Žalmy 65
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
1Voor muziekbegeleiding. Een psalm van David; een lied. U komt een lofzang toe In Sion, o God! U moet een dankoffer worden gebracht, In Jerusalem, Heer!
2Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
2Gij verhoort het gebed, Alle vlees komt tot U;
3Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
3En al drukt onze schuld ons nog zo zwaar, Gij vergeeft onze zonden.
4Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
4Gelukkig, dien Gij uitverkiest en aanneemt, Om in uw voorhof te wonen: Die ons laven aan het goede van uw huis, Van uw heilige tempel!
5Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
5Met wonderen verhoort Gij ons in uw trouw, O God van ons heil; Gij, de hoop van alle grenzen der aarde, En ongenaakbare zeeën!
6Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
6Gij, die de bergen door uw kracht hebt gegrond, En met macht zijt omgord;
7Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
7Die het bulderen der zeeën bedaart, En het gebruis van haar golven. Ontsteld staan de volken,
8Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
8Vol vrees, die de grenzen der aarde bewonen: Voor uw tekenen daar, waar de morgen gloort, En waar Gij de avond doet juichen.
9Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
9Gij draagt zorg voor de aarde, En drenkt ze volop; Gij stort er een rijke zegen op uit, Gods vloed heeft altijd water genoeg. Gij maakt haar gereed voor haar koren, Zó maakt Gij ze klaar:
10Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
10Gij drenkt haar voren, bevochtigt haar kluiten, En maakt ze door regenslag week. Dan zegent Gij haar kiemen,
11Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
11En zet de kroon op het jaar van uw goedheid: Uw voetstappen druipen van vet,
12Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
12Zelfs de vlakten der steppen druipen er van. De heuvels zijn met gejubel omgord,
13Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
13De weiden met kudden bekleed, De dalen met koren getooid: Ze juichen en zingen!
14Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
no verse 14 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.