Přísloví 1
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
1LOS proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel:
2Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
2Para entender sabiduría y doctrina; para conocer las razones prudentes;
3K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
3Para recibir el consejo de prudencia, justicia, y juicio y equidad;
4Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
4Para dar sagacidad á los simples, y á los jóvenes inteligencia y cordura.
5Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
5Oirá el sabio, y aumentará el saber; y el entendido adquirirá consejo;
6K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
6Para entender parábola y declaración; palabras de sabios, y sus dichos oscuros.
7Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
7El principio de la sabiduría es el temor de Jehová: los insensatos desprecian la sabiduría y la enseñanza.
8Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
8Oye, hijo mío, la doctrina de tu padre, y no desprecies la dirección de tu madre:
9Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
9Porque adorno de gracia serán á tu cabeza, y collares á tu cuello.
10Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
10Hijo mío, si los pecadores te quisieren engañar, no consientas.
11Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
11Si dijeren: Ven con nosotros, pongamos asechanzas á la sangre, acechemos sin motivo al inocente;
12Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
12Los tragaremos vivos como el sepulcro, y enteros, como los que caen en sima;
13Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
13Hallaremos riquezas de todas suertes, henchiremos nuestras casas de despojos;
14Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
14Echa tu suerte entre nosotros; tengamos todos una bolsa:
15Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
15Hijo mío, no andes en camino con ellos; aparta tu pie de sus veredas:
16Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
16Porque sus pies correrán al mal, é irán presurosos á derramar sangre.
17Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
17Porque en vano se tenderá la red ante los ojos de toda ave;
18Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
18Mas ellos á su propia sangre ponen asechanzas, y á sus almas tienden lazo.
19Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
19Tales son las sendas de todo el que es dado á la codicia, la cual prenderá el alma de sus poseedores.
20Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
20La sabiduría clama de fuera, da su voz en las plazas:
21V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
21Clama en los principales lugares de concurso; en las entradas de las puertas de la ciudad dice sus razones:
22Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
22¿Hasta cuándo, oh simples, amaréis la simpleza, y los burladores desearán el burlar, y los insensatos aborrecerán la ciencia?
23Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
23Volveos á mi reprensión: he aquí yo os derramaré mi espíritu, y os haré saber mis palabras.
24Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
24Por cuanto llamé, y no quisisteis; extendí mi mano, y no hubo quien escuchase;
25Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
25Antes desechasteis todo consejo mío, y mi reprensión no quisisteis:
26Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
26También yo me reiré en vuestra calamidad, y me burlaré cuando os viniere lo que teméis;
27Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
27Cuando viniere como una destrucción lo que teméis, y vuestra calamidad llegare como un torbellino; cuando sobre vosotros viniere tribulación y angustia.
28Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
28Entonces me llamarán, y no responderé; buscarme han de mañana, y no me hallarán:
29Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
29Por cuanto aborrecieron la sabiduría, y no escogieron el temor de Jehová,
30Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
30Ni quisieron mi consejo, y menospreciaron toda reprensión mía:
31Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
31Comerán pues del fruto de su camino, y se hartarán de sus consejos.
32Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
32Porque el reposo de los ignorantes los matará, y la prosperidad de los necios los echará á perder.
33Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
33Mas el que me oyere, habitará confiadamente, y vivirá reposado, sin temor de mal.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.