Žalmy
Chapter 49
Kralice Bible (1613)
vs Clementine Vulgate…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Žalmy 49

Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1Psalmus Asaph. [Deus deorum Dominus locutus est, et vocavit terram a solis ortu usque ad occasum.
2Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2Ex Sion species decoris ejus:
3Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3Deus manifeste veniet; Deus noster, et non silebit. Ignis in conspectu ejus exardescet; et in circuitu ejus tempestas valida.
4Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4Advocabit cælum desursum, et terram, discernere populum suum.
5Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5Congregate illi sanctos ejus, qui ordinant testamentum ejus super sacrificia.
6I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6Et annuntiabunt cæli justitiam ejus, quoniam Deus judex est.
7Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7Audi, populus meus, et loquar; Israël, et testificabor tibi: Deus, Deus tuus ego sum.
8Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8Non in sacrificiis tuis arguam te; holocausta autem tua in conspectu meo sunt semper.
9(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9Non accipiam de domo tua vitulos, neque de gregibus tuis hircos:
10Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10quoniam meæ sunt omnes feræ silvarum, jumenta in montibus, et boves.
11Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11Cognovi omnia volatilia cæli, et pulchritudo agri mecum est.
12Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12Si esuriero, non dicam tibi: meus est enim orbis terræ et plenitudo ejus.
13Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13Numquid manducabo carnes taurorum? aut sanguinem hircorum potabo?
14Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14Immola Deo sacrificium laudis, et redde Altissimo vota tua.
15Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15Et invoca me in die tribulationis: eruam te, et honorificabis me.
16Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16Peccatori autem dixit Deus: Quare tu enarras justitias meas? et assumis testamentum meum per os tuum?
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17Tu vero odisti disciplinam, et projecisti sermones meos retrorsum.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18Si videbas furem, currebas cum eo; et cum adulteris portionem tuam ponebas.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19Os tuum abundavit malitia, et lingua tua concinnabat dolos.
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20Sedens adversus fratrem tuum loquebaris, et adversus filium matris tuæ ponebas scandalum.
21Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
21Hæc fecisti, et tacui. Existimasti inique quod ero tui similis: arguam te, et statuam contra faciem tuam.
no verse 22 in this text
22Intelligite hæc, qui obliviscimini Deum, nequando rapiat, et non sit qui eripiat.
no verse 23 in this text
23Sacrificium laudis honorificabit me, et illic iter quo ostendam illi salutare Dei.]

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.