Žalmy 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův.
1Au chef des chantres. Sur “Meurs pour le fils”. Psaume de David.
2Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé.
2Je louerai l’Éternel de tout mon cœur, Je raconterai toutes tes merveilles.
3Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší,
3Je ferai de toi le sujet de ma joie et de mon allégresse, Je chanterai ton nom, Dieu Très-Haut!
4Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé.
4Mes ennemis reculent, Ils chancellent, ils périssent devant ta face.
5Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý.
5Car tu soutiens mon droit et ma cause, Tu sièges sur ton trône en juste juge.
6Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky.
6Tu châties les nations, tu détruis le méchant, Tu effaces leur nom pour toujours et à perpétuité.
7Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi.
7Plus d’ennemis! Des ruines éternelles! Des villes que tu as renversées! Leur souvenir est anéanti.
8Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj.
8L’Éternel règne à jamais, Il a dressé son trône pour le jugement;
9Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
9Il juge le monde avec justice, Il juge les peuples avec droiture.
10Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.
10L’Éternel est un refuge pour l’opprimé, Un refuge au temps de la détresse.
11I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine.
11Ceux qui connaissent ton nom se confient en toi. Car tu n’abandonnes pas ceux qui te cherchent, ô Éternel!
12Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho.
12Chantez à l’Éternel, qui réside en Sion, Publiez parmi les peuples ses hauts faits!
13Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných.
13Car il venge le sang et se souvient des malheureux, Il n’oublie pas leurs cris.
14Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti,
14Aie pitié de moi, Éternel! Vois la misère où me réduisent mes ennemis, Enlève-moi des portes de la mort,
15Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém.
15Afin que je publie toutes tes louanges, Dans les portes de la fille de Sion, Et que je me réjouisse de ton salut.
16Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich.
16Les nations tombent dans la fosse qu’elles ont faite, Leur pied se prend au filet qu’elles ont caché.
17Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah.
17L’Éternel se montre, il fait justice, Il enlace le méchant dans l’œuvre de ses mains. Jeu d’instruments. — Pause.
18Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem.
18Les méchants se tournent vers le séjour des morts, Toutes les nations qui oublient Dieu.
19Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky.
19Car le malheureux n’est point oublié à jamais, L’espérance des misérables ne périt pas à toujours.
20Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou.
20Lève-toi, ô Éternel! Que l’homme ne triomphe pas! Que les nations soient jugées devant ta face!
21Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah.
21Frappe-les d’épouvante, ô Éternel! Que les peuples sachent qu’ils sont des hommes! — Pause.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.