Žalmy 88
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
1Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
1Een lied; een psalm van de zonen van Kore. Voor muziekbegeleiding; met de fluit. Een klaag- en leerdicht van Heman, den Ezrachiet. Jahweh, mijn God, overdag roep ik om hulp, En schrei des nachts voor uw aanschijn.
2Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2Laat mijn gebed voor uw aangezicht dringen; Luister toch naar mijn klagen.
3Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3Want mijn ziel is zat van ellende, Mijn leven het rijk der doden nabij;
4Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
4Men telt mij bij hen, die ten grave dalen, Ik ben als een man, aan het eind van zijn kracht.
5Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5Ik ben als de doden verstoten, Als lijken, die in het graf zijn gelegd: Aan wie Gij niet langer meer denkt, En die aan uw hand zijn onttrokken.
6Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6Gij hebt mij in de diepe grafkuil gestort, In duisternis en in de schaduw des doods;
7Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7Uw toorn drukt zwaar op mij neer, Al uw golven slaan over mij heen.
8Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
8Gij hebt mijn vrienden van mij vervreemd, En ze van mij laten walgen; Ik zit in de knel, en kan er niet uit,
9Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9Mijn oog versmacht van ellende. De ganse dag, Jahweh, roep ik U aan, En strek mijn handen naar U uit:
10Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10Of doet Gij aan de doden nog wonderen, Staan de schimmen soms op, om U te loven?
11Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
11Zal men in het graf van uw goedheid gewagen, Van uw trouw in de afgrond;
12I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12Zal men in de duisternis uw wondermacht kennen, Uw gerechtigheid in het land van vergeten?
13Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13Daarom, Jahweh, roep ik U aan, Treedt iedere morgen mijn bede U tegen.
14Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14Waarom zoudt Gij mij dan verstoten, o Jahweh, En mij uw aanschijn verbergen?
15Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15Van jongsaf ben ik in ellende en zorgen gedompeld, Ik ben radeloos onder de last van uw plagen;
16Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16Uw gramschap slaat over mij heen, Uw verschrikkingen overstelpen mij.
17Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17Als water omringen ze mij iedere dag, En sluiten mij helemaal in;
18Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18Gij hebt vrienden en makkers van mij vervreemd, En mijn bekenden door mijn ellende.
19Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
no verse 19 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.