Žalmy 142
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.
1I cried unto the LORD with my voice; with my voice unto the LORD did I make my supplication.
2Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.
2I poured out my complaint before him; I shewed before him my trouble.
3Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.
3When my spirit was overwhelmed within me, then thou knewest my path. In the way wherein I walked have they privily laid a snare for me.
4Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.
4I looked on my right hand, and beheld, but there was no man that would know me: refuge failed me; no man cared for my soul.
5Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.
5I cried unto thee, O LORD : I said, Thou art my refuge and my portion in the land of the living.
6K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.
6Attend unto my cry; for I am brought very low: deliver me from my persecutors; for they are stronger than I.
7Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.
7Bring my soul out of prison, that I may praise thy name: the righteous shall compass me about; for thou shalt deal bountifully with me.
8Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.
no verse 8 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.