Žalmy 88
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského.
1Canción: Salmo para los hijos de Coré: al Músico principal: para cantar sobre Mahalath: Masquil de Hemán Ezrahita. OH Jehová, Dios de mi salud, día y noche clamo delante de ti.
2Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2Entre mi oración en tu presencia: inclina tu oído á mi clamor.
3Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
3Porque mi alma está harta de males, y mi vida cercana al sepulcro.
4Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.
4Soy contado con los que descienden al hoyo, soy como hombre sin fuerza:
5Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5Libre entre los muertos, como los matados que yacen en el sepulcro, que no te acuerdas más de ellos, y que son cortados de tu mano.
6Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6Hasme puesto en el hoyo profundo, en tinieblas, en honduras.
7Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7Sobre mí se ha acostado tu ira, y me has afligido con todas tus ondas. (Selah.)
8Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.
8Has alejado de mí mis conocidos: hasme puesto por abominación á ellos: encerrado estoy, y no puedo salir.
9Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9Mis ojos enfermaron á causa de mi aflicción: hete llamado, oh Jehová, cada día; he extendido á ti mis manos.
10Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10¿Harás tú milagro á los muertos? ¿levantaránse los muertos para alabarte? (Selah.)
11Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.
11¿Será contada en el sepulcro tu misericordia, ó tu verdad en la perdición?
12I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12¿Será conocida en las tinieblas tu maravilla, ni tu justicia en la tierra del olvido?
13Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13Mas yo á ti he clamado, oh Jehová; y de mañana mi oración te previno.
14Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14¿Por qué, oh Jehová, desechas mi alma? ¿por qué escondes de mí tu rostro?
15Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15Yo soy afligido y menesteroso: desde la mocedad he llevado tus terrores, he estado medroso.
16Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16Sobre mí han pasado tus iras; tus espantos me han cortado.
17Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17Hanme rodeado como aguas de continuo; hanme cercado á una.
18Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18Has alejado de mí el amigo y el compañero; y mis conocidos se esconden en la tiniebla.
19Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
no verse 19 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.