Žalmy 39
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.
1I said, I will take heed to my ways, that I sin not with my tongue: I will keep my mouth with a bridle, while the wicked is before me.
2Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2I was dumb with silence, I held my peace, even from good; and my sorrow was stirred.
3Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3My heart was hot within me, while I was musing the fire burned: then spake I with my tongue,
4Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4LORD , make me to know mine end, and the measure of my days, what it is; that I may know how frail I am .
5Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5Behold, thou hast made my days as an handbreadth; and mine age is as nothing before thee: verily every man at his best state is altogether vanity. Selah.
6Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
6Surely every man walketh in a vain shew: surely they are disquieted in vain: he heapeth up riches , and knoweth not who shall gather them.
7Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7And now, Lord, what wait I for? my hope is in thee.
8Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
8Deliver me from all my transgressions: make me not the reproach of the foolish.
9A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
9I was dumb, I opened not my mouth; because thou didst it .
10Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
10Remove thy stroke away from me: I am consumed by the blow of thine hand.
11Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
11When thou with rebukes dost correct man for iniquity, thou makest his beauty to consume away like a moth: surely every man is vanity. Selah.
12Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
12Hear my prayer, O LORD , and give ear unto my cry; hold not thy peace at my tears: for I am a stranger with thee, and a sojourner, as all my fathers were .
13Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
13O spare me, that I may recover strength, before I go hence, and be no more.
14Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.
no verse 14 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.