Přísloví
Chapter 17
Kralice Bible (1613)
vs Reina-Valera 1909
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Přísloví 17

Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
1MEJOR es un bocado seco, y en paz, que la casa de contienda llena de víctimas.
2Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
2El siervo prudente se enseñoreará del hijo que deshonra, y entre los hermanos partirá la herencia.
3Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
3El crisol para la plata, y la hornaza para el oro: mas Jehová prueba los corazones.
4Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
4El malo está atento al labio inicuo; y el mentiroso escucha á la lengua detractora.
5Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
5El que escarnece al pobre, afrenta á su Hacedor: y el que se alegra en la calamidad, no quedará sin castigo.
6Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
6Corona de los viejos son los hijos de los hijos; y la honra de los hijos, sus padres.
7Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
7No conviene al necio la altilocuencia: ¡cuánto menos al príncipe el labio mentiroso!
8Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
8Piedra preciosa es el cohecho en ojos de sus dueños: á donde quiera que se vuelve, da prosperidad.
9Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
9El que cubre la prevaricación, busca amistad: mas el que reitera la palabra, aparta al amigo.
10Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
10Aprovecha la reprensión en el entendido, más que si cien veces hiriese en el necio.
11Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
11El rebelde no busca sino mal; y mensajero cruel será contra él enviado.
12Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
12Mejor es se encuentre un hombre con una osa á la cual han robado sus cachorros, que con un fatuo en su necedad.
13Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
13El que da mal por bien, no se apartará el mal de su casa.
14Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
14El que comienza la pendencia es como quien suelta las aguas: deja pues la porfía, antes que se enmarañe.
15Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
15El que justifica al impío, y el que condena al justo, ambos á dos son abominación á Jehová.
16K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
16¿De qué sirve el precio en la mano del necio para comprar sabiduría, no teniendo entendimiento?
17Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
17En todo tiempo ama el amigo; y el hermano para la angustia es nacido.
18Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
18El hombre falto de entendimiento toca la mano, fiando á otro delante de su amigo.
19Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
19La prevaricación ama el que ama pleito; y el que alza su portada, quebrantamiento busca.
20Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
20El perverso de corazón nunca hallará bien: y el que revuelve con su lengua, caerá en mal.
21Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
21El que engendra al necio, para su tristeza lo engendra : y el padre del fatuo no se alegrará.
22Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
22El corazón alegre produce buena disposición: mas el espíritu triste seca los huesos.
23Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
23El impío toma dádiva del seno, para pervertir las sendas del derecho.
24Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
24En el rostro del entendido aparece la sabiduría: mas los ojos del necio vagan hasta el cabo de la tierra.
25K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
25El hijo necio es enojo á su padre, y amargura á la que lo engendró.
26Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
26Ciertamente no es bueno condenar al justo, ni herir á los príncipes que hacen lo recto.
27Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
27Detiene sus dichos el que tiene sabiduría: de prudente espíritu es el hombre entendido.
28Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
28Aun el necio cuando calla, es contado por sabio: el que cierra sus labios es entendido.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.