Žalmy 81

Kralice Bible (1613)

Reina-Valera 1909

1Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi.

1Al Músico principal: sobre Gittith: Salmo de Asaph. CANTAD á Dios, fortaleza nuestra: al Dios de Jacob celebrad con júbilo.

2Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.

2Tomad la canción, y tañed el adufe, el arpa deliciosa con el salterio.

3Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

3Tocad la trompeta en la nueva luna, en el día señalado, en el día de nuestra solemnidad.

4Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.

4Porque estatuto es de Israel, ordenanza del Dios de Jacob.

5Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.

5Por testimonio en José lo ha constituído, cuando salió por la tierra de Egipto; donde oí lenguaje que no entendía.

6Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.

6Aparté su hombro de debajo de la carga; sus manos se quitaron de vasijas de barro.

7Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.

7En la calamidad clamaste, y yo te libré: te respondí en el secreto del trueno; te probé sobre las aguas de Meriba. (Selah.)

8V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. Sélah.

8Oye, pueblo mío, y te protestaré. Israel, si me oyeres,

9Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,

9No habrá en ti dios ajeno, ni te encorvarás á dios extraño.

10A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.

10Yo soy Jehová tu Dios, que te hice subir de la tierra de Egipto: ensancha tu boca, y henchirla he.

11Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.

11Mas mi pueblo no oyó mi voz, é Israel no me quiso á mí.

12Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,

12Dejélos por tanto á la dureza de su corazón: caminaron en sus consejos.

13A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.

13¡Oh, si me hubiera oído mi pueblo, si en mis caminos hubiera Israel andado!

14Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,

14En una nada habría yo derribado sus enemigos, y vuelto mi mano sobre sus adversarios.

15Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.

15Los aborrecedores de Jehová se le hubieran sometido; y el tiempo de ellos fuera para siempre.

16A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.

16Y Dios lo hubiera mantenido de grosura de trigo: y de miel de la piedra te hubiera saciado.

17A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.

no verse 17 in this text

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.