Židům
Chapter 1
Kralice Bible (1613)
vs Clementine Vulgate…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Židům 1

Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Èastokrát a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil nám skrze Syna svého,
1Multifariam, multisque modis olim Deus loquens patribus in prophetis:
2Kteréhož ustanovil dědicem všeho, skrze něhož i věky učinil.
2novissime, diebus istis locutus est nobis in Filio, quem constituit hæredem universorum, per quem fecit et sæcula:
3Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
3qui cum sit splendor gloriæ, et figura substantiæ ejus, portansque omnia verbo virtutis suæ, purgationem peccatorum faciens, sedet ad dexteram majestatis in excelsis:
4Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
4tanto melior angelis effectus, quanto differentius præ illis nomen hæreditavit.
5Nebo kterému kdy z andělů řekl: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe? A opět: Já budu jemu Otcem, a on mi bude Synem?
5Cui enim dixit aliquando angelorum: Filius meus es tu, ego hodie genui te? Et rursum: Ego ero illi in patrem, et ipse erit mihi in filium?
6A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všickni andělé Boží.
6Et cum iterum introducit primogenitum in orbem terræ, dicit: Et adorent eum omnes angeli Dei.
7A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;
7Et ad angelos quidem dicit: Qui facit angelos suos spiritus, et ministros suos flammam ignis.
8Ale k Synu dí: Stolice tvá, ó Bože, trvá na věky věků, berla pravosti jestiť berla království tvého.
8Ad Filium autem: Thronus tuus Deus in sæculum sæculi: virga æquitatis, virga regni tui.
9Miloval jsi spravedlnost, a nenáviděl jsi nepravosti, protož pomazal tebe, ó Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad spoluúčastníky tvé.
9Dilexisti justitiam, et odisti iniquitatem: propterea unxit te Deus, Deus tuus, oleo exultationis præ participibus tuis.
10A opět: Ty, Pane, na počátku založil jsi zemi, a díla rukou tvých jsouť nebesa.
10Et: Tu in principio, Domine, terram fundasti: et opera manuum tuarum sunt cæli.
11Onať pominou, ty pak zůstáváš; a všecka jako roucho zvetšejí,
11Ipsi peribunt, tu autem permanebis, et omnes ut vestimentum veterascent:
12A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
12et velut amictum mutabis eos, et mutabuntur: tu autem idem ipse es, et anni tui non deficient.
13A kterému kdy z andělů řekl: Seď na pravici mé, dokavadž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
13Ad quem autem angelorum dixit aliquando: Sede a dextris meis, quoadusque ponam inimicos tuos scabellum pedum tuorum?
14Zdaliž všickni nejsou služební duchové, kteříž posíláni bývají k službě pro ty, jenž mají dědičně obdržeti spasení?
14Nonne omnes sunt administratorii spiritus, in ministerium missi propter eos, qui hæreditatem capient salutis?

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.