Žalmy 39
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Reina-Valera 1909
1Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.
1Al Músico principal, á Jeduthún: Salmo de David. YO DIJE: Atenderé á mis caminos, para no pecar con mi lengua: guardaré mi boca con freno, en tanto que el impío fuere contra mí.
2Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2Enmudecí con silencio, calléme aun respecto de lo bueno: y excitóse mi dolor.
3Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3Enardecióse mi corazón dentro de mí; encendióse fuego en mi meditación, y así proferí con mi lengua:
4Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4Hazme saber, Jehová, mi fin, y cuánta sea la medida de mis días; sepa yo cuánto tengo de ser del mundo.
5Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5He aquí diste á mis días término corto, y mi edad es como nada delante de ti: ciertamente es completa vanidad todo hombre que vive. (Selah.)
6Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
6Ciertamente en tinieblas anda el hombre; ciertamente en vano se inquieta: junta, y no sabe quién lo allegará.
7Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7Y ahora, Señor, ¿qué esperaré? Mi esperanza en ti está.
8Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
8Líbrame de todas mis rebeliones; no me pongas por escarnio del insensato.
9A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
9Enmudecí, no abrí mi boca; porque tú lo hiciste.
10Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
10Quita de sobre mí tu plaga; de la guerra de tu mano soy consumido.
11Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
11Con castigos sobre el pecado corriges al hombre, y haces consumirse como de polilla su grandeza: ciertamente vanidad es todo hombre. (Selah.)
12Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
12Oye mi oración, oh Jehová, y escucha mi clamor: no calles á mis lágrimas; porque peregrino soy para contigo, y advenedizo, como todos mis padres.
13Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
13Déjame, y tomaré fuerzas, antes que vaya y perezca.
14Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
no verse 14 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.