Jakubův 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Coptic New Testament (Bohairic)
1Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
1ⲒⲀⲔⲰⲂⲞⲤ ⲪⲂⲰⲔ ⲘⲪⲚⲞⲨϮ ⲚⲈⲘ ⲠⲈⲚϬⲞⲒⲤ ⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ⲚϮⲒⲂ ⲘⲪⲨⲖⲎ ⲈⲦⲬⲎ ϦⲈⲚⲠⲒϪⲰⲢ ⲈⲂⲞⲖ ⲬⲈⲢⲈ
2Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
2ϢⲰⲠⲒ ϦⲈⲚⲢⲀϢⲒ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲚⲀⲤⲚⲎⲞⲨ ⲈϢⲰⲠ ⲀⲢⲈⲦⲈⲚϢⲀⲚⲢⲀⲞⲨⲞ ⲈϨⲀⲚⲠⲒⲢⲀⲤⲘⲞⲤ ⲚⲞⲨⲐⲞ ⲚⲢⲎϮ
3Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
3ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲈⲘⲒ ϪⲈ ϮⲆⲞⲔⲒⲘⲎ ⲚⲦⲈⲠⲈⲦⲈⲚⲚⲀϨϮ ⲀⲤⲈⲢϨⲰⲂ ⲈⲞⲨϨⲨⲠⲞⲘⲞⲚⲎ.
4Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
4ϮϨⲨⲠⲞⲘⲞⲚⲎ ⲆⲈ ⲘⲀⲢⲈ ⲞⲨϨⲰⲂ ⲈϤϪⲎⲔ ⲈⲂⲞⲖ ϢⲰⲠⲒ ⲚϦⲎⲦⲤ ϨⲒⲚⲀ ⲚⲦⲈⲦⲈⲚϢⲰⲠⲒ ⲈⲢⲈⲦⲈⲚϪⲎⲔ ⲈⲂⲞⲖ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲞⲨⲞϪ ⲚⲦⲈⲦⲈⲚϪⲞⲢϨ ⲚϨⲖⲒ ⲀⲚ
5Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
5ⲒⲤϪⲈ ⲆⲈ ⲞⲨⲞⲚ ⲞⲨⲀⲒ ϦⲈⲚⲐⲎⲚⲞⲨ ⲈϤϪⲞⲢϨ ⲚⲤⲂⲰ ⲘⲀⲢⲈϤⲈⲢⲈⲦⲒⲚ ⲚⲦⲈⲚ ⲪⲚⲞⲨϮ ⲪⲎ ⲈⲦϮ ⲚⲞⲨⲞⲚ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲀⲠⲖⲰⲤ ⲚϤϢⲰϢϤ ⲀⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲨⲈϮ ⲚⲀϤ
6Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
6ⲘⲀⲢⲈϤⲈⲢⲈⲦⲒⲚ ⲆⲈ ϦⲈⲚⲞⲨⲚⲀϨϮ ⲚϤⲞⲒ ⲚϨⲎⲦ ⲂⲀⲚ ⲪⲎ ⲄⲀⲢ ⲈⲦⲞⲒ ⲚϨⲎⲦ ⲂⲀϤⲞⲒ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲚⲚⲒϪⲞⲖ ⲚⲦⲈⲪⲒⲞⲘ ⲈⲢⲈ ⲠⲐⲎⲞⲨ ϬⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲈϤⲒⲚⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ
7Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
7ⲘⲠⲈⲚⲐⲢⲈϤⲘⲈⲨⲒ ⲄⲀⲢ ⲚⲀϤ ⲚϪⲈⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲈⲦⲈⲘⲘⲀⲨ ϪⲈ ϤⲚⲀϬⲒ ϨⲖⲒ ⲚⲦⲞⲦϤ ⲘⲠϬⲤ
8Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
8ⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲆⲈ ⲈⲦⲞⲒ ⲚϨⲎⲦ ⲂⲞⲨⲀⲦⲤⲈⲘⲚⲒ ⲠⲈ ϨⲒ ⲚⲈϤⲘⲰⲒⲦ ⲦⲎⲢⲞⲨ
9Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
9ⲘⲀⲢⲈϤϢⲞⲨϢⲞⲨ ⲆⲈ ⲘⲘⲞϤ ⲚϪⲈⲠⲒⲤⲞⲚ ⲈⲦⲐⲈⲂⲎⲞⲨⲦ ϦⲈⲚⲠⲈϤϬⲒⲤⲒ
10A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
10ⲠⲒⲢⲀⲘⲀⲞ ⲆⲈ ⲚϨⲢⲎⲒ ϦⲈⲚⲠⲈϤⲐⲈⲂⲒⲞ ϪⲈ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲚⲞⲨϨⲢⲎⲢⲒ ⲚⲦⲈⲞⲨⲤⲰⲞⲨⲂⲈⲚ ϤⲚⲀⲤⲒⲚⲒ
11Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
11ⲀϤϢⲀⲒ ⲄⲀⲢ ⲚϪⲈⲪⲢⲎ ⲚⲈⲘ ⲠⲒⲔⲀⲨⲤⲰⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲦϢⲞⲨⲒⲈ ⲠⲒⲤⲰⲞⲨⲂⲈⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲦⲈϤϨⲢⲎⲢⲒ ⲀⲤϤⲞⲢϤⲈⲢ ⲠⲤⲀⲒ ⲆⲈ ⲚⲦⲈⲠⲈϤϨⲞ ⲀϤⲦⲀⲔⲞ ⲠⲀⲒⲢⲎϮ ϨⲰϤ ⲠⲒⲢⲀⲘⲀⲞ ⲚϨⲢⲎⲒ ϦⲈⲚⲚⲈϤⲘⲰⲒⲦ ⲦⲎⲢⲞⲨ ϤⲚⲀⲖⲰⲘ
12Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
12ⲞⲨⲘⲀⲔⲀⲢⲒⲞⲤ ⲠⲈ ⲠⲒⲢⲰⲘⲒ ⲪⲎ ⲈⲐⲚⲀⲀⲘⲞⲚⲒ ⲚⲦⲞⲦϤ ϦⲈⲚⲞⲨⲠⲒⲢⲀⲤⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲀϤϢⲀⲚⲈⲢ ⲞⲨⲤⲰⲦⲠ ϤⲚⲀϬⲒ ⲘⲠⲒⲬⲖⲞⲘ ⲚⲦⲈⲠⲰⲚϦ ⲪⲎ ⲈⲦⲀϤⲰϢ ⲘⲘⲞϤ ⲚⲚⲎ ⲈⲐⲚⲀⲘⲈⲚⲢⲒⲦϤ.
13Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
13ⲘⲠⲈⲚⲐⲢⲈ ϨⲖⲒ ϪⲞⲤ ⲈⲨⲈⲢⲠⲒⲢⲀⲌⲒⲚ ⲘⲘⲞϤ ϪⲈ ⲪⲚⲞⲨϮ ⲠⲈⲦⲈⲢⲠⲒⲢⲀⲌⲒⲚ ⲘⲘⲞⲒ ⲪⲚⲞⲨϮ ⲄⲀⲢ ϤⲈⲢⲠⲒⲢⲀⲌⲒⲚ ⲀⲚ ϦⲈⲚϨⲀⲚⲠⲈⲦϨⲰⲞⲨ ϤⲈⲢⲠⲒⲢⲀⲌⲒⲚ ⲆⲈ ⲚⲐⲞϤ ⲚϨⲖⲒ ⲀⲚ
14Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
14ⲠⲒⲞⲨⲀⲒ ⲆⲈ ⲠⲒⲞⲨⲀⲒ ⲈⲨⲈⲢⲠⲒⲢⲀⲌⲒⲚ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲦⲈϤⲈⲠⲒⲐⲨⲘⲒⲀ ⲘⲘⲒⲚ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲤⲤⲰⲔ ⲘⲘⲞϤ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲤⲤⲞⲠⲤⲈⲠ ⲘⲘⲞϤ
15Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
15ⲒⲦⲀ ϮⲈⲠⲒⲐⲨⲘⲒⲀ ⲀⲤϢⲀⲚⲈⲢⲂⲞⲔⲒ ϢⲀⲤⲘⲈⲤ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲪⲚⲞⲂⲒ ⲆⲈ ⲀϤϢⲀⲚϪⲰⲔ ⲈⲂⲞⲖ ϢⲀϤϪⲪⲞ ⲘⲪⲘⲞⲨ.
16Nebluďtež, bratří moji milí.
16ⲘⲠⲈⲢⲤⲰⲢⲈⲘ ⲚⲀⲤⲚⲎⲞⲨ ⲚⲀⲘⲈⲚⲢⲀϮ
17Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
17ⲦⲀⲒⲞ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲐⲚⲀⲚⲈⲨ ⲚⲈⲘ ⲆⲰⲢⲞⲚ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦϪⲎⲔ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀⲚⲈⲂⲞⲖ ⲘⲠϢⲰⲒ ⲚⲈⲈⲨⲚⲎⲞⲨ ⲈⲠⲈⲤⲎⲦ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲒⲦⲈⲚ ⲪⲒⲰⲦ ⲚⲦⲈⲚⲒⲞⲨⲰⲒⲚⲒ ⲪⲎ ⲈⲦⲈ ⲘⲘⲞⲚ ϢⲒⲂϮ ⲚⲀϨⲢⲀϤ ⲞⲨⲆⲈ ⲞⲨⲤⲘⲞⲦ ⲚⲦⲈⲞⲨϦⲎⲒⲂⲒ ⲈⲀⲤⲤⲒⲚⲒ
18On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
18ⲀϤⲞⲨⲰϢ ⲀϤϪⲪⲞⲚ ϦⲈⲚⲠⲤⲀϪⲒ ⲚⲦⲈϮⲘⲈⲐⲘⲎⲒ ⲈⲐⲢⲈⲚϢⲰⲠⲒ ⲚⲞⲨⲀⲠⲀⲢⲬⲎ ⲚⲦⲈⲚⲈϤⲤⲰⲚⲦ
19A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
19ⲦⲈⲚⲤⲰⲞⲨⲚ ⲆⲈ ⲚⲀⲤⲚⲎⲞⲨ ⲚⲀⲘⲈⲚⲢⲀϮ ⲘⲀⲢⲈϤϢⲰⲠⲒ ⲆⲈ ⲚϪⲈⲢⲰⲘⲒ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈϤⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲈϤⲚⲀⲤⲰⲦⲈⲘ ⲈϤϨⲞⲢϢ ⲈϤⲚⲀⲤⲀϪⲒ ⲈϤϨⲢⲞϢ ⲈϤⲚⲀϪⲰⲚⲦ
20Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
20ⲠϪⲰⲚⲦ ⲄⲀⲢ ⲘⲪⲢⲰⲘⲒ ⲘⲠⲀϤⲈⲢϨⲰⲂ ⲈϮⲘⲈⲐⲘⲎⲒ ⲚⲦⲈⲪⲚⲞⲨϮ.
21Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
21ⲈⲐⲂⲈⲪⲀⲒ ⲬⲀ ⲐⲰⲖⲈⲂ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈϦⲢⲎⲒ ⲚⲈⲘ ⲠϨⲞⲨⲞ ⲚⲦⲈϮⲔⲀⲔⲒⲀ ϦⲈⲚⲞⲨⲘⲈⲦⲢⲈⲘⲢⲀⲨϢ ϢⲈⲠ ⲠⲒⲤⲀϪⲒ ⲈⲢⲰⲦⲈⲚ ⲈϤⲢⲎⲦ ⲘⲂⲈⲢⲒ ⲪⲎ ⲈⲦⲈ ⲞⲨⲞⲚ ϢϪⲞⲘ ⲘⲘⲞϤ ⲈⲚⲞϨⲈⲘ ⲚⲚⲈⲦⲈⲚⲮⲨⲬⲎ
22Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
22ϢⲰⲠⲒ ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲞⲒ ⲚⲢⲈϤⲒⲢⲒ ⲘⲠⲒⲤⲀϪⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲢⲈϤϬⲒⲤⲘⲎ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦϤ ⲀⲚ ⲘⲘⲞⲚ ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲈⲢϨⲀⲖ ⲘⲘⲰⲦⲈⲚ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦⲈⲚ ⲐⲎⲚⲞⲨ
23Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
23ⲪⲎ ⲈⲦⲈ ⲚⲞⲨⲢⲈϤϬⲒⲤⲘⲎ ⲠⲈ ⲚⲦⲈⲠⲒⲤⲀϪⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲞⲨⲢⲈϤⲈⲢϨⲰⲂ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲪⲀⲒ ⲀϤⲞⲚⲒ ⲚⲞⲨⲢⲰⲘⲒ ⲈⲀϤϮⲚⲒⲀⲦϤ ⲘⲠϨⲞ ⲚⲦⲈⲠⲈϤϪⲒⲚⲘⲒⲤⲒ ϦⲈⲚⲞⲨⲒⲀⲖ
24Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
24ⲀϤϮⲚⲒⲀⲦϤ ⲄⲀⲢ ⲘⲘⲞϤ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲞⲨⲞϨ ⲤⲀⲦⲞⲦϤ ⲀϤⲈⲢⲠⲰⲂϢ ⲘⲠⲒⲢⲎϮ ⲈⲚⲀϤⲞⲒ ⲘⲘⲞϤ
25Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
25ⲪⲎ ⲆⲈ ⲈⲦⲀϤⲤⲞⲘⲤ ⲤⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲈⲦϪⲎⲔ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϮⲘⲈⲦⲢⲈⲘϨⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲈϤⲞϨⲒ ⲚϦⲎⲦϤ ⲘⲠⲀϤⲈⲢⲢⲈϤϬⲒⲤⲘⲎ ⲚⲢⲈϤⲈⲢⲠⲰⲂϢ ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲢⲈϤⲒⲢⲒ ⲘⲠⲒϨⲰⲂ ⲪⲀⲒ ⲈϤⲈⲈⲢ ⲞⲨⲘⲀⲔⲀⲢⲒⲞⲤ ϦⲈⲚⲠⲈⲦⲈϤⲒⲢⲒ ⲘⲘⲞϤ.
26Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
26ⲪⲎ ⲆⲈ ⲈⲐⲨⲘⲈⲨⲒ ⲈⲢⲞϤ ϪⲈ ⲞⲨⲢⲈϤϢⲈⲘϢⲒ ⲠⲈ ⲚϤϬⲒⲬⲀⲖⲒⲚⲞⲨⲤ ⲘⲠⲈϤⲖⲀⲤ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ⲀϤⲈⲢϨⲀⲖ ⲘⲠⲈϤϨⲎⲦ ⲞⲨⲈⲪⲖⲎⲞⲨ ⲠⲈ ⲠϢⲈⲘϢⲒ ⲘⲪⲀⲒ
27Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
27ⲠⲒϢⲈⲘϢⲒ ⲆⲈ ⲈⲐⲞⲨⲀⲂ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲦⲐⲰⲖⲈⲂ ϦⲀⲦⲈⲚ ⲪⲚⲞⲨϮ ⲞⲨⲞϨ ⲪⲒⲰⲦ ⲪⲀⲒ ⲠⲈ ⲈϪⲈⲘⲠϢⲒⲚⲒ ⲚⲚⲒⲞⲢⲪⲀⲚⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲬⲎⲢⲀ ⲚϦⲢⲎⲒ ϦⲈⲚⲠⲞⲨϨⲞϪϨⲈϪ ⲈⲀⲢⲈϨ ⲈⲢⲞϤ ⲈϤⲞⲒ ⲚⲀⲦⲀϬ ⲚⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲒⲔⲞⲤⲘⲞⲤ.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.