Žalmy
Chapter 73
Kralice Bible (1613)
vs Petrus Canisius Bi…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 73

Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
1Psalm van Asaf. Waarachtig; God is goed voor den rechtvaardige, Jahweh voor de reinen van hart!
2Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
2Toch waren haast mijn voeten gestruikeld, Mijn schreden bijna uitgegleden!
3Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
3Want ik was jaloers op de bozen, Omdat ik de voorspoed der zondaars zag;
4Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
4Voor hen toch bestaat er geen lijden, Gezond en vol kracht is hun lijf.
5V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
5Ze hebben geen zorgen als andere mensen, Worden niet als anderen geplaagd;
6Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
6Daarom hangen ze hoogmoed om als een keten, Bedekt hen geweld als een mantel.
7Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
7De misdaad puilt uit hun vet, Hun hart loopt over van slechte gedachten;
8Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
8Ze honen en lasteren, En dreigen op hoge toon met geweld.
9Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
9Ze zetten een mond op tegen de hemel, En hun tong gaat zich tegen de aarde te buiten.
10A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
10Daarom lopen de dwazen achter hen aan, En slurpen begerig hun woorden op.
11Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
11Ze zeggen: “Hoe zou God er iets van weten, De Allerhoogste er kennis van hebben?”
12Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
12Zie, zo gaat het de zondaars: Ze zijn altijd gelukkig, en hopen zich rijkdommen op!
13Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
13Heb ik dan mijn hart vergeefs in reinheid bewaard, En mijn handen in onschuld gewassen:
14Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
14De ganse dag word ik geplaagd, Iedere morgen opnieuw geslagen!
15Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
15Dacht ik: Zo wil ik spreken! Dan brak ik de trouw van het geslacht uwer kinderen;
16Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
16Maar als ik ging peinzen, om het te vatten, Dan bleef het een raadsel in mijn oog.
17Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
17Totdat ik in Gods raadsbesluiten drong, En op hun einde ging letten:
18Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
18Ja, Gij hebt ze op een glibberige bodem gezet, Ze gestort in hun eigen verderf!
19Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
19Hoe zijn ze in een oogwenk vernietigd, Verdwenen, in verschrikkelijke rampen vergaan:
20Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
20Heer, als een droom, die bij het ontwaken vervliegt, Wiens beeld we bij het opstaan verachten!
21Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
21Als dus mijn hart nog verbitterd zou zijn, En mijn nieren bleven geprikkeld,
22Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
22Dan was ik een dwaas en een zot, Een stuk vee in uw oog.
23A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
23Want ik blijf altijd bij U, Gij houdt mij bij de rechterhand;
24Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
24Gij leidt mij naar uw raadsbesluit, En herstelt mij in ere!
25Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
25Wat heb ik toch in de hemel; Ook op aarde verlang ik niets buiten U!
26Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
26Al bezwijken mijn vlees en mijn hart, God is voor eeuwig de Rots van mijn hart en mijn erfdeel.
27Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
27Maar die U verlaten, gaan zeker te gronde, Gij vernietigt wie van U afvalt;
28Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
28Doch mij is het goed, in Gods nabijheid te blijven, En mijn vertrouwen te stellen op Jahweh, mijn Heer!

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.