Přísloví 4
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
1OID, hijos, la doctrina de un padre, y estad atentos para que conozcáis cordura.
2Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
2Porque os doy buena enseñanza; no desamparéis mi ley.
3Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
3Porque yo fuí hijo de mi padre, delicado y único delante de mi madre.
4On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
4Y él me enseñaba, y me decía: Mantenga tu corazón mis razones, guarda mis mandamientos, y vivirás:
5Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
5Adquiere sabiduría, adquiere inteligencia; no te olvides ni te apartes de las razones de mi boca;
6Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
6No la dejes, y ella te guardará; ámala, y te conservará.
7Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
7Sabiduría ante todo: adquiere sabiduría: y ante toda tu posesión adquiere inteligencia.
8Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
8Engrandécela, y ella te engrandecerá: ella te honrará, cuando tú la hubieres abrazado.
9Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
9Adorno de gracia dará á tu cabeza: corona de hermosura te entregará.
10Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
10Oye, hijo mío, y recibe mis razones; y se te multiplicarán años de vida.
11Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
11Por el camino de la sabiduría te he encaminado, y por veredas derechas te he hecho andar.
12Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
12Cuando anduvieres no se estrecharán tus pasos; y si corrieres, no tropezarás.
13Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
13Ten el consejo, no lo dejes; guárdalo, porque eso es tu vida.
14Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
14No entres por la vereda de los impíos, ni vayas por el camino de los malos.
15Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
15Desampárala, no pases por ella; apártate de ella, pasa.
16Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
16Porque no duermen ellos, si no hicieren mal; y pierden su sueño, si no han hecho caer.
17Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
17Porque comen pan de maldad, y beben vino de robos.
18Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
18Mas la senda de los justos es como la luz de la aurora, que va en aumento hasta que el día es perfecto.
19Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
19El camino de los impíos es como la oscuridad: no saben en qué tropiezan.
20Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
20Hijo mío, está atento á mis palabras; inclina tu oído á mis razones.
21Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
21No se aparten de tus ojos; guárdalas en medio de tu corazón.
22Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
22Porque son vida á los que las hallan, y medicina á toda su carne.
23Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
23Sobre toda cosa guardada guarda tu corazón; porque de él mana la vida.
24Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
24Aparta de ti la perversidad de la boca, y aleja de ti la iniquidad de labios.
25Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
25Tus ojos miren lo recto, y tus párpados en derechura delante de ti.
26Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
26Examina la senda de tus pies, y todos tus caminos sean ordenados.
27Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.
27No te apartes á diestra, ni á siniestra: aparta tu pie del mal.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.