Žalmy 49
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1Слушајте ово сви народи, пазите сви који живите по васиљени,
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2Простаци и господо, богати и сиромаси.
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3Уста ће моја казати премудрост, и срце моје рећи ће разум.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4Пригнућу ухо своје к причи, уз гусле ћу отворити загонетку своју.
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5Чега да се бојим у зле дане, кад ме злоба мојих непријатеља опколи?
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6Који се уздате у силу своју, и хвалите се великим богатством својим!
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7Човек неће никако брата ослободити, неће дати Богу откуп за њ.
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8Велик је откуп за душу, и неће бити никад
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9Да ко довека живи, и не види гроба.
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10Сви виде где умиру као и незналица и безумник што гину, и остављају другима имање своје.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11Они мисле да ће куће њихове трајати довека, и станови њихови од колена на колено; именима својим зову земље;
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12Али човек у части неће дуго остати, изједначиће се са стоком, коју кољу.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13Овај им се пут чини пробитачан, и који за њима иду, хвале мисли њихове;
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14Али ће их као овце затворити у пакао, смрт ће им бити пастир; и ујутру ходиће по њима праведници, и облик њихов збрисаће пакао раставивши их с насељем.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15Али ће Бог душу моју избавити из руку паклених; јер ме Он прима.
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16Не бој се кад се ко богати; кад расте слава дома његовог.
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17Јер кад умре, неће ништа понети, нити ће поћи за њим слава његова.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18Јер душу његову благосиљају за живота његовог, и славе тебе, што угађаш себи.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19Али ће он отићи у стан отаца својих, где света никад не виде.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20Човек у части, ако није разуман, изједначиће се са стоком, коју кољу.
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
no verse 21 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.