Žalmy 37
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
1Psalmus David, in rememorationem de sabbato.
2Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
2[Domine, ne in furore tuo arguas me, neque in ira tua corripias me:
3Doufej v Hospodina, a
3quoniam sagittæ tuæ infixæ sunt mihi, et confirmasti super me manum tuam.
4Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
4Non est sanitas in carne mea, a facie iræ tuæ; non est pax ossibus meis, a facie peccatorum meorum:
5Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
5quoniam iniquitates meæ supergressæ sunt caput meum, et sicut onus grave gravatæ sunt super me.
6A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
6Putruerunt et corruptæ sunt cicatrices meæ, a facie insipientiæ meæ.
7Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
7Miser factus sum et curvatus sum usque in finem; tota die contristatus ingrediebar.
8Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
8Quoniam lumbi mei impleti sunt illusionibus, et non est sanitas in carne mea.
9Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
9Afflictus sum, et humiliatus sum nimis; rugiebam a gemitu cordis mei.
10Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
10Domine, ante te omne desiderium meum, et gemitus meus a te non est absconditus.
11Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
11Cor meum conturbatum est; dereliquit me virtus mea, et lumen oculorum meorum, et ipsum non est mecum.
12Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
12Amici mei et proximi mei adversum me appropinquaverunt, et steterunt; et qui juxta me erant, de longe steterunt: et vim faciebant qui quærebant animam meam.
13Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
13Et qui inquirebant mala mihi, locuti sunt vanitates, et dolos tota die meditabantur.
14Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
14Ego autem, tamquam surdus, non audiebam; et sicut mutus non aperiens os suum.
15Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
15Et factus sum sicut homo non audiens, et non habens in ore suo redargutiones.
16Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
16Quoniam in te, Domine, speravi; tu exaudies me, Domine Deus meus.
17Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
17Quia dixi: Nequando supergaudeant mihi inimici mei; et dum commoventur pedes mei, super me magna locuti sunt.
18Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
18Quoniam ego in flagella paratus sum, et dolor meus in conspectu meo semper.
19Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
19Quoniam iniquitatem meam annuntiabo, et cogitabo pro peccato meo.
20Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
20Inimici autem mei vivunt, et confirmati sunt super me: et multiplicati sunt qui oderunt me inique.
21Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
21Qui retribuunt mala pro bonis detrahebant mihi, quoniam sequebar bonitatem.
22Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
22Ne derelinquas me, Domine Deus meus; ne discesseris a me.
23Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
23Intende in adjutorium meum, Domine Deus salutis meæ.]
24Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
no verse 24 in this text
25Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
no verse 25 in this text
26Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
no verse 26 in this text
27Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
no verse 27 in this text
28Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
no verse 28 in this text
29Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
no verse 29 in this text
30Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
no verse 30 in this text
31Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
no verse 31 in this text
32Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
no verse 32 in this text
33Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
no verse 33 in this text
34Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
no verse 34 in this text
35Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
no verse 35 in this text
36Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
no verse 36 in this text
37Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
no verse 37 in this text
38Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
no verse 38 in this text
39Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
no verse 39 in this text
40Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
no verse 40 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.