Jakubův 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
1JACOBO, siervo de Dios y del Señor Jesucristo, á las doce tribus que están esparcidas, salud.
2Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
2Hermanos míos, tened por sumo gozo cuando cayereis en diversas tentaciones;
3Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
3Sabiendo que la prueba de vuestra fe obra paciencia.
4Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
4Mas tenga la paciencia perfecta su obra, para que seáis perfectos y cabales, sin faltar en alguna cosa.
5Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
5Y si alguno de vosotros tiene falta de sabiduría, demándela á Dios, el cual da á todos abundantemente, y no zahiere; y le será dada.
6Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
6Pero pida en fe, no dudando nada: porque el que duda es semejante á la onda de la mar, que es movida del viento, y echada de una parte á otra.
7Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
7No piense pues el tal hombre que recibirá ninguna cosa del Señor.
8Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
8El hombre de doblado ánimo es inconstante en todos sus caminos.
9Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
9El hermano que es de baja suerte, gloríese en su alteza:
10A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
10Mas el que es rico, en su bajeza; porque él se pasará como la flor de la hierba.
11Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
11Porque salido el sol con ardor, la hierba se secó, y su flor se cayó, y pereció su hermosa apariencia: así también se marchitará el rico en todos sus caminos.
12Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
12Bienaventurado el varón que sufre la tentación; porque cuando fuere probado, recibirá la corona de vida, que Dios ha prometido á los que le aman.
13Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
13Cuando alguno es tentado, no diga que es tentado de Dios: porque Dios no puede ser tentado de los malos, ni él tienta á alguno:
14Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
14Sino que cada uno es tentado, cuando de su propia concupiscencia es atraído, y cebado.
15Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
15Y la concupiscencia, después que ha concebido, pare el pecado: y el pecado, siendo cumplido, engendra muerte.
16Nebluďtež, bratří moji milí.
16Amados hermanos míos, no erréis.
17Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
17Toda buena dádiva y todo don perfecto es de lo alto, que desciende del Padre de las luces, en el cual no hay mudanza, ni sombra de variación.
18On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
18El, de su voluntad nos ha engendrado por la palabra de verdad, para que seamos primicias de sus criaturas.
19A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
19Por esto, mis amados hermanos, todo hombre sea pronto para oir, tardío para hablar, tardío para airarse:
20Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
20Porque la ira del hombre no obra la justicia de Dios.
21Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
21Por lo cual, dejando toda inmundicia y superfluidad de malicia, recibid con mansedumbre la palabra ingerida, la cual puede hacer salvas vuestras almas.
22Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
22Mas sed hacedores de la palabra, y no tan solamente oidores, engañándoos á vosotros mismos.
23Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
23Porque si alguno oye la palabra, y no la pone por obra, este tal es semejante al hombre que considera en un espejo su rostro natural.
24Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
24Porque él se consideró á sí mismo, y se fué, y luego se olvidó qué tal era.
25Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
25Mas el que hubiere mirado atentamente en la perfecta ley, que es la de la libertad, y perseverado en ella , no siendo oidor olvidadizo, sino hacedor de la obra, este tal será bienaventurado en su hecho.
26Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
26Si alguno piensa ser religioso entre vosotros, y no refrena su lengua, sino engañando su corazón, la religión del tal es vana.
27Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
27La religión pura y sin mácula delante de Dios y Padre es esta: Visitar los huérfanos y las viudas en sus tribulaciones, y guardarse sin mancha de este mundo.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.