Žalmy 74
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
1In finem, ne corrumpas. Psalmus cantici Asaph.
2Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
2[Confitebimur tibi, Deus, confitebimur, et invocabimus nomen tuum; narrabimus mirabilia tua.
3Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
3Cum accepero tempus, ego justitias judicabo.
4Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
4Liquefacta est terra et omnes qui habitant in ea: ego confirmavi columnas ejus.
5Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
5Dixi iniquis: Nolite inique agere: et delinquentibus: Nolite exaltare cornu:
6A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
6nolite extollere in altum cornu vestrum; nolite loqui adversus Deum iniquitatem.
7Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
7Quia neque ab oriente, neque ab occidente, neque a desertis montibus:
8Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
8quoniam Deus judex est. Hunc humiliat, et hunc exaltat:
9Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
9quia calix in manu Domini vini meri, plenus misto. Et inclinavit ex hoc in hoc; verumtamen fæx ejus non est exinanita: bibent omnes peccatores terræ.
10I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
10Ego autem annuntiabo in sæculum; cantabo Deo Jacob:
11Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
11et omnia cornua peccatorum confringam, et exaltabuntur cornua justi.]
12Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
no verse 12 in this text
13Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
no verse 13 in this text
14Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
no verse 14 in this text
15Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
no verse 15 in this text
16Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
no verse 16 in this text
17Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
no verse 17 in this text
18Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
no verse 18 in this text
19Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
no verse 19 in this text
20Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
no verse 20 in this text
21Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
no verse 21 in this text
22Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
no verse 22 in this text
23Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
no verse 23 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.