Dieu, Parce qu’ils n’eurent pas confiance dans son secours.
23Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
23Il commanda aux nuages d’en haut, Et il ouvrit les portes des cieux;
24A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
24Il fit pleuvoir sur eux la manne pour nourriture, Il leur donna le blé du ciel.
25Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
25Ils mangèrent tous le pain des grands, Il leur envoya de la nourriture à satiété.
26Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
26Il fit souffler dans les cieux le vent d’orient, Et il amena par sa puissance le vent du midi;
27I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
27Il fit pleuvoir sur eux la viande comme de la poussière, Et comme le sable des mers les oiseaux ailés;
28Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
28Il les fit tomber au milieu de leur camp, Tout autour de leurs demeures.
29I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
29Ils mangèrent et se rassasièrent abondamment: Dieu leur donna ce qu’ils avaient désiré.
30Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
30Ils n’avaient pas satisfait leur désir, Ils avaient encore leur nourriture dans la bouche,
31A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
31Lorsque la colère de Dieu s’éleva contre eux; Il frappa de mort les plus vigoureux, Il abattit les jeunes hommes d’Israël.
32S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
32Malgré tout cela, ils continuèrent à pécher, Et ne crurent point à ses prodiges.
33A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
33Il consuma leurs jours par la vanité, Et leurs années par une fin soudaine.
34Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
34Quand il les frappait de mort, ils le cherchaient, Ils revenaient et se tournaient vers Dieu;
35Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
35Ils se souvenaient que Dieu était leur rocher, Que le Dieu Très-Haut était leur libérateur.
36(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
36Mais ils le trompaient de la bouche, Et ils lui mentaient de la langue;
37A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
37Leur cœur n’était pas ferme envers lui, Et ils n’étaient pas fidèles à son alliance.
38On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
38Toutefois, dans sa miséricorde, il pardonne l’iniquité et ne détruit pas; Il retient souvent sa colère et ne se livre pas à toute sa fureur.
39Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
39Il se souvint qu’ils n’étaient que chair, Un souffle qui s’en va et ne revient pas.
40Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
40Que de fois ils se révoltèrent contre lui dans le désert! Que de fois ils l’irritèrent dans la solitude!
41Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
41Ils ne cessèrent de tenter Dieu, Et de provoquer le Saint d’Israël.
42Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
42Ils ne se souvinrent pas de sa puissance, Du jour où il les délivra de l’ennemi,
43Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
43Des miracles qu’il accomplit en Égypte, Et de ses prodiges dans les campagnes de Tsoan.
44Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
44Il changea leurs fleuves en sang, Et ils ne purent en boire les eaux.
45Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
45Il envoya contre eux des mouches venimeuses qui les dévorèrent, Et des grenouilles qui les détruisirent.
46A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
46Il livra leurs récoltes aux sauterelles, Le produit de leur travail aux sauterelles.
47Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
47Il fit périr leurs vignes par la grêle, Et leurs sycomores par la gelée.
48Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
48Il abandonna leur bétail à la grêle, Et leurs troupeaux au feu du ciel.
49Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
49Il lança contre eux son ardente colère, La fureur, la rage et la détresse, Une troupe de messagers de malheur.
50Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
50Il donna libre cours à sa colère, Il ne sauva pas leur âme de la mort, Il livra leur vie à la mortalité;
51A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
51Il frappa tous les premiers-nés en Égypte, Les prémices de la force sous les tentes de Cham.
52Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
52Il fit partir son peuple comme des brebis, Il les conduisit comme un troupeau dans le désert.
53Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
53Il les dirigea sûrement, pour qu’ils fussent sans crainte, Et la mer couvrit leurs ennemis.
54Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
54Il les amena vers sa frontière sainte, Vers cette montagne que sa droite a acquise.
55Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
55Il chassa devant eux les nations, Leur distribua le pays en héritage, Et fit habiter dans leurs tentes les tribus d’Israël.
56Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
56Mais ils tentèrent le Dieu Très-Haut et se révoltèrent contre lui, Et ils n’observèrent point ses ordonnances.
57Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
57Ils s’éloignèrent et furent infidèles, comme leurs pères, Ils tournèrent, comme un arc trompeur.
58Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
58Ils l’irritèrent par leurs hauts lieux, Et ils excitèrent sa jalousie par leurs idoles.
59Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
59Dieu entendit, et il fut irrité; Il repoussa fortement Israël.
60Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
60Il abandonna la demeure de Silo, La tente où il habitait parmi les hommes;
61Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
61Il livra sa gloire à la captivité, Et sa majesté entre les mains de l’ennemi.
62Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
62Il mit son peuple à la merci du glaive, Et il s’indigna contre son héritage.
63Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
63Le feu dévora ses jeunes hommes, Et ses vierges ne furent pas célébrées;
64Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
64Ses sacrificateurs tombèrent par l’épée, Et ses veuves ne pleurèrent pas.
65Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
65Le Seigneur s’éveilla comme celui qui a dormi, Comme un héros qu’a subjugué le vin.
66A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
66Il frappa ses adversaires en fuite, Il les couvrit d’un opprobre éternel.
67Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
67Cependant il rejeta la tente de Joseph, Et il ne choisit point la tribu d’Éphraïm;
68Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
68Il préféra la tribu de Juda, La montagne de Sion qu’il aimait.
69A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
69Et il bâtit son sanctuaire comme les lieux élevés, Comme la terre qu’il a fondée pour toujours.
70A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
70Il choisit David, son serviteur, Et il le tira des bergeries;
71Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
71Il le prit derrière les brebis qui allaitent, Pour lui faire paître Jacob, son peuple, Et Israël, son héritage.
72Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
72Et David les dirigea avec un cœur intègre, Et les conduisit avec des mains intelligentes.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.