Žalmy 142
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.
1Гласом својим ка Господу вичем, гласом својим Господу се молим.
2Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.
2Изливам пред Њим мољење своје, тугу своју пред Њим казујем,
3Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.
3Кад изнемогне у мени дух мој. Ти знаш стазу моју. На путу, којим ходим, сакрише ми замку.
4Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.
4Погледам надесно, и видим да ме нико не зна; нестаде ми уточишта, нико не мари за душу моју.
5Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.
5Вичем к Теби, Господе; велим: Ти си уточиште моје, део мој на земљи живих.
6K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.
6Чуј тужњаву моју; јер се мучим веома. Избави ме од оних који ме гоне, јер су јачи од мене.
7Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.
7Изведи из тамнице душу моју, да славим име Твоје. Око мене ће се скупити праведници, кад ми учиниш добро.
8Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.
no verse 8 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.