Žalmy 38
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Žalm Davidův k připomínání.
1In finem, ipsi Idithun. Canticum David.
2Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2[Dixi: Custodiam vias meas: ut non delinquam in lingua mea. Posui ori meo custodiam, cum consisteret peccator adversum me.
3Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3Obmutui, et humiliatus sum, et silui a bonis; et dolor meus renovatus est.
4Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4Concaluit cor meum intra me; et in meditatione mea exardescet ignis.
5Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5Locutus sum in lingua mea: Notum fac mihi, Domine, finem meum, et numerum dierum meorum quis est, ut sciam quid desit mihi.
6Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6Ecce mensurabiles posuisti dies meos, et substantia mea tamquam nihilum ante te. Verumtamen universa vanitas, omnis homo vivens.
7Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7Verumtamen in imagine pertransit homo; sed et frustra conturbatur: thesaurizat, et ignorat cui congregabit ea.
8Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8Et nunc quæ est exspectatio mea: nonne Dominus? et substantia mea apud te est.
9Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9Ab omnibus iniquitatibus meis erue me: opprobrium insipienti dedisti me.
10Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10Obmutui, et non aperui os meum, quoniam tu fecisti;
11Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11amove a me plagas tuas.
12Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12A fortitudine manus tuæ ego defeci in increpationibus: propter iniquitatem corripuisti hominem. Et tabescere fecisti sicut araneam animam ejus: verumtamen vane conturbatur omnis homo.
13Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13Exaudi orationem meam, Domine, et deprecationem meam; auribus percipe lacrimas meas. Ne sileas, quoniam advena ego sum apud te, et peregrinus sicut omnes patres mei.
14Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14Remitte mihi, ut refrigerer priusquam abeam et amplius non ero.]
15Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
no verse 15 in this text
16Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
no verse 16 in this text
17Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
no verse 17 in this text
18Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
no verse 18 in this text
19A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
no verse 19 in this text
20Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
no verse 20 in this text
21A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
no verse 21 in this text
22Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
no verse 22 in this text
23Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
no verse 23 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.