Žalmy 73
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
1Psaume d’Asaph. Oui, Dieu est bon pour Israël, Pour ceux qui ont le cœur pur.
2Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
2Toutefois, mon pied allait fléchir, Mes pas étaient sur le point de glisser;
3Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
3Car je portais envie aux insensés, En voyant le bonheur des méchants.
4Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
4Rien ne les tourmente jusqu’à leur mort, Et leur corps est chargé d’embonpoint;
5V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
5Ils n’ont aucune part aux souffrances humaines, Ils ne sont point frappés comme le reste des hommes.
6Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
6Aussi l’orgueil leur sert de collier, La violence est le vêtement qui les enveloppe;
7Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
7L’iniquité sort de leurs entrailles, Les pensées de leur cœur se font jour.
8Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
8Ils raillent, et parlent méchamment d’opprimer; Ils profèrent des discours hautains,
9Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
9Ils élèvent leur bouche jusqu’aux cieux, Et leur langue se promène sur la terre.
10A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
10Voilà pourquoi son peuple se tourne de leur côté, Il avale l’eau abondamment,
11Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
11Et il dit: Comment Dieu saurait-il, Comment le Très-Haut connaîtrait-il?
12Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
12Ainsi sont les méchants: Toujours heureux, ils accroissent leurs richesses.
13Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
13C’est donc en vain que j’ai purifié mon cœur, Et que j’ai lavé mes mains dans l’innocence:
14Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
14Chaque jour je suis frappé, Tous les matins mon châtiment est là.
15Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
15Si je disais: Je veux parler comme eux, Voici, je trahirais la race de tes enfants.
16Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
16Quand j’ai réfléchi là-dessus pour m’éclairer, La difficulté fut grande à mes yeux,
17Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
17Jusqu’à ce que j’eusse pénétré dans les sanctuaires de Dieu, Et que j’eusse pris garde au sort final des méchants.
18Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
18Oui, tu les places sur des voies glissantes, Tu les fais tomber et les mets en ruines.
19Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
19Eh quoi! En un instant les voilà détruits! Ils sont enlevés, anéantis par une fin soudaine!
20Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
20Comme un songe au réveil, Seigneur, à ton réveil, tu repousses leur image.
21Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
21Lorsque mon cœur s’aigrissait, Et que je me sentais percé dans les entrailles,
22Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
22J’étais stupide et sans intelligence, J’étais à ton égard comme les bêtes.
23A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
23Cependant je suis toujours avec toi, Tu m’as saisi la main droite;
24Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
24Tu me conduiras par ton conseil, Puis tu me recevras dans la gloire.
25Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
25Quel autre ai-je au ciel que toi! Et sur la terre je ne prends plaisir qu’en toi.
26Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
26Ma chair et mon cœur peuvent se consumer: Dieu sera toujours le rocher de mon cœur et mon partage.
27Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
27Car voici, ceux qui s’éloignent de toi périssent; Tu anéantis tous ceux qui te sont infidèles.
28Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
28Pour moi, m’approcher de Dieu, c’est mon bien: Je place mon refuge dans le Seigneur, l’Éternel, Afin de raconter toutes tes œuvres.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.