Žalmy 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův.
1In finem, pro ea quæ hæreditatem consequitur. Psalmus David.
2Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.
2[Verba mea auribus percipe, Domine; intellige clamorem meum.
3Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.
3Intende voci orationis meæ, rex meus et Deus meus.
4Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.
4Quoniam ad te orabo, Domine: mane exaudies vocem meam.
5Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
5Mane astabo tibi, et videbo quoniam non Deus volens iniquitatem tu es.
6Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.
6Neque habitabit juxta te malignus, neque permanebunt injusti ante oculos tuos.
7Zatratíš mluvící lež. Èlověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.
7Odisti omnes qui operantur iniquitatem; perdes omnes qui loquuntur mendacium. Virum sanguinum et dolosum abominabitur Dominus.
8Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.
8Ego autem in multitudine misericordiæ tuæ introibo in domum tuam; adorabo ad templum sanctum tuum in timore tuo.
9Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.
9Domine, deduc me in justitia tua: propter inimicos meos dirige in conspectu tuo viam meam.
10Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.
10Quoniam non est in ore eorum veritas; cor eorum vanum est.
11Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.
11Sepulchrum patens est guttur eorum; linguis suis dolose agebant: judica illos, Deus. Decidant a cogitationibus suis; secundum multitudinem impietatum eorum expelle eos, quoniam irritaverunt te, Domine.
12A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé.
12Et lætentur omnes qui sperant in te; in æternum exsultabunt, et habitabis in eis. Et gloriabuntur in te omnes qui diligunt nomen tuum,
13Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.
13quoniam tu benedices justo. Domine, ut scuto bonæ voluntatis tuæ coronasti nos.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.